OSN varuje, že pomoc pro Gazu je stále blokována, a Izrael je „velmi blízko“ spáchání válečných zločinů

21. 5. 2025

 

Izrael uvedl, že v úterý do Gazy z Izraele vjelo 93 nákladních aut s pomocí, což je jen zlomek toho, co je potřeba, ale OSN uvedla, že žádná z této pomoci se k Palestincům nedostala. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric uvedl, že pomoc sice do Gazy dorazila, ale humanitární pracovníci ji nemohli dopravit na distribuční místa, kde je nejvíce potřeba, poté, co je izraelská armáda donutila přeložit zásoby na samostatné kamiony a pracovníkům došel čas.

OSN v pondělí oznámila, že poprvé od 2. března, kdy Izrael uvalil úplnou blokádu, která vyvolala vážný nedostatek potravin a léků, dostala povolení posílat pomoc. Odborníci podporovaní OSN minulý týden uvedli, že v Gaze hrozí „kritické riziko hladomoru“.

Humanitární krize způsobená Izraelem vyvolala mezinárodní hněv a Evropská unie uvedla, že kvůli blokádě přezkoumá svou dohodu o obchodní spolupráci s Izraelem, zatímco Spojené království pozastavilo jednání o volném obchodu s Izraelem, předvolalo si izraelskou velvyslankyni a uvedlo, že v rámci svých dosud nejtvrdších opatření proti vedení války ze strany Izraele uvaluje sankce na osadníky na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Opatření EU „odráží naprosté nepochopení složité reality, které Izrael čelí“, uvedl mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein. V reakci na Británii Marmorstein uvedl, že „vnější tlak neodkloní Izrael od jeho cesty při obraně jeho existence a bezpečnosti“.

    Spojené království pozastavilo obchodní jednání s Izraelem kvůli jeho blokádě Gazy, řekl v úterý v parlamentu britský ministr zahraničí David Lammy. Uvedl, že si povolal izraelskou velvyslankyni. Britský premiér Keir Starmer označil situaci v Gaze za „strašlivou“ a „naprosto neúnosnou“. Stalo se tak poté, co Velká Británie, Francie a Kanada v pondělí vydaly dosud nejostřejší odsouzení způsobu, jakým Izrael vede válku v Gaze, a opakovaně vyzvaly k příměří.

    Evropská unie souhlasila s přezkoumáním své obchodní dohody s Izraelem kvůli údajnému porušování lidských práv v Gaze, uvedla v úterý nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová. Rozhodnutí přišlo téměř 15 měsíců poté, co irští a španělští představitelé vyzvali šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby takový krok učinila. Změna přichází poté, co návrh Nizozemska z minulého týdne získal širokou podporu v souvislosti s rostoucím znepokojením nad neutěšenou humanitární situací v Gaze a na Západním břehu Jordánu.

    Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert v rozhovoru pro BBC prohlásil, že to, co Izrael „nyní dělá v Gaze, se velmi blíží válečnému zločinu“.

    Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrica nebyla v úterý v pásmu Gazy zatím distribuována žádná humanitární pomoc. Samostatně Cogat, orgán izraelského ministerstva obrany, který dohlíží na civilní záležitosti na palestinských územích, prohlásil, že do Gazy v úterý vjelo 93 nákladních aut s pomocí OSN.

    Nejméně 87 Palestinců bylo za posledních 24 hodin zabito a více než 290 zraněno izraelskými útoky v Gaze, uvedlo v úterý ministerstvo zdravotnictví Gazy. Od 7. října 2023 bylo při izraelských útocích na Gazu zabito nejméně 53 573 Palestinců a 121 688 jich bylo zraněno, uvedlo ministerstvo. Mezi místy, která byla v úterý terčem smrtících izraelských úderů, byly podle zpráv město Gaza, Deir el-Balah, uprchlický tábor Nuseirat, uprchlický tábor Jabalia a uprchlický tábor Bureij.

    Benjamin Netanjahu podle izraelských médií nařídil části delegace své země, která v Dauhá vyjednává o příměří a propuštění rukojmích, aby se vrátila do Izraele. Katarský premiér šejk Mohammed bin Abdulrahman bin Jassim Al-Thani odděleně prohlásil, že pokračující izraelský útok na Gazu podkopává mírové úsilí. „Toto nezodpovědné a agresivní chování podkopává jakoukoli potenciální šanci na mír,“ řekl katarský vůdce.

    Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Washington nejednal o deportaci Palestinců z Gazy do Libye, ale řekl, že Washington se zeptal ostatních zemí v regionu, zda by byly otevřeny přijetí Palestinců, kteří se chtějí dobrovolně přestěhovat. Rubio v úterý vypovídal před senátním výborem pro zahraniční vztahy, když slyšení narušil propalestinský protestující.

    Austrálie se připojila k 22 dalším zemím, které odsoudily Izrael kvůli jeho rozhodnutí povolit do Gazy pouze omezenou pomoc. Třiadvacet zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie, vyzvalo Izrael, aby nepolitizoval humanitární pomoc pro hladovějící obyvatelstvo.

    Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že izraelský nálet zranil devět lidí při útoku bezpilotního letounu na pobřežní čtvrť Tyre na jihu země. Tři lidé jsou nyní v „kritickém stavu“, uvedlo ministerstvo a dodalo, že mezi zraněnými jsou i dvě děti.


V noci vydal náčelník generálního štábu izraelských ozbrojených sil Eyal Zamir prohlášení o obnovené vojenské ofenzívě v Gaze. Při popisu několikaměsíčního bombardování Gazy, které si podle palestinských zdravotnických služeb vyžádalo již více než 50 000 životů, Zamir uvedl: „Jednáme v sebeobraně.“

V pasáži určené palestinskému lidu řekl:

    !Chtěl bych se obrátit na obyvatele Gazy: My nejsme ti, kdo na vás přivolali tuto zkázu. Nejsme to my, kdo tuto válku rozpoutal. Nejsme to my, kdo vás připravil o jídlo, přístřeší a peníze. Neskrýváme se v nemocnicích ani ve školách. Nežijeme v luxusních hotelech, zatímco vy žijete v nouzi. To je vaše vedení - ti, kteří drží naše rukojmí. Hamás je zodpovědný za rozpoutání války. Je zodpovědný za těžkou situaci civilního obyvatelstva - přineslo zkázu a nebude to ono, kdo ji obnoví."

Zamir také prohlásil, že je „neopodstatněné“ obviňovat izraelské síly z toho, že jednají jinak než v souladu s mezinárodním právem. Izrael pd března uvalil téměř úplnou blokádu na vstup humanitární pomoci do pásma Gazy, což vedlo k varování před hladomorem. Zamir řekl:

    IDF vždy jednají v souladu s hodnotami IDF, izraelskými zákony a mezinárodním právem, přičemž zachovávají nekompromisní závazek k zajištění bezpečnosti státu Izrael a jeho civilistů. Jakékoli prohlášení, které zpochybňuje integritu našich akcí nebo morálku našich vojáků, je nepodložené.

Zamir se rovněž pokusil nabídnout uklidnění rodinám zbývajících rukojmích v Gaze, které Hamás drží v zajetí od 7. října 2023 a z nichž mnozí jsou považováni za mrtvé. Zamir řekl: „Hamas se snaží o to, abychom se dostali do situace, ve které se nacházíme:

    Jsem si plně vědom obav a úzkosti, které rodiny rukojmích prožívají, a otázek, které kombinace těchto cílů vyvolává. Je to složitá výzva, ale máme nástroje, moudrost a odpovědnost, abychom ji zvládli. Spolu s každým vojákem IDF budu i nadále neúnavně jednat, dokud nebudou všichni naši rukojmí přivedeni domů.

 Zdroj v angličtině ZDE