Šokující pravda o policejních útocích proti hnutí Occupy

Američtí politikové vedou proti občanům, které mají zastupovat, kvůli svým ziskům občanskou válku

26. 11. 2011

čas čtení 4 minuty

Američtí občané nejrůznějších politických přesvědčení jsou stále ještě šokováni záběry bezprecedentní policejní brutality proti pokojným demonstrantům z hnutí Occupy, k nimž došlo minulý týden koordinovaně v městech po celých Spojených státech, píše Naomi Wolfová v deníku Guardian.

Americký Národní svaz novinářů a Výbor na ochranu novinářů požádali v rámci Zákona o přístupu k informacím o údaje o tom, zda americké federální úřady spolupracovaly s místními policejními sbory v útocích na novináře. Během demonstrací hnutí Occupy často docházelo k agresivním útokům americké policie na novináře.

V New Yorku policie zbila soudce od amerického Nejvyššího soudu a člena newyorské městské rady, v Berkeley v Kalifornii zmlátila pendreky známého a oslavovaného amerického básníka Roberta Hasse.

Vyšlo najevo, že ministerstvo pro vnitřní bezpečnost se podílelo na konferenci primátorů 18 měst, v níž primátorům radilo, jak potlačit hnutí Occupy.

To je v Americe zakázáno. Americký systém vlády zakazuje vytváření federalizované policie a zakazuje federální či vojenskou účast na udržování pořádku ve městech.

Novinář Chris Hayes informoval o tom, že lobbisté se ucházejí o kontrakt v hodnotě 850 000 dolarů, který má pošpinit hnutí Occupy. Zdá se, že došlo ke koordinaci akcí proti hnutí Occupy na nejvyšší vládní úrovni.

Proč tak soustředěné akce proti dosud řádně nezformovanému, neozbrojenému, pokojnému hnutí?

Uvědomila jsem si, proč tomu tak je, když jsem zjistila, o co hnutí Occupy vlastně jde, píše novinářka. Jak jsem to zjistila? Prostě jsem se jeho aktivistů zeptala.

Jejich požadavkem číslo 1 je: Odstraňte peníze z politiky. Většině z nich vadí slabý zákon, který umožňuje, aby se politické předvolební kampaně financovaly neomezenými penězi ze soukromých zdrojů.

Požadavek číslo 2: Zreformujte bankovní systém tak, aby nemohlo docházet k podvodům a manipulacím. Nejčastějším požadavkem je požadavek na obnovení Glassova a Steagallova zákona z doby Velké hospodářské krize, který odděloval investiční banky od komerčních bank. Tento zákon byl zrušen prezidentem Clintonem.

Požadavkem číslo 3 je: Zrušte právní mezeru, v jejíž rámci smějí poslanci schvalovat zákony ovlivňující činnost korporací se sídlem v Delaware, v nichž jsou tito poslanci sami investory.

Poté, co jsem si uvědomila dosah těchto tří požadavků hnutí Occupy, je mi jasné, proč proti nim policie zasáhla tak brutálně.

Proč podporuje americký Kongres násilné militarizované akce proti vlastním pokojným voličům? Odpověď je jasná: V posledních letech vstupují poslanci Kongresu do systému jako příslušníci středních vrstev (či vyšších středních vrstev), ale opouštějí Washington s obrovským osobním bohatstvím, viz "skandál" týkající se prezidentského kandidáta Newta Gingriche, který dostal honorář 1,8 milionu dolarů za několik hodin konzultací pro soukromé podnikatele. To, že poslanci, kteří se stávají lobbisty, dostávají za své lobbování obrovské honoráře, je známo, avšak skutečnost, že poslanci vydávají zákony, které upravují podmínky jejich vlastních zisků, je známo méně. Poslanci mají obrovský finanční prospěch z neveřejných informací o firmách, o nichž vydávají zákony.

Vzhledem k tomu, že hnutí Occupy je ostře sledováno a infiltrováno policií, je velmi pravděpodobné, že americké úřady mají přesné informace, co je jeho formující se agendou. Vzhledem k tomu, že hnutí Occupy chce zrušit výsady poslanců Kongresu a jejich právo dostávat obrovské honoráře za lobbování, zamýšlí reformovat banky, aby ze společnosti nemohly vysávat peníze pro podvodné finanční produkty, a požaduje zveřejnění dokumentace systému, který dovoluje poslancům Kongresu, aby dostávali obrovské osobní finanční zisky ze svých vlastních zákonů, a hnutí je jen pár kroků před vytvořením organizované organizace pro předvolební kampaň - není divu, že na ně úřady posílají vojsko.

Takže je zjevné, že došlo k první bitvě v občanské válce, v občanské válce, v níž zatím jen jedna strana volí násilí. Je to bitva, v níž poslanci amerického Kongresu, ve spiknutí s americkým prezidentem, nařídili násilný, organizovaný útlak proti lidem, které mají zastupovat.

Američané se bohužel tento týden připodobnili svým bratrům a sestrám na káhirském náměstí Tahrir. Tak jako v Egyptě, i američtí vládnoucí politikové si nyní uvědomují, že jejich osobní bohatství je ohroženo požadavky na otevřenost a reformu, a tak proti občanům zahájili válku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
14657

Diskuse

Obsah vydání | 28. 11. 2011