Polské i rumunské prezidentské volby jsou varováním před budoucností

19. 5. 2025 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta
30750
Spadl nám kámen ze srdce, můžeme do Bukurešti blahopřát, Rumunsko je zachráněno. Prezidentský kandidát krajní pravice získal v druhém kole jen 46 procent. Jenom. Ne, vlastně je to strašně moc, ale hlavně že prohrál. Co s tím do budoucna? Hlavně že prohrál. A je to.

 Horší je to v Polsku. Ano, v Polsku. Žasnete? Já také. První kolo tamních prezidentských voleb skončilo remízou kolem 30 procent pro kandidáta Tuskovy vlády vs. kandidáta konzervativní opozice. To není nic strašného, kdyby na dalších dvou místech, celkem s více než 21 procenty, nebyly kandidáti krajní pravice. O tyhle voliče se bude muset ucházet konzervativní kandidát, pokud bude chtít vyhrát. Vládní kandidát asi v tomto směru moc daleko jít nemůže, ale prý už kritizoval ukrajinské uprchlíky.

Ještě je naděje, že voliči krajní pravice k volbám nakonec nepřijdou. Sama skutečnost, že krajní pravice získala přes dvacet procent hlasů, je ale děsivá. Tohle není krajní pravice proukrajinská, protiruská (taková krajní pravice snad ani neexistuje). Ano, je to polská nacionalistická, klerikální krajní pravice, ale je v zásadě proruská. Jde to.

A je to v Polsku zřejmě bohužel trend. Rozhodně ve srovnání s liberálními nebo dokonce levicovými proudy. Můžeme se utěšovat, že zatím je krajní pravice přece jen slabá na to, aby uchopila moc.



p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent }

0
Vytisknout
672

Diskuse

Obsah vydání | 19. 5. 2025