Izraelská chuť vraždit v Gaze ohrožuje vztahy Izraele s Evropskou unií

23. 6. 2025

 
Kritici nelegálních izraelských osad a v poslední době také války v Gaze byli opakovaně přehlasováni kombinací starších členských států, jako je Německo a Rakousko, které jsou s Izraelem spojeny historicky, a novějších členských států, zejména Maďarska, které  přitahuje společná etno-nacionalistická vize.

„Mít vliv znamená být ochoten a schopen ho využít,“ řekl Josep Borrell, bývalý šéf zahraniční politiky EU. „Pokud můžete žít v nelegální osadě a přesto volně cestovat do Evropy a vyvážet [produkty] do Evropy, jak můžeme očekávat, že budou brát naše odsouzení vážně?“

Když minulý měsíc tři z nejvěrnějších historických spojenců Izraele – Francie, Velká Británie a Kanada – pohrozily, že přijmou opatření v souvislosti s izraelskou válkou v Gaze, izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil jejich představitele, že se staví na stranu Hamásu a podněcují antisemitismus.

Zněl jako člověk, který považuje svou zemi za nezranitelnou, cíl svých útoků za bezzubý a irelevantní, nebo možná obojí. Po mnoho let to mohlo být rozumné hodnocení, založené na pocitu, že Izrael může evropskou podporu považovat za samozřejmost.

Vztahy byly tak úzké, že před dvěma desítkami let Javier Solana, tehdejší šéf zahraniční politiky EU, popsal Izrael jako neoficiálního člena, který je integrovanější než tehdejší kandidátská země Chorvatsko.

„Politicky se cítíme jako dodatek pro izraelské vůdce,“ řekl jeden evropský diplomat o pokusech ovlivnit politiku.
 
V posledních měsících však rozsah smrti a ničení v Gaze a násilí mesiášských osadníků na Západním břehu změnily veřejné mínění a politické kalkulace v celém bloku.

Mezi dosud přijatými opatřeními Británie uvalila sankce na dva ministry, Francie koketovala s jednostranným uznáním palestinského státu a Evropská unie podpořila sankce proti extremistickým osadníkům.

Nyní EU zvažuje, zda se pokusí využít veškerý svůj ekonomický vliv k změně izraelské politiky.

Minulý měsíc Nizozemsko, tradičně jeden z nejvěrnějších evropských spojenců Izraele, požádalo o urgentní přezkoumání, zda Izrael porušil závazky v oblasti lidských práv, které jsou základem jeho dohody o volném obchodu s EU.

Článek 2 Dohody o přidružení mezi EU a Izraelem, která umožňuje volný obchod, volný pohyb a akademickou spolupráci, stanoví dodržování lidských práv a demokratických zásad jako „základní prvek“ vztahů.

Jejich žádost získala podporu 17 členských států EU, což je nečekaně velká skupina. Část této podpory přišla na poslední chvíli, uvedl jeden z diplomatů zapojených do diskusí, a to v situaci, kdy sílí pocit, že pokud Evropa neuloží Izraeli sankce za ignorování jejích obav, bude Izrael i nadále brát své spojence za samozřejmost.

Podle této zprávy našla zahraniční služba EU „náznaky“ porušování lidských práv. Podpora konkrétních opatření bude prověřena v pondělí, kdy je představí nejvyšší diplomatka EU Kaja Kallasová ministrům zahraničí.

Ačkoli návrh nepožaduje okamžité sankce a není to poprvé, co diplomaté EU dospěli k tomuto závěru – podobné závěry byly učiněny dvakrát v loňském roce –, přichází v době bezprecedentního domácího tlaku v Evropě.

„Situace (v Gaze) se stále zhoršuje a drtivá většina Evropanů chce vidět víc než jen slova. I v Německu jsou tři ze čtyř lidí napříč politickým spektrem pro pozastavení prodeje zbraní. Vlády tedy mluví, ale jsou připraveny také jednat?“ řekl Borrell, bývalý šéf diplomacie.

„Být společenstvím hodnot ... je největší pákou EU, ale svou nekonzistentností o ni přicházíme.“
Palestinské děti nesou své nádoby k místu distribuce vody uprostřed trosek města Gaza
 
Dohoda o přidružení jako celek nemůže být pozastavena bez jednomyslného hlasování, což v současné době není možné. Jednotlivé části však mohou být pozastaveny s podporou voličů představujících „kvalifikovanou“ většinu členských států a obyvatelstva v rámci Evropské unie.

Jakákoli forma sankcí by rovněž vyžadovala podporu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. Rada může hlasovat pouze o návrzích, které předloží Komise, a ona stanoví program jejich zasedání.

Kritizovala válku, označila útoky na civilisty za „odporné“ a uvedla, že „nepřiměřené použití síly“ nelze ospravedlnit, ale nepřipojila se k krokům směřujícím k uvalení sankcí na Izrael.

Několik evropských vlád vyzývá k přijetí opatření, která sahají od zrušení bezcelního přístupu Izraele na trhy a ukončení přístupu izraelských univerzit k výzkumným fondům až po zastavení bezvízového styku izraelských turistů do prázdninových destinací.

Obchodní vztahy jsou nevyvážené, což dává Evropě prostor způsobit Izraeli větší škody, než by utrpěla omezením přístupu na své trhy.

Izraelské pokročilé zbraně a produkty kybernetické rozvědky mohou být sice žádané, ale v celkovém obchodu EU se Izrael řadí za jiné středomořské země, včetně Maroka a Alžírska, na 31. místo.

Diplomaté doufají, že některé další potenciální opatření by mohly vyvinout nepřímý tlak na izraelskou vládu prostřednictvím svého dopadu na voliče. Zastavení bezvízového styku s Evropou by bylo velmi nepopulární a okamžitě by se projevilo.