Krize na Blízkém východě: Trump zpochybňuje příměří s Íránem kvůli pokračujícímu uzavření Hormuzského průlivu

10. 4. 2026

 

Není žádný náznak, že by Írán rušil svou téměř úplnou blokádu úžiny, která způsobila dosud nejhorší narušení globálních dodávek energie. Teherán uvedl jako klíčový bod sporu pokračující útoky Izraele na Libanon, které ve středu zahrnovaly nejtěžší údery celé války.

Donald Trump uvedl, že je „velmi optimistický“, že mírová dohoda s Íránem je na dosah, zatímco diplomatická delegace vedená jeho viceprezidentem JD Vancem se připravovala na cestu do Pákistánu k důležitým jednáním zaměřeným na ukončení války tento víkend. Íránští představitelé „mluví na schůzkách úplně jinak než před novináři. Jsou mnohem rozumnější,“ řekl americký prezident v souladu s tvrzením své administrativy, že existuje rozpor mezi tím, co Teherán říká veřejně a v soukromí.

Trump také potvrdil, že ve středu požádal Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval „umírněněji“, a pomohl tak zajistit úspěch nadcházejících americko-íránských jednání v Islámábádu. „Mluvil jsem s Bibim a on to bude brát s nadhledem. Prostě si myslím, že musíme být trochu zdrženlivější,“ řekl Trump pro NBC News a dodal, že věří, že Izrael „omezuje“ své operace v Libanonu.

Netanjahu uvedl, že nařídil své vládě zahájit přímá jednání s Libanonem s cílem odzbrojit Hizballáh – přičemž trvá na tom, že v Libanonu „neplatí žádné příměří“ a že Izrael bude „nadále silou útočit na Hizballáh“.
    Izrael od té doby zahájil novou vlnu útoků proti takzvaným „odpalovacím stanovištím Hizballáhu“ v Libanonu, poté co izraelská armáda dříve nařídila lidem, aby uprchli z hustě osídlených jižních předměstí Bejrútu. Později během dne Hizballáh oznámil, že vystřelil salvu raket směrem na severní izraelské osady.
    Zatímco Izrael nadále trvá na tom, že válka bude pokračovat a „rozhovory se budou konat pod palbou“, Libanon požaduje příměří, než budou moci začít přímá jednání. Libanonský prezident Joseph Aoun uvedl, že je to „jediné řešení“. Libanon také trvá na tom, že potřebuje USA jako prostředníka a garanta jakékoli dohody. Tato jednání se uskuteční příští týden pod záštitou amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu.
    Íránský prezident Masoud Pezeshkian uvedl, že izraelské údery na Libanon porušují dohodu o příměří a zbavují jednání smyslu, a dodal, že Írán libanonský lid neopustí.
    
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf uvedl, že Libanon tvoří „nedílnou součást“ dohody o příměří. V příspěvku na X uvedl, že „není prostor pro popírání a couvání“.

Keir Starmer rovněž uvedl, že pokračující útoky Izraele na Libanon „by se neměly dít“. Britský premiér rovněž odmítl argument, který ve středu přednesl americký viceprezident JD Vance, že došlo k „legitimnímu nedorozumění“, a uvedl, že tato otázka „není technickou záležitostí, zda se jedná o porušení dohody či nikoli“. „Pokud jde o mě, je to otázka principů,“ řekl Starmer.


Náčelník izraelské armády: „IDF je ve válečném stavu“

Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil (IDF) Eyal Zamir uvedl, že izraelské síly pokračují v bojových operacích v jižním Libanonu a s Hizballáhem „nejsou v příměří“, jak vyplývá z prohlášení zveřejněného IDF.

Během návštěvy poblíž Bint Jbeilu v jižním Libanonu Zamir řekl:

"IDF jsou ve válečném stavu, nejsme v příměří, pokračujeme v boji zde v tomto sektoru, toto je náš hlavní bojový sektor. V Íránu jsme v příměří a můžeme se tam kdykoli vrátit k boji, a to velmi silným způsobem."

Intenzivní vlna izraelských leteckých útoků v Libanonu ve středu zabila podle libanonských úřadů více než 300 lidí, což z tohoto dne učinilo nejkrvavější den pro zemi od začátku nedávné vlny bojů mezi Izraelem a Hizballáhem, která začala 2. března.

Několik světových lídrů, včetně Velké Británie, odsoudilo izraelské útoky a vyzvalo k zahrnutí Libanonu do příměří mezi USA a Íránem.

Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské týmy vyslané na Blízký východ na posílení protivzdušné obrany v regionu sestřelily íránské drony Shahed.

„Ukázali jsme některým zemím, jak pracovat s odrážecími drony,“ uvedl ukrajinský prezident v příspěvku na X.

„Zničili jsme íránské „shahedy“? Ano, zničili. Udělali jsme to jen v jedné zemi? Ne, v několika. A podle mého názoru je to úspěch.“

Zelenskyj uvedl, že ukrajinské síly se účastnily aktivních operací s využitím domácích, v boji prověřených odrážecích dronů.

„Nejednalo se o výcvikovou misi ani cvičení, ale o podporu při budování moderního systému protivzdušné obrany, který skutečně funguje,“ dodal.

Íránští představitelé přijeli do Islámábádu na jednání o příměří 

Íránská delegace dorazila včera večer do pákistánského hlavního města Islámábádu na zprostředkovaná jednání s USA, informoval Wall Street Journal s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí.

Podle zprávy vede delegaci íránský ministr zahraničí Abbas Araghči a předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf.

Íránská polooficiální agentura Tasnim uvedla, že zpráva o příjezdu íránských představitelů do Islámábádu za účelem jednání s USA „je zcela nepravdivá“. Taková popření zveřejnila i další státní média v Íránu.

Americkou delegaci by měl vést americký viceprezident JD Vance. Připojí se k němu americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť Donalda Trumpa Jared Kushner, kteří se oba zúčastnili tří kol nepřímých jaderných jednání s íránskými vyjednavači v Ománu předtím, než USA a Izrael 28. února zahájily útoky proti Íránu.

Írán podniká kroky k udržení kontroly nad námořním provozem v Hormuzském průlivu, aby vyvinul tlak na USA, uvedl think tank Institute for the Study of War (ISW).

Důsledkem je, že ceny ropy zůstanou vysoké, takže Írán půjde do nadcházejících jednání s USA s větší pákou k vymáhání ústupků, uvádí ISW.

Podle ISW íránští představitelé uvedli, že Írán nedovolí, aby průlivem proplouvalo více než 15 plavidel denně. Před válkou jím proplouvalo až 140 plavidel denně.

Íránská organizace pro přístavy a námořní dopravu zveřejnila 8. dubna grafiku, v níž nařizuje lodím, aby při průjezdu průlivem dodržovaly určené vstupní a výstupní trasy v koordinaci s námořnictvem Islámské revoluční gardy (IRGC). Tyto trasy směrují mezinárodní námořní provoz do vod kontrolovaných Íránem. Grafika varuje, že lodě mimo tyto trasy riskují náraz na miny.”

Indonésie uvedla, že předložila OSN společné prohlášení o bezpečnosti mírových sil s desítkami spojeneckých zemí poté, co byli v Libanonu zabiti tři její modré přilby.

V tomto společném prohlášení země vyzvaly Radu bezpečnosti OSN, aby provedla důkladné vyšetřování incidentů v jižním Libanonu, při nichž zahynuli tři indonéští míroví vojáci a několik dalších bylo zraněno, včetně vojáků z Francie, Ghany, Nepálu a Polska.

Ministerstvo zahraničí v Jakartě uvedlo, že prohlášení, které v New Yorku přednesl stálý zástupce Indonésie při OSN Umar Hadi, podpořilo 73 zemí a pozorovatelské státy OSN.

„Bezpečnost a ochrana mírových sil OSN jsou nekompromisní. Vyzýváme Radu bezpečnosti OSN, aby využila všech dostupných nástrojů k posílení ochrany mírových sil v situaci, která se stává stále nebezpečnější,“ citovalo ministerstvo Umara.

„Země poskytující vojáky rovněž vyzývají k ukončení násilí v Libanonu, ke zmírnění napětí a povzbuzují všechny strany, aby se vrátily k jednacímu stolu a dosáhly mírového urovnání,“ dodalo ministerstvo.

Tři indonéští míroví vojáci zahynuli koncem března při dvou samostatných výbuchech v jižním Libanonu. Třetí výbuch o necelý týden později – uvnitř zařízení OSN v jižním Libanonu – zranil další tři indonéské vojáky.


JD Vance míří tento týden do Pákistánu s pověřením od Donalda Trumpa, aby proměnil křehké příměří s Íránem v trvalou mírovou dohodu.

Pro 41letého Vance, který se během konfliktu na Blízkém východě držel výrazně v pozadí, to bude jeden z nejvýznamnějších momentů jeho kariéry. Muž, který je široce považován za hlavního uchazeče o prezidentský úřad v roce 2028, však bude čelit i obrovským výzvám, až v sobotu v Islámábádu začnou rozhovory.

„Nevzpomínám si na případ, kdy by viceprezident vedl formální jednání tohoto druhu,“ řekl agentuře AFP Aaron Wolf Mannes, přednášející na Škole veřejné politiky Univerzity v Marylandu a odborník na roli amerického viceprezidenta v zahraniční politice.

    „Jde o vysoký risk, ale i vysokou odměnu.“

Vance si vybudoval politickou reputaci jako přesvědčený antiintervencionista, který chtěl Ameriku uchránit před dalšími zahraničními válkami. To mu po zahájení války s Íránem ze strany Trumpa ztěžuje udržet rovnováhu.


New York Times tento týden informoval, že při diskusích za zavřenými dveřmi v týdnech před válkou Vance argumentoval proti vojenské akci s tím, že by mohla způsobit regionální chaos a rozdělit Trumpovu koalici MAGA.

Nyní se však Vance náhle ocitl v roli Trumpova hlavního vyjednavače pro dohodu s Íránem.

Vanceho budou doprovázet zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner.

Jednou z teorií, proč tyto snahy vede právě viceprezident, je, že Íránci ho mohou vnímat jako vhodnějšího partnera pro diplomacii, vzhledem k jeho široce medializovanému odporu vůči válce a obecným pochybnostem o americkém intervencionismu.

„Pokud se mu podaří dosáhnout něčeho, co to zakryje, aniž by se zabýval skutečnými problémy, pravděpodobně to bude stačit,“ říká Mannes.

    „Ale pokud z toho nevzejde nic dobrého, vyvolá to otázky ohledně jeho kompetence, což mu v volbách nepomůže. A samozřejmě je tu Rubio jako potenciální rival pro rok 2028.“


Ulice Islámábádu jsou pod přísnou uzávěrou, zatímco se pákistánské hlavní město připravuje hostit historická jednání mezi Íránem a USA, která slibují konec války, která zpustošila Blízký východ.

I když se příměří mezi USA a Íránem jevilo jako stále nejistější, uprostřed pokračujícího izraelského bombardování Libanonu a sporů ohledně podmínek jednání, pákistánští představitelé trvají na tom, že rozhodující mírová jednání budou o víkendu pokračovat podle plánu

Podle íránského náměstka ministra zahraničí Saeeda Khatibzadeha pokračují v zákulisí pákistánské intervence s cílem udržet mír a ochránit křehké příměří. Khatibzadeh tvrdí, že Pákistán zasáhl, aby zabránil Íránu v odvetě za útoky na Libanon.

Před prvním kolem jednání v Islámábádu, které se má konat v sobotu, byli nasazeni vojáci a polovojenské jednotky a v celé metropoli byla posílena bezpečnost. Na čtvrtek a pátek byl vyhlášen státní svátek a ulice zůstávají podivně prázdné.

Úředníci potvrdili, že klíčové delegace měly dorazit ve čtvrtek večer a v pátek ráno. Ze strany USA Bílý dům uvedl, že jejich vyjednávací tým povede viceprezident JD Vance, přičemž do Islámábádu cestují také zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner.

Íránští úředníci uvádějí, že jejich delegace bude zahrnovat ministra zahraničí Abbáse Araghčího a předsedu parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa, kteří se oba účastnili jednání o příměří. Očekává se také účast vysokých představitelů íránské revoluční gardy.

Vzhledem k vysokým bezpečnostním rizikům pákistánští představitelé potvrdili, že pro toto klíčové setkání jsou připravena tři až čtyři možná místa konání.

Očekává se, že nejvýznamnější účastníci budou ubytováni v exkluzivním pětihvězdičkovém hotelu Serena v Islámábádu, který by mohl být také dějištěm jednání. Hotel byl vyklizen a okolní silnice v okruhu 3 km byly uzavřeny pro automobily a převzata kontrola armádou.
Islámábád se připravuje na historická jednání mezi Íránem a USA


Bílý dům v e-mailu varoval zaměstnance americké vlády před zneužíváním jejich pozic k sázkám na termínových trzích, informují Wall Street Journal a Reuters s odvoláním na zdroje.

Některým z Trumpových významných politických rozhodnutí předcházely dobře načasované sázky, což vedlo některé odborníky k otázce, zda informace nějakým způsobem neunikly předem.

Krátce před oznámením příměří na začátku tohoto týdne provedla nová skupina účtů na platformě predikčních trhů Polymarket velmi konkrétní a načasované obchody, v nichž sázela na to, že 7. dubna dojde k oznámení o zastavení bojů. Někteří si rychle připsali výhry, které dohromady činily stovky tisíc dolarů zisku.

Údaje z burzy a výpočty agentury Reuters rovněž ukázaly, že neidentifikovaný obchodník nebo obchodníci vsadili 500 milionů dolarů na futures na ropu Brent a WTI během jedné minuty krátce předtím, než Trump 23. března oznámil pětidenní odklad útoků na íránskou energetickou infrastrukturu, po kterém ceny ropy klesly o 15 %.

„Zatímco on [Trump] usiluje o silný a ziskový akciový trh pro všechny, členům Kongresu a dalším vládním úředníkům by mělo být zakázáno využívat neveřejné informace k finančním ziskům,“ uvedl mluvčí Bílého domu Davis Ingle v prohlášení pro agenturu Reuters.

Mezinárodní měnový fond sníží prognózy globálního růstu kvůli válce na Blízkém východě, uvedla ve čtvrtek jeho šéfka a varovala před „zanechávajícími následky“ konfliktu navzdory křehkému příměří.

„I v nejlepším případě nedojde k hladkému a čistému návratu ke stavu před válkou,“ uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva.

Georgieva uvedla, že i v „nejoptimističtějším scénáři“ fondu budou kvůli spirálovitě rostoucím nákladům na energii, poškození infrastruktury, přerušení dodávek a ztrátě důvěry trhu růstové výsledky nižší, než se očekávalo.

MMF rovněž předpokládá, že bude muset poskytnout až 50 miliard dolarů v okamžité finanční pomoci zemím postiženým válkou, přičemž nedostatek potravin postihne nejméně 45 milionů lidí.

    „Vzhledem k dopadům války očekáváme, že krátkodobá poptávka po podpoře platební bilance ze strany MMF vzroste o částku mezi 20 a 50 miliardami dolarů, přičemž v případě, že příměří vydrží, bude platit spodní hranice.“

Šéfka MMF říká, že válka v Íránu trvale poznamená globální ekonomiku, i když bude dosaženo míru

Donald Trump prohlásil, že pravicoví influenceři Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones „nejsou ‚MAGA‘, jsou to ztroskotanci“.

Tito čtyři byli po většinu Trumpova prezidentství jeho spolehlivými stoupenci, ale v posledních týdnech se otevřeně vyjádřili proti válce v Íránu.

V dlouhém příspěvku na své platformě Truth Social prezident spustil velmi osobní útoky na tyto čtyři osoby, které patří k nejvlivnějším hlasům v mediálním ekosystému pravice.

"Jako prezident bych je mohl dostat na svou stranu, kdykoli bych chtěl, ale když mi volají, nevolám jim zpět, protože jsem příliš zaneprázdněn světovými a národními záležitostmi, a po několika pokusech se chovají ‚odporně‘.“

Válka s Íránem prohloubila trhliny v již tak vratkém Trumpově hnutí MAGA, přičemž mnoho komentátorů a příznivců tvrdí, že taková operace je zradou Trumpova slibu dát Ameriku na první místo a vyvést USA z chaotických zahraničních konfliktů.

Carlson v pondělí označil prezidentovu rétoriku vůči Íránu, včetně výhrůžky plné nadávek o Velikonocích, za „odpornou“ na „všech úrovních“. Konspirační teoretik Alex Jones se ve své show Info Wars zeptal: „Jak ho dostaneme k 25. dodatku?“ (Tedy k rezignaci?)  Bývalá moderátorka Fox News a populární konzervativní mediální osobnost Megyn Kellyová řekla, že nedávné příměří s Íránem „zní velmi jako kapitulace“, ale připustila, že ho podporuje.

Jižní Korea oznámila, že vysoký diplomat Chung Byung-ha brzy odcestuje do Íránu jako zvláštní vyslanec, aby projednal bezpečnost svých občanů a íránský tlak na Hormuzský průliv.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že Chung hodlá prosazovat svobodu plavby pro všechna plavidla, včetně jihokorejských.

Ministerstvo dříve uvedlo, že íránský ministr zahraničí Abbas Araghči během čtvrtečního telefonického rozhovoru s jihokorejským ministrem zahraničí Cho Hyunem uvítal plán Soulu vyslat zvláštního vyslance.


Hlášeny pokračující útoky v Kuvajtu

Kuvajt obvinil Írán a jeho spojence, že na něj ve čtvrtek spustili útoky dronů, a to navzdory dvoutýdennímu příměří v íránské válce.

Kuvajtské ministerstvo zahraničí uvedlo, že útoky dronů ve čtvrtek v noci „byly namířeny na některé klíčové kuvajtské objekty“.

Íránská revoluční garda (IRGC) však popřela, že by podnikla nové útoky na státy Perského zálivu.

V prohlášení zveřejněném íránskou státní agenturou IRNA IRGC uvedla: „Pokud jsou tyto zprávy zveřejněné médii pravdivé, je to bezpochyby dílo sionistického nepřítele nebo Ameriky.“


Akcie rostou a cena ropy mírně stoupá před jednáním mezi USA a Íránem

Akcie v pátek vzrostly, protože investoři zůstávají optimističtí ohledně křehkého příměří mezi USA a Íránem před plánovaným víkendovým jednáním, cena ropy však mírně stoupla.

Akciové trhy v pátek brzy ráno navázaly na týdenní zisky: Tokio, Hongkong, Soul, Šanghaj a Tchaj-pej vzrostly nejméně o 1 %, zatímco Singapur a Manila také výrazně posílily, ačkoli Sydney oslabilo.

Zisky v Asii následovaly po druhém silném růstu na Wall Street, kde index S&P 500 ve čtvrtek vzrostl o 0,6 %

Cena ropy Brent vzrostla o 1 % na 96,83 USD za barel po obnovení obchodování v Asii.


Podle údajů o sledování lodí se tanker na zkapalněný zemní plyn plující pod vlajkou Botswany s názvem Nidi pokusil opustit Perský záliv po trase nařízené Revoluční gardou, ale v pátek brzy ráno se náhle otočil a zamířil zpět, což podtrhuje pokračující kontrolu Íránu nad Hormuzským průlivem.

Ve čtvrtek propluly Hormuzským průlivem čtyři tankery a tři nákladní lodě, čímž se celkový počet lodí, které jím propluly od vyhlášení příměří, zvýšil na nejméně 12, uvádí datová společnost Kpler.

Je však možné, že jím propluly i další lodě, které svou polohu nevysílaly. Úžinou obvykle prochází pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu a v době míru jí projede kolem 140 lodí denně.


Japonsko plánuje od května uvolnit ropné rezervy na 20 dní, oznámila v pátek na zasedání vlády premiérka Sanae Takaichi, aby zajistilo stabilní domácí dodávky, zatímco konflikt v regionu nadále narušuje globální dodávky.

Japonsko je z 95 % závislé na ropě ze Středního východu. S uvolňováním zásob začalo 16. března jednostranně a v koordinaci s dalšími zeměmi v rámci plánu, jehož cílem je zajistit dostatek ropy na 50 dní. Nové uvolnění zásob na 20 dní je dodatečné.

K 6. dubnu mělo Japonsko ve svých rezervách ropu na 230 dní, z toho 143 dní ve veřejných zásobách.

Do května by Japonsko mělo být schopno zajistit více než polovinu dovozu ropy trasami, které nevedou Hormuzským průlivem, uvedla Takaichi, aniž by jmenovala zdroje.

Japonsko rovněž kontaktovalo dodavatele v USA, Malajsii, střední Asii – například v Ázerbájdžánu a Kazachstánu –, Latinské Americe – včetně Brazílie, Argentiny, Ekvádoru, Kolumbie a Mexika – a v Africe, například v Nigérii a Angole.