Netanjahu říká, že nová ofenzíva v Gaze se zaměří na upevnění obsazeného území

6. 5. 2025

 
Brigádní generál Efi Dufferin, hlavní mluvčí izraelské armády, krátce poté v prohlášení uvedl, že operace Gideonovy vozy, jak byla nová ofenzíva pojmenována, „bude zahrnovat rozsáhlý útok a přesun většiny obyvatel pásma, aby byli chráněni v oblasti bez přítomnosti Hamásu. A bude zahrnovat  pokračující letecké údery, likvidaci teroristů a demontáž infrastruktury.“
 
Plán, který byl v neděli pozdě večer jednomyslně schválen na zasedání bezpečnostní rady, jde nad rámec všech dosavadních cílů, které Izrael pro svou ofenzivu v devastovaném palestinském území stanovil, a pravděpodobně vyvolá hluboké mezinárodní znepokojení a ostrou opozici.

„To nevyhnutelně povede k zabití dalších nesčetných civilistů a dalšímu zničení Gazy,“ uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. “Gaza je a musí zůstat nedílnou součástí budoucího palestinského státu.“

Mluvčí britského ministerstva zahraničí uvedl: „Spojené království nepodporuje rozšíření izraelských vojenských operací v Gaze. Pokračování bojů není v zájmu nikoho.“

Po zhroucení křehkého příměří v polovině března Izrael obnovil bombardování, posílil vojenské jednotky v kilometrových ‚nárazníkových zónách‘ podél hranic území a rozšířil svou kontrolu nad velkou částí severu a jihu pásma.

Celkem je více než 70 % Gazy pod izraelskou kontrolou nebo podléhá izraelským nařízením, které palestinským civilistům nařizují evakuaci určitých čtvrtí.

V neděli náčelník generálního štáru Eyal Zamir uvedl, že armáda povolává desítky tisíc záložníků, aby mohla nasadit do Gazy pravidelné jednotky pro novou ofenzivu.

Izraelští představitelé místním médiím sdělili, že ministři se domnívají, že na území je „v současné době dostatek potravin“, ale schválili „možnost humanitární distribuce, pokud to bude nutné, aby se zabránilo Hamásu převzít kontrolu nad zásobami a zničit jeho schopnosti vládnout“.

Izrael tvrdí, že blokáda a intenzivní bombardování od poloviny března mají vyvinout tlak na Hamás, aby propustil rukojmí zadržované v Gaze. Militanti na území stále drží 58 rukojmích zajatých při útoku Hamásu na Izrael v říjnu 2023, při kterém zahynulo asi 1 200 lidí, převážně civilistů.

Izraelská odvetná vojenská ofenzíva zabila podle tamějšího ministerstva zdravotnictví nejméně 52 535 lidí v Gaze, z nichž většina byli civilisté.

Úředníci také uvedli, že Netanjahu „nadále prosazuje“ návrh Donalda Trumpa z ledna, aby byly miliony Palestinců žijících v Gaze přesídleny do sousedních zemí, jako je Jordánsko nebo Egypt, aby mohla být Gaza znovu vybudována.

„Program dobrovolného přesídlení obyvatel Gazy ... bude součástí cílů operace“, uvedl vysoký bezpečnostní úředník.

Trumpova plánovaná návštěva Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů koncem tohoto měsíce může izraelské vládě poskytnout další podnět k uzavření nové dohody o příměří a umožnění dodávek pomoci do Gazy. Trump, který nedávno uvedl, že chce, aby Netanjahu „byl k Gaze dobrý“, bude pravděpodobně pod tlakem svých hostitelů, aby přiměl Izrael k ústupkům vedoucím k ukončení konfliktu.

Izraelští vojáci tvrdí, že zabrání území poskytuje Izraeli další páku v jednáních s Hamásem, a někteří pozorovatelé se domnívají, že veřejné oznámení nové ofenzívy a plánů na dlouhodobější přítomnost v Gaze má pouze za cíl vyvinout tlak na militantní islamistickou skupinu.

Humanitární organizace jednomyslně odmítly izraelský plán zřídit v jižní Gaze omezený počet center pro distribuci pomoci, která by provozovali soukromí dodavatelé a střežila izraelská armáda.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v neděli obvinil Izrael, že se snaží uzavřít stávající systém distribuce pomoci provozovaný OSN a jejími humanitárními partnery, aby mohl zavést svůj vlastní systém zásobování.

„[To] je v rozporu se základními humanitárními principy ... Je to nebezpečné, protože to nutí civilisty, aby se vydávali do militarizovaných zón pro příděly potravin, což ohrožuje jejich životy ... a zároveň to dále prohlubuje nucené vysídlování,“ uvedl OCHA.

Hamás v pondělí označil nový izraelský rámec pro dodávky pomoci v Gaze za ‚politické vydírání‘ a obvinil Izrael z ‚humanitární katastrofy‘ v této válkou zpustošené oblasti.

V Izraeli vyšly do ulic Jeruzaléma stovky demonstrantů, zatímco koalice zastupující většinu rodin rukojmích držených Hamásem, z nichž asi polovina je podle odhadů mrtvá, odsoudila plánovanou novou ofenzivu jako ohrožení života rukojmích a izraelských vojáků.

Netanjahuova vládní koalice – a tedy i jeho udržení se u moci – závisí do značné míry na podpoře pravicových stran, které dlouhodobě požadují opětovné obsazení a osídlení Gazy, kterou Izrael formálně opustil v roce 2005. V pondělí bylo zahájeno nové zasedání parlamentu.