Ryba, která nesmrdí jen od hlavy

15. 6. 2012 / Pavel Urban

Osobně jsem ke stranám které jsem volil kritičtější než k ostatním. A na problematické či podezřelé chování jsem v jejich případě citlivější. Možná, že ti ostatní jsou ještě horší. Ale ty jsem aspoň nevolil.

Mám dojem, že většina voličů v této zemi to posuzuje opačně a "své" politiky v porovnání s jinými naopak omlouvá. Nebo aspoň zlehčuje podezřelé indicie, zatímco u "těch druhých" je naopak zdůrazňuje. To je ovšem logika fotbalového fanouška, nikoli zodpovědného voliče.

Kubiceho aféra svého času ukázala, že volební výsledky zajímají v této zemi všechny (kromě těch, jejichž zájem o politiku je blízký nebo rovný nule), skutečné či domnělé hříchy politiků mnohé a poměry na ministerstvu vnitra nikoho. Dodnes mnozí opakují jak kolovrátek, že Kubice poškodil sociální demokracii. To je pravda. Problém je, že nic jiného tyto lidi nezajímá. Že by i v politice mohly existovat i důležitější věci než volební výsledek, to jim vůbec nepřijde na mysl. Nepřekvapuje, že takhle uvažují politici, zejména ti délesloužící. Proč ale tuto logiku přebírají i řadoví voliči ? Efekt stádního myšlení ?

Ne všichni lidé jsou zkorumpovaní a ne všichni si to nechají líbit. V minulosti se vyskytli v různých institucích jedinci, kteří se postavili proti nadřízeným nebo mocným kvůli jejich zkorumpovanosti či neschopnosti -- a byli odejiti, někdy dost drsným způsobem. Nikoho to nezajímalo. A to ani tehdy, pokud se o tom psalo.

Když už někde něco praskne, automaticky se předpokládá, že jde o dílo zhovadilé konkurence. A ti, kteří aféře pomohli na světlo, jsou v jejich službách. Takovéhle věci se skutečně stávají a je nutno s nimi realisticky počítat. Někteří lidé to ale berou jako samozřejmost, protože si jinou motivaci evidentně nedokážou představit. Tihle lidé jsou duševními mrzáky. Možná tak byli vychovaní, možná to z nich udělaly životní zkušenosti, ale duševní zmrzačení to je.

Co to všechno znamená ? Češi sice na politiku a politiky intenzivně nadávají, ale je to spíš vyjádření obecného postoje k životu. Američan je vždy fine, i když se má blbě. Čech se má vždy blbě, i když je mu fajn. Je to konvence, která moc neznamená. Nadáváme na vládu stran a stranickou politiku, ale sami neumíme myslet jinak než stranicky. Sníme o lidu jako správci věcí veřejných, ale zájem lidu o fungování těchto věcí končí u voleb. Nadáváme na korupci v politice, ale ve skutečnosti si ani neumíme představit, že by to šlo bez ní. Tolerujeme ji jako samozřejmost, zvlášť pokud má správnou barvu. Kritizujeme média, která manipulují společností a nabízí nám náhražková témata. Ale proč, když skutečně důležité věci nás stejně nezajímají ? Je opravdu tak velký rozdíl mezi člověkem, jehož zájem o věci veřejné končí u volebního zisku jeho strany a člověkem, který se o politiku nezajímá vůbec a čte jen sport nebo drby ze života celebrit ?

Někteří tvrdí, že demokracie v této zemi selhává. Ve skutečnosti funguje přesně tak, jak fungovat má. Dává řadovým voličům to, co považují za skutečně důležité : soutěž mezi politickou Spartou a Slávií. Na úkor méně významných detailů, jako je třeba dojení veřejných rozpočtů. Tohle téma má smysl jedině v rámci (před)volebního boje, kde může napomoci porazit konkurenci. Jiný význam "boj s korupcí" nemá. Taky proto, že správný český vlastenec jiný význam ani neočekává.

Naštěstí se zdá, že poměry se mění. Případ Michálek sice nedospěl ke spravedlivému rozuzlení a je možné, že ani nedospěje. Ale aspoň nezapadl. Na pražské radnici došlo k antikorupčnímu převratu. Ať už bylo jeho pozadí jakékoliv, je zřejmé, že boj proti korupci začíná být skutečně politické téma -- a že možná ovlivní i volební výsledky. Možná, že krize probudila i ty občany této země, kteří se o politiku dosud moc nezajímali. A nepřevzali její morálku.

Je-li tomu tak, pak se obávám, že snaha některých komentátorů popisovat obvinění doktora Ratha jako čistě účelový politický boj prokazuje sociální demokracii medvědí službu. Je v pořádku, pokud někdo poukazuje na podezřelé či možná nedotažené okolnosti. Nebo na nesmyslné policejní manévry kvůli člověku, který nebyl obviněn z kontaktů s mezinárodním terorismem.

Znamená to ale, že pravděpodobná vina Davida Ratha je bezvýznamná ? Že je to celé jen politika ? Ale co jsou potom miliony a miliardy vládních politiků a jejich kamarádů ? I oni přece mají politické nepřátele.

V takovém případě mají pravdu skeptici přesvědčení, že všichni politici jsou jedna banda zlodějů. Případně dvě bandy. Což je sice přesnější, ale při pohledu zdola v tom není velký rozdíl. Zatímco současné vedení sociální demokracie se snaží vzbudit dojem, že do tohoto světa nepatří, bojovníci proti pravicové propagandě vykreslují politiku, kde nic jiného ani neexistuje. Takovéto údery není zapotřebí ani odrážet, neboť směřují rovnou do autu. Primitivové z opačného tábora to sice zkouší ("konečně se ukázalo, jak socani kradou"), ale moc bych na ně nespoléhal.

Ovšem, kdo ví ? Možná se ještě ukáže, že pánové Sobotka a Hašek českého voliče přecenili. V tom případě o nějakém lepším světě ani nemá cenu uvažovat. Stejně bychom ho nepoznali.

0
Vytisknout
13799

Diskuse

Obsah vydání | 15. 6. 2012