Propalestinští aktivisté pomohli Trumpovi. Nelitují toho

7. 5. 2025

Od návratu do úřadu Donald Trump řekl, že chce "vyčistit" pásmo Gazy, poslat Palestince do Egypta nebo Jordánska a vybudovat Mar-a-Gaza ve Středozemním moři. Zrušil omezení vůči Izraeli z Bidenovy éry, včetně omezení dodávek 2 000 librových bomb. A i když zajistil propuštění rukojmích, neukončil válku, přestože to slíbil.

Ve skutečnosti se humanitární situace v Gaze za jeho působení jen zhoršila. Izrael rozšířil své útoky a pomoc palestinským civilistům byla blokována téměř dva měsíce. Potraviny, které byly nahromaděny během příměří na začátku roku, docházejí, přičemž mezinárodní zdravotničtí představitelé varují před zhoršující se podvýživou mezi dětmi.

Souhrnně vzato je to svědectví o dalších konfliktech a utrpení. A vyvolává to zjevnou otázku, zda propalestinští voliči a skupiny, které vyzývaly k odporu nebo se zdržely podpory Joea Bidena a Kamaly Harrisové kvůli jejich přístupu k válce, cítí byť jen náznak lítosti.

Odpověď je z velké části jasné "ne".

"Stálo to za to, protože jsme se mohli dál soustředit na to, co se děje v Gaze," řekla Layla Elabed, spoluzakladatelka organizace Uncommitted, která odmítla podpořit Harrisovou a povzbuzovala lidi, aby hlasovali podle svého svědomí. Na otázku, zda cítí nějakou vinu za Trumpovo vítězství, Elabed odpověděla, že ji frustruje to, že jejich měsíce aktivismu nakonec "nestačily k záchraně životů".

"Strávili jsme rok jako demokraté varováním [strany], že naše komunity jako Dearborn truchlí a účastní se jednoho pohřbu za druhým," pokračoval Elabed. "Naši straničtí vůdci nabídli překrucování místo změny."

Zatímco demokraté napříč spektrem diagnostikují, co se v roce 2024 nepovedlo, propalestinští aktivisté, kteří tradičně pobývali v ideologických řadách strany, se nezdají mít zvláštní zájem přehodnocovat rozhodnutí, která učinili. Aktivisté jako Elabed tvrdí, že pro stranu je snazší ukazovat prstem, než se zabývat ožehavějšími otázkami americké politiky vůči Izraeli.

Je těžké určit, jak velký dopad měly snahy jako Uncommitted nebo Abandon Harris na volební výsledky. Průzkumy veřejného mínění u východů z volebních místností koneckonců ukázaly, že voliče motivuje spíše ekonomika než zahraniční politika. Ale ve sporných státech s velkou arabsko-americkou populací, jako je Michigan, data naznačují, že konflikt mezi Izraelem a Hamásem odvrátil lidi od Harrisové. V Dearbornu, největším městě země s arabskou většinou, volební údaje ukázaly, že Trump získal 42 % hlasů, zatímco Harrisová 36 % – výrazně méně než 69 %, které Biden získal v roce 2020.

Aktivisté však poznamenávají, že to nebyl jen Dearborn a další muslimsko-americké enklávy, které se v roce 2024 přiklonily k republikánům – téměř každý okres v zemi se posunul doprava.

"Nelitujeme všeho, co jsme v průběhu roku 2024 udělali. Chci, aby to bylo označeno, podtrženo, tučně, co nejjasněji," řekl Hudhayfah Ahmad, mluvčí hnutí Abandon Harris. "Naše loajalita je vůči naší morálce, našim zásadám, našim hodnotám."

Ne každého si tento světonázor získal. Jinde ve straně se pomalu rozhořela frustrace z absence lítosti či introspekce ze strany propalestinských skupin. Podle nich představa, že by se tito aktivisté mohli podívat na současnou situaci v Gaze a cítit se ospravedlněni ve svých rozhodnutích v předvolebním období, nejenže popírá logiku – postrádá morálku.

"Lidé se jen snaží ospravedlnit svá špatná rozhodnutí. Nemyslím si, že je obhajitelné říkat, že na tom nesejde. Je absurdní si myslet, že by Harrisová nepřistupovala k této otázce jinak než Trump. Mluvíme o, víte, dláždění Gazy. To prostě není důvěryhodný postoj říkat, že v tom není žádný rozdíl," řekl Adam Jentleson, bývalý personální šéf senátora za Pensylvánii Johna Fettermana. "Aktivisté musí více přemýšlet o tom, jaký výsledek se snaží vytvořit."

To, že rozkol ohledně války mezi Izraelem a Hamásem nebyl vyřešen po více než 100 dnech Trumpova prezidentství, by nemělo být překvapením. Může to být nejožehavější geopolitické téma naší doby – a kromě toho mluvíme o frakci lidí (Demokratů) nadpřirozeně náchylných k emocionálním neshodám.

To však předznamenává potenciální problémy strany v průběžných volbách, zejména ve státech s konkurenčními primárkami. Aktivisté z Abandon Harris, kteří vyzvali své příznivce, aby v roce 2024 podpořili Jill Steinovou, řekli The Bulwark, že restrukturalizují svou organizaci a za několik týdnů se znovu spustí pod novým názvem. Plánují být obzvláště aktivní v senátních primárkách, včetně michiganského klání, kde nahradí odcházejícího senátora Garyho Peterse. Abdul El-Sayed – bývalý úředník veřejného zdravotnictví, který byl raným podporovatelem hnutí Neangažovaní, ale stále podporoval Harrisovou ve všeobecných volbách – nedávno vstoupil do přeplněných primárek.

Před volbami předsedy Demokratického národního výboru na začátku tohoto roku se propalestinské skupiny setkaly s kandidáty, aby je povzbudily k přehodnocení toho, jak strana přistupuje ke konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Předložili tehdejším kandidátům průzkumy, které ukazovaly, že demokratičtí a nezávislí voliči v nerozhodných státech by s větší pravděpodobností podpořili Harrisovou, pokud by se rozešla s Bidenovou neochvějnou podporou Izraele. Mluvčí Institutu pro porozumění Blízkému východu Policy Project, propalestinské advokační skupiny, která nepodporuje kandidáty ve volbách, řekl, že kampaň Harrisové do značné míry ignorovala údaje z průzkumů veřejného mínění, když se na ně jejich organizace obrátila v týdnech před volbami.

V březnu IMEU Policy Project, společně se třemi dalšími progresivními advokačními skupinami, poslal dopis DNC, ve kterém jej požádal, aby analyzoval akce kampaně Harrisové v otázce Izraele a Gazy jako součást své povolební analýzy. Předseda DNC Ken Martin řekl, že zveřejní analýzu, i když není jasné, zda se bude zabývat politikou Izraele a Gazy.

Pro demokratické lídry je skutečnost, že tito aktivisté pokračují v nátlaku na stranu i poté, co jí pomohli (do určité míry) ke ztrátě moci, zdrojem nesmírného podráždění. Zatímco Biden během svého posledního roku v úřadu stěží vykročil z Bílého domu, aniž by byl konfrontován propalestinskými aktivisty – a Harrisová byla během kampaně často přerušována protestujícími – nezůstalo bez povšimnutí, že Trump jen zřídka, pokud vůbec, čelí protestům. Nejsou na něj kladeny žádné požadavky, aby volal po příměří. Nejsou činěny žádné výhrůžky, že arabští a muslimští voliči, kteří podporovali jeho kampaň, zůstanou v roce 2028 doma nebo se vrátí.

Aktivisté říkají, že důvodem je to, že v Republikánské straně nemají stejnou šťávu jako mezi Demokraty a mají malou schopnost ovlivnit Trumpův politický přístup. A tak se nadále zaměřují na stranu, kde jejich vliv zůstává. A cítí se ospravedlněni vývojem zpráv a zbloudilými komentáři, jako když Michael Herzog, bývalý izraelský velvyslanec v USA, tento týden v rozhovoru pro izraelský zpravodajský program řekl, že Bidenova administrativa "nikdy" nepožadovala příměří.

"Biden-Harrisová pro to připravili půdu, pokud jde o Gazu," řekl Amed Khan, demokratický dárce, který opustil národní finanční výbor Bidenova fondu vítězství kvůli Bidenovu přístupu ke konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Khan řekl The Bulwark, že nemá žádné výhrady k tomu, aby v roce 2024 vystupoval proti demokratické kandidátce. "Udělali to OK, že můžete vyhodit do povětří obytný dům... Udělali OK zabíjení civilistů. Izraelci jen pokračují v tom, co dělali za Bidena. Není to horší, není to lepší."

Zdroj v angličtině: ZDE