Tisíce západních občanů bojovaly v izraelské válce proti Gaze: Co je třeba vědět

16. 2. 2026

 
Více než 50 000 vojáků izraelské armády má alespoň jedno další občanství, přičemž většina z nich má americký nebo evropský pas, jak odhalily informace získané izraelskou nevládní organizací Hatzlacha na základě izraelského zákona o svobodě informací.

Od 7. října 2023 zabila genocidní válka Izraele v Gaze nejméně 72 061 lidí při vojenských akcích, které byly lidskoprávními organizacemi označeny za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Organizace na ochranu lidských práv po celém světě se snaží identifikovat a stíhat cizí státní příslušníky, z nichž mnozí zveřejnili videa svých zločinů na sociálních médiích, za jejich účast na válečných zločinech, zejména v Gaze.

Co tedy první takové údaje odhalují o izraelské armádě? A jaké by mohly být právní důsledky pro vojáky s dvojím občanstvím?

Kteří cizí státní příslušníci se nejčastěji hlásí do izraelské armády?

Nejméně 12 135 vojáků sloužících v izraelské armádě má americký pas, což je s velkým odstupem nejvyšší počet. K tomu je třeba připočítat 1 207 vojáků, kteří kromě amerického a izraelského pasu vlastní ještě další pas.

Údaje, které poskytl izraelský právník Elad Man, který působí jako právní poradce organizace Hatzlacha, ukazují, že v izraelské armádě slouží 6 127 francouzských občanů.

Izraelská armáda, která tyto údaje zveřejnila poprvé, uvedla, že vojáci s více občanstvími jsou v rozčlenění započítáni více než jednou.

Čísla ukazují počet vojáků, kteří byli v březnu 2025, 17 měsíců po začátku ničivé války Izraele v Gaze, zařazeni do armády.

Údaje odhalily, že 1 686 vojáků v armádě mělo dvojí britsko-izraelské občanství, kromě 383 dalších vojáků, kteří měli kromě britského a izraelského pasu ještě další pas.

Jihoafrická republika, která podala žalobu na Izrael za genocidu u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), měla také 589 svých občanů sloužících v izraelské armádě.

Kromě toho má 1 686 vojáků brazilské občanství, 609 argentinské, 505 kanadské, 112 kolumbijské a 181 mexické, kromě své izraelské národnosti.

Mohou být osoby s dvojím občanstvím souzeny za válečné zločiny v Gaze?

Ilias Bantekas, profesor transnárodního práva na Hamad Bin Khalifa University v Kataru, řekl, že „válečné zločiny podléhají trestní odpovědnosti podle mezinárodního práva, bez ohledu na to, co říká zákon o státní příslušnosti“.

V opačném případě by nacističtí Němci, jejichž zákon jim umožňoval a ukládal povinnost páchat zvěrstva, nenesli žádnou odpovědnost, dodal Bantekas. „Dvojí občanství nemá na trestní odpovědnost žádný vliv,“ řekl.

Hlavním problémem při stíhání obviněných však „je dostat je na své území a postavit je před soud“, poznamenal.

Bantekas také dodal, že v otázce odpovědnosti není žádný rozdíl mezi rodilými vojáky a vojáky s dvojím občanstvím.

Osoby s dvojím občanstvím mohou být navíc „odpovědné podle zákonů, které zakazují vojenskou službu v zahraničních konfliktech nebo vstup do armád jiných národů“, uvedl profesor.

Stíhání cizích státních příslušníků je „v podstatě normou“, poznamenal.

„Vzpomeňte si na nacistické Němce souzené spojeneckými tribunály pro válečné zločiny po druhé světové válce, japonské důstojníky souzené americkými vojenskými soudy a zločiny spáchané během bosenského konfliktu, kde byli pachatelé souzeni různými soudy v Evropě,“ řekl Bantekas.

V květnu loňského roku britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že obvinění z válečných zločinů by měla být předložena londýnské Metropolitní policii.


Byli cizí státní příslušníci souzeni za válečné zločiny v Gaze?

Občané s dvojím nebo vícenásobným občanstvím dosud nebyli zatčeni za spáchání válečných zločinů v Gaze. Ale skupiny bojující za lidská práva, včetně právníků, se snaží dosáhnout jejich stíhání.

V dubnu loňského roku podalo palestinské Centrum pro lidská práva (PCHR) se sídlem v Gaze a britské Centrum pro právo veřejného zájmu (PILC) 240stránkovou zprávu Metropolitní policii.

Obvinění proti 10 britským občanům, jejichž jména nebyla zveřejněna, zahrnují vraždu, násilné přesuny osob a útoky na humanitární pracovníky v období od října 2023 do května 2024.

V září loňského roku bylo v Německu podáno trestní oznámení na 25letého vojáka, který se narodil a vyrůstal v Mnichově, za účast na zabíjení palestinských civilistů v Gaze. Trestní oznámení podaly organizace PCHR, Evropské centrum pro ústavní a lidská práva (ECCHR), Al-Haq a Centrum pro lidská práva Al Mezan.

Sniper, jehož střelba byla zdokumentována v blízkosti nemocnic al-Quds a Násirovy nemocnice v Gaze v období od listopadu 2023 do března 2024, byl členem jednotky známé jako „Refaim“, což v hebrejštině znamená „duch“.

Soudní řízení proti členům stejné jednotky probíhá také ve Francii, Itálii, Jižní Africe a Belgii.

Belgická prokuratura rovněž zahájila v říjnu loňského roku soudní vyšetřování 21letého belgicko-izraelského občana, člena jednotky Refaim.

Zákon o povinné vojenské službě v Izraeli osvobozuje osoby s dvojím občanstvím žijící v zahraničí, takže vstup do armády je dobrovolný, což je důležitý rozdíl, když jsou takové zločiny souzeny u zahraničních soudů. Právníci údajně poukázali na to, že dobrovolná povaha služby vojáků zvyšuje jejich odpovědnost za údajné zločiny.

Co říká mezinárodní právo o vojácích v zahraničních válkách?

Jihoafrická republika předložila svůj případ Mezinárodnímu soudnímu dvoru v prosinci 2023 s argumentem, že izraelská válka v Gaze porušuje Úmluvu OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy z roku 1948.

Ačkoli konečné rozhodnutí může trvat roky, Mezinárodní soudní dvůr vydal v lednu 2024 prozatímní opatření, která Izraeli nařizují přijmout opatření k zabránění genocidě v Gaze a umožnit neomezený přístup humanitární pomoci. Izrael však i nadále omezuje dodávky pomoci do Gazy, čímž porušuje prozatímní nařízení Mezinárodního soudního dvora.

Podle Úmluvy o genocidě z roku 1948 mají země, které jsou smluvními stranami této úmluvy, závaznou povinnost zabránit genocidě a potrestat ji. Země mohou vyšetřovat a stíhat osoby, které se tohoto zločinu dopustily nebo se na něm podílely.
Reklama

V březnu loňského roku oznámilo Mezinárodní centrum pro spravedlnost pro Palestince (ICJP) kampaň „Global 195“, jejímž cílem je postavit před soud izraelské občany a osoby s dvojím občanstvím za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Gaze.

Koalice si klade za cíl pracovat současně v rámci několika jurisdikcí, aby požádala o soukromé zatykače a zahájila soudní řízení proti osobám zapleteným do těchto zločinů, včetně izraelských vojáků a celého izraelského vojenského a politického velení.

Pro země, které jsou smluvními stranami Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), existuje další úroveň, kde ICC může uplatnit svou jurisdikci. Palestina je smluvní stranou od roku 2015.

Stát Palestina je uznán jako suverénní národ 157 ze 193 členských států OSN, což představuje 81 procent mezinárodního společenství. Nedávno jej uznaly Francie, Belgie, Kanada, Austrálie a Velká Británie.

Cizí státní příslušník, jehož země považuje Palestinu za „přátelský stát“, by také mohl být stíhán za účast na válečných zločinech izraelské armády v Gaze.

Jak nadace Hind Rajabové sleduje údajné válečné zločince?

Nadace Hind Rajabové – pojmenovaná na počest pětileté palestinské dívky, jejíž zabití izraelskými vojáky 29. ledna 2024 se stalo symbolem izraelské genocidy v Gaze – shromažďuje velké množství údajů s identifikovatelnými informacemi o izraelských vojácích.

Nadace se sídlem v Belgii je hnací silou mezinárodního úsilí o potrestání válečných zločinů v Gaze – a od té doby podala několik žalob, včetně přelomové žaloby zaměřené na 1 000 izraelských vojáků.

Nadace v žalobě identifikovala řadu osob s dvojím občanstvím, včetně 12 z Francie, 12 z USA, čtyř z Kanady, tří z Velké Británie a dvou z Nizozemska.

Nadace prohledala TikTok, Instagram a YouTube, kde se izraelští vojáci chlubí zvěrstvy v Gaze, aby shromáždila informace o vojácích. Tyto důkazy používá k pátrání po stopách obviněných z válečných zločinů.

„Máme k dispozici mnohem více profilů osob s dvojím občanstvím, než je 1 000 vojáků uvedených v naší žalobě u ICC. Budeme proti nim všem podnikat právní kroky u národních soudů v jejich příslušných zemích,“ uvedla nadace v říjnu 2024. „Beztrestnost musí skončit, a to všude.“

Nadace Hind Rajab Foundation tvrdí, že usiluje o trestní odpovědnost izraelských válečných zločinců, od těch, kteří operace plánovali a nařídili, až po ty, kteří je provedli, včetně cizích státních příslušníků, kteří se těchto zločinů účastnili nebo je financovali.

Její zakladatel, Dyab Abou Jahjah, byl také ohrožován izraelským ministrem pro diasporu Amichai Chikli, který mu v příspěvku na X napsal, aby „hlídal svůj pager“, což byla narážka na smrtící útoky na komunikační systémy členů Hizballáhu v září 2024.
 
Při těchto útocích, během nichž izraelští agenti odpálili tisíce pagerů, bylo zabito nejméně 12 lidí a více než 3 000 bylo zraněno.

V lednu loňského roku vedla stížnost podaná nadací Hind Rajabové k tomu, že brazilský soudce nařídil vyšetřování izraelského vojáka, který byl v zemi na dovolené. Voják musel uprchnout, což izraelskou armádu přimělo nařídit všem vojákům, kteří se účastnili bojů, aby skrývali svou totožnost.

„Trestní odpovědnost podle mezinárodního práva nelze zrušit promlčením. Trvá navždy a nevztahuje se na ni žádná promlčecí lhůta,“ uvedl Bantekas z Hamad Bin Khalifa University.

Stíhání izraelských vojáků je však „z praktického hlediska obtížné ze dvou důvodů“, uvedl a poukázal na obtížnost získání přímých důkazů a opatrnost národních státních zástupců, kteří se mohou obávat politických nebo jiných dopadů.