
Pozor! Skončí Fiala, Lipavský a další čeští politikové kvůli Izraeli u mezinárodního trestního soudu?
20. 5. 2025
Gaza Nakonec nastal okamžik soudu: nejen pro Netanjahua, ale i pro ty, kteří mu to umožnili
Obnovený útok Izraele na Gazu vyvolal mezinárodní odsouzení, ale mnoho z těchto dnešních kritiků budou sami čelit soudu, upozorňuje Owen Jones:
Najednou se něco mění. Minulý týden přednesl konzervativní poslanec Kit Malthouse ohromující parlamentní projev. V otázce adresované Hamishu Falconerovi, ministrovi pro Blízký východ z řad labouristů, poznamenal, že „je stále těžší držet krok s masakrem v Gaze“ a dodal, že „zločiny se dějí každý den“. Vzhledem k tomu, že Británie je signatářem různých úmluv ukládajících „pozitivní povinnost jednat k zabránění genocidě“ a jiným zločinům, Malthouse se zeptal, jaké rady vláda přijala ohledně odpovědnosti premiéra, ministra zahraničí, samotného Falconera a předchozích ministrů, „až přijde zúčtování“.
Myšlenka „zúčtování“ zjevně zaměstnává mysli západních politiků. Možná jim dokonce nedá spát. Tento týden se Británie připojila k Francii a Kanadě a odsoudila utrpení v Gaze jako „nesnesitelné“ a pohrozila neurčitou „konkrétní“ reakcí, pokud Izrael bude pokračovat v současném útoku na pásmo Gazy. Ministr zahraničí David Lammy v úterý v Dolní sněmovně oznámil, že Spojené království pozastavuje obchodní jednání s Izraelem, povolalo na kobereček izraelskou velvyslanky ve Velké Británii a uvaluje sankce na několik extremistických osadníků. „Svět soudí. Historie je odsoudí,“ řekl s odkazem na vládu Benjamina Netanjahua.
Lammy má pravdu. Problémem pro něj však je, že tento „soud“ se bude týkat daleko více než jen přímých pachatelů. Zahrne i ty, kteří Izraeli umožňují jeho činy.
Ministr zahraničí možná oznámil svá opatření s velkou pompou a vážností, ale ve skutečnosti se jedná o symbolický nesmysl. Dokonce i David Cameron se před rokem, když byl ministrem zahraničí, pokusil jít dál, ale nakonec upustil od plánu přímo sankcionovat dva vysoké izraelské ministry, ministra financí Bezalela Smotricha a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira. Poté, co Mezinárodní trestní soud před šesti měsíci vydal zatykače na izraelské vedení, v britské vládě zjevně propuká panika. A přesto stále nedělá vše, co je v jejích silách, aby Izrael zastavila. Ještě minulý týden se Británie u soudu bránila pokračování vývozu dílů stíhacích letounů F-35, které končí v Izraeli.
Nejde jen o selhání jednat teď. Jde o to, co nás do této situace dovedlo. Keir Starmer kdysi souhlasil, že je vhodné, aby Izrael uvalil na Gazu blokádu a odřízl ji od dodávek elektřiny a vody. („Myslím, že Izrael má na to právo. Je to dlouhodobá situace.“ Dodal: „Samozřejmě by se vše mělo děje v rámci mezinárodního práva.“) Později tvrdil, že nic takového neřekl, přestože to řekl. Poté předsedal exodu znechucených převážně muslimských radních – poradce mu sdělil, že se jedná o „zbavování se blech“ ze strany labouristů – a přijal disciplinární opatření proti poslancům podporujícím Palestinu. Jeho vláda pod obrovským právním tlakem pozastavila pouze 8 % zbrojních obchodů s Izraelem a v následujících třech měsících schválila více vojenského vybavení, než kolik schválili konzervativci za tři roky mezi lety 2020 a 2023. Nic, co vláda nyní udělá, nemůže tyto skutečnosti vymazat z nadcházejícího zúčtování.
Další konzervativní poslanec Edward Leigh minulý týden vystoupil a prohlásil, že je členem Konzervativních přátel Izraele „již více než 40 let, déle než kdokoli zde“. Jeho otázka byla přímá: „Kdy genocida není genocida?“ Připojil se k němu jeho konzervativní kolega Mark Pritchard, který poznamenal, že Izrael podporoval 20 let „upřímně řečeno, prakticky za každou cenu“. Při stažení své podpory také narážel na nadcházející zúčtování: „Opravdu se obávám, že toto je historický moment, kdy se lidé ohlédnou zpět a uvidí, že jsme jako země udělali chybu.“
Začíná se rýsovat pravda: že se na to bude vzpomínat jako na jeden z největších zločinů v historii. V tuto chvíli OSN varuje, že bez pomoci může v příštích 48 hodinách zahynout 14 000 dětí. Izraelský opoziční vůdce a bývalý generál Jair Golan, který na začátku tohoto roku prohlásil: „Všichni bychom se rádi probudili jednoho jarního rána a zjistili, že 7 milionů Palestinců žijících mezi mořem a řekou prostě zmizelo“, nyní prohlašuje, že jeho země „zabíjí děti jako koníček“.
Izrael přesto jedná beztrestně. Poté, co od začátku března uvalil úplnou blokádu, Netanjahu včera prohlásil, že bude povolena „minimální humanitární pomoc“. Proč? Ne proto, aby zmírnil utrpení Palestinců, ale protože i horliví proizraelští politici „varovali, že nás nemohou podporovat, pokud se objeví záběry masového hladomoru“. Jinými slovy, jde o kosmetické gesto. Smotrich mezitím prohlašuje: „Rozebíráme Gazu a necháváme ji jako hromadu trosek, s totální destrukcí, která nemá v celosvětovém měřítku obdoby. A svět nás nezastaví.“ Zvi Sukkot, poslanec Smotrichovy strany, se chlubí: „Všichni si zvykli na myšlenku, že za jednu noc můžete zabít 100 obyvatel Gazy... A nikomu na světě to nevadí.“
Diskuse