EU oznámila balík ve výši 500 milionů eur na odlákání vědců z Trumpovy Ameriky

7. 5. 2025

Francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen pořádají pařížskou konferenci, aby přilákali americké výzkumníky, kteří jsou připraveni se přestěhovat kvůli politice prezidenta Donalda Trumpa.

Komisaři EU, vědci a ministři pro výzkum z členských zemí budou na setkání diskutovat mimo jiné o finančních pobídkách, které mají přilákat nespokojené americké vědce přes Atlantik.

Pařížská univerzita Sorbonna hostí konferenci s názvem "Choose Europe for Science".

Ursula von der Leyen ve vystoupení oznámila mnohamilionový balík EU. "Věda je investice – a my musíme nabídnout správné pobídky. Proto mohu oznámit, že předložíme nový balík ve výši 500 milionů eur na období 2025-2027, aby se Evropa stala magnetem pro výzkumné pracovníky," řekla v projevu v Paříži po boku Macrona.

"Rozhodli jsme se umístit výzkum a inovace, vědu a technologie do středu naší ekonomiky. Rozhodli jsme se být kontinentem, kde jsou univerzity pilíři naší společnosti a našeho způsobu života," dodala.

Řekla také, že chce, aby členské státy EU investovaly do roku 2030 3 % hrubého domácího produktu do výzkumu a vývoje.

Když Macron vystoupil na pódium, zdvojnásobil své evropské poselství: "Pokud milujete svobodu, přijďte a udělejte si zde výzkum."

Označil také americkou vědeckou politiku Trumpovy administrativy za "diktát" a "chybu".

"Nikdo si nedokázal představit, že tato velká globální demokracie, jejíž ekonomický model je tak silně závislý na svobodné vědě... se dopustí takové chyby," řekl. "Odmítáme diktát spočívající v tom, že jakákoli vláda může říci, že nemůžete zkoumat to či ono."

Za Trumpa se univerzity a výzkumná zařízení ve Spojených státech dostaly pod rostoucí politický a finanční tlak, včetně hrozeb masivních škrtů ve federálním financování.

Výzkumné programy čelí uzavření, desítky tisíc federálních zaměstnanců byly propuštěny, zatímco zahraniční studenti se obávají možné deportace kvůli svým politickým názorům.

Evropská unie doufá, že nabídne alternativu pro výzkumníky a ze stejného důvodu "hájí naše strategické zájmy a prosazuje univerzalistickou vizi", řekl AFP úředník Macronovy kanceláře.

Francouzský prezident již minulý měsíc apeloval na zahraniční, zejména americké výzkumníky, aby si "vybrali Francii" a odhalil plány na program financování, který by pomohl univerzitám a dalším výzkumným institucím pokrýt náklady na přivedení zahraničních vědců do Francie.

Záplava žadatelů

Krátce předtím univerzita v Aix Marseille na jihu země oznámila, že její program "Bezpečné místo pro vědu" přijal záplavu žadatelů poté, co v březnu oznámila, že otevře dveře americkým vědcům, kterým hrozí škrty.

Minulý týden zahájilo francouzské vlajkové vědecké výzkumné centrum CNRS novou iniciativu zaměřenou na přilákání zahraničních výzkumníků, jejichž práce je ohrožena, a francouzských výzkumníků pracujících v zahraničí, z nichž někteří "nechtějí žít a vychovávat své děti v Trumpových Spojených státech", jak uvedl prezident CNRS Antoine Petit.

Úředník v Macronově kanceláři řekl, že konference přichází "v době, kdy akademické svobody ustupují a jsou v řadě případů ohroženy a Evropa je kontinentem přitažlivosti".

Odborníci však tvrdí, že zatímco země EU mohou nabídnout konkurenceschopnou výzkumnou infrastrukturu a vysokou kvalitu života, financování výzkumu a odměňování výzkumných pracovníků výrazně zaostávají za úrovní USA.

Petit z CNRS však minulý týden řekl, že doufá, že rozdíly v odměňování se budou zdát méně významné, jakmile se vezmou v úvahu nižší náklady na vzdělání a zdravotnictví a štědřejší sociální dávky.

Macronova kancelář uvedla, že Francie a EU se zaměřují na výzkumníky v řadě konkrétních sektorů, včetně zdravotnictví, klimatu, biologické rozmanitosti, umělé inteligence a vesmíru.

Zdroj v angličtině: ZDE