Pozor! Skončí Fiala, Lipavský a další čeští politikové kvůli Izraeli u mezinárodního trestního soudu?

20. 5. 2025

čas čtení 7 minut
Britská vláda se kvůli své dlouhodobé podpoře izraelských válečných zločinů v Gaze začíná obávat mezinárodního trestního stíhání. Nejsou na tom čeští politikové, umožňujícím zbrojařským oligarchům  masivně vyvážet zbraně do Izraele, ještě daleko hůř? Uvažte to nad shrnutím níže citovaného komentáře. Zkoumá Fialova vláda, co bude v případě takového obvinění dělat? 

Gaza Nakonec nastal okamžik soudu: nejen pro Netanjahua, ale i pro ty, kteří mu to umožnili

Obnovený útok Izraele na Gazu vyvolal mezinárodní odsouzení, ale mnoho z těchto dnešních kritiků budou sami čelit soudu
, upozorňuje Owen Jones:

Najednou se něco mění. Minulý týden přednesl konzervativní poslanec Kit Malthouse ohromující parlamentní projev. V otázce adresované Hamishu Falconerovi, ministrovi pro Blízký východ z řad labouristů, poznamenal, že „je stále těžší držet krok s masakrem v Gaze“ a dodal, že „zločiny se dějí každý den“. Vzhledem k tomu, že Británie je signatářem různých úmluv ukládajících „pozitivní povinnost jednat k zabránění genocidě“ a jiným zločinům, Malthouse se zeptal, jaké rady vláda přijala ohledně odpovědnosti premiéra, ministra zahraničí, samotného Falconera a předchozích ministrů, „až přijde zúčtování“.

 

Myšlenka „zúčtování“ zjevně zaměstnává mysli západních politiků. Možná jim dokonce nedá spát. Tento týden se Británie připojila k Francii a Kanadě a odsoudila utrpení v Gaze jako „nesnesitelné“ a pohrozila neurčitou „konkrétní“ reakcí, pokud Izrael bude pokračovat v současném útoku na pásmo Gazy. Ministr zahraničí David Lammy v úterý v Dolní sněmovně oznámil, že Spojené království pozastavuje obchodní jednání s Izraelem, povolalo na kobereček izraelskou velvyslanky ve Velké Británii a uvaluje sankce na několik extremistických osadníků. „Svět soudí. Historie je odsoudí,“ řekl s odkazem na vládu Benjamina Netanjahua.

Lammy má pravdu. Problémem pro něj však je, že tento „soud“ se bude týkat daleko více než jen přímých pachatelů. Zahrne i ty, kteří Izraeli umožňují jeho činy.

Ministr zahraničí možná oznámil svá opatření s velkou pompou a vážností, ale ve skutečnosti se jedná o symbolický nesmysl. Dokonce i David Cameron se před rokem, když byl ministrem zahraničí, pokusil jít dál, ale nakonec upustil od plánu přímo sankcionovat dva vysoké izraelské ministry, ministra financí Bezalela Smotricha a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira. Poté, co Mezinárodní trestní soud před šesti měsíci vydal zatykače na izraelské vedení, v britské  vládě zjevně propuká panika. A přesto stále nedělá vše, co je v jejích silách, aby Izrael zastavila. Ještě minulý týden se Británie u soudu bránila pokračování vývozu dílů stíhacích letounů F-35, které končí v Izraeli.

Nejde jen o selhání jednat teď. Jde o to, co nás do této situace dovedlo. Keir Starmer kdysi souhlasil, že je vhodné, aby Izrael uvalil na Gazu blokádu a odřízl ji od dodávek elektřiny a vody. („Myslím, že Izrael má na to právo. Je to dlouhodobá situace.“ Dodal: „Samozřejmě by se vše mělo děje v rámci mezinárodního práva.“) Později tvrdil, že nic takového neřekl, přestože to řekl. Poté předsedal exodu znechucených převážně muslimských radních – poradce mu sdělil, že se jedná o „zbavování se blech“ ze strany labouristů – a přijal disciplinární opatření proti poslancům podporujícím Palestinu. Jeho vláda pod obrovským právním tlakem pozastavila pouze 8 % zbrojních obchodů s Izraelem a v následujících třech měsících schválila více vojenského vybavení, než kolik schválili konzervativci za tři roky mezi lety 2020 a 2023. Nic, co vláda nyní udělá, nemůže tyto skutečnosti vymazat z nadcházejícího zúčtování.

Další konzervativní poslanec Edward Leigh minulý týden vystoupil a prohlásil, že je členem Konzervativních přátel Izraele „již více než 40 let, déle než kdokoli zde“. Jeho otázka byla přímá: „Kdy genocida není genocida?“ Připojil se k němu jeho konzervativní kolega Mark Pritchard, který poznamenal, že Izrael podporoval 20 let „upřímně řečeno, prakticky za každou cenu“. Při stažení své podpory také narážel na nadcházející zúčtování: „Opravdu se obávám, že toto je historický moment, kdy se lidé ohlédnou zpět a uvidí, že jsme jako země udělali chybu.“

Rozsah tohoto zúčtování musí být úměrný rozsahu zločinu. Měsíc po zahájení izraelského útoku, po kterém bylo podle konzervativních odhadů nevládní organizace Airwars zabito nejméně 5 139 civilistů, zveřejnil časopis The Economist úvodník s titulkem „Proč musí Izrael bojovat dál“. Nedávný článek, který vyšel dlouho poté, co bylo území v podstatě smazáno z povrchu zemského, nese název „Válka v Gaze musí skončit“. Nebo se podívejte na Murdochovy  Timesy. Obvykle spolehlivý zastánce Izraele nyní publikuje komentáře, v nichž se ptá, proč „zavíráme oči před hrůzami v Gaze“.

Porušuje Británie mezinárodní právo kvůli Izraeli, aby neurazila Trumpa? To se možná dozvíme tento týden u soudu.

Začíná se rýsovat pravda: že se na to bude vzpomínat jako na jeden z největších zločinů v historii. V tuto chvíli OSN varuje, že bez pomoci může v příštích 48 hodinách zahynout 14 000 dětí. Izraelský opoziční vůdce a bývalý generál Jair Golan, který na začátku tohoto roku prohlásil: „Všichni bychom se rádi probudili jednoho jarního rána a zjistili, že 7 milionů Palestinců žijících mezi mořem a řekou prostě zmizelo“, nyní prohlašuje, že jeho země „zabíjí děti jako koníček“.

Izrael přesto jedná beztrestně. Poté, co od začátku března uvalil úplnou blokádu, Netanjahu včera prohlásil, že bude povolena „minimální humanitární pomoc“. Proč? Ne proto, aby zmírnil utrpení Palestinců, ale protože i horliví proizraelští politici „varovali, že nás nemohou podporovat, pokud se objeví záběry masového hladomoru“. Jinými slovy, jde o kosmetické gesto. Smotrich mezitím prohlašuje: „Rozebíráme Gazu a necháváme ji jako hromadu trosek, s totální destrukcí, která nemá v celosvětovém měřítku obdoby. A svět nás nezastaví.“ Zvi Sukkot, poslanec Smotrichovy strany, se chlubí: „Všichni si zvykli na myšlenku, že za jednu noc můžete zabít 100 obyvatel Gazy... A nikomu na světě to nevadí.“

24. října 2023 jsem  napsal článek s titulkem „Izrael má jasné úmysly v Gaze – světoví lídři se nemohou vymlouvat na nevědomost o tom, co se chystá“. Proč? Protože izraelští lídři a úředníci od prvního dne dali jasně najevo, co udělají. „Jak se katastrofa izraelského útoku na Gazu stává zřejmou, ti, kteří jej oslavovali, budou panikařit kvůli poškození své reputace a budou se vymlouvat na svou dřívější nevědomost,“ napsal jsem. ‚Nenechte je tentokrát uniknout.‘ Zatímco se obyvatelé Gazy připravují na nejhorší, nikdy nebylo tak hořké mít pravdu. Ale k tomu nebylo třeba žádných zvláštních znalostí ani prorockých schopností, protože tato katastrofa byla předpovězena od samého začátku.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
661

Diskuse

Obsah vydání | 21. 5. 2025