Americký whistleblower Edward Snowden požádal o azyl v Ekvádoru

24. 6. 2013

Vyvolalo to diplomatickou bouři

Americký whistleblower Edward Snowden se v pondělí pokusí dokončit svůj odvážný útěk do relativního bezpečí Jižní Ameriky poté, co jeho odlet z Hongkongu zhoršil už tak problematické diplomatické vztahy mezi USA a Čínou.

Snowdenovi povolil Hongkong odletět v neděli ráno do Moskvy komerčním letem, navzdory oficiální žádosti Spojených států, aby byl zatčen a vydán do Ameriky, kde byl Snowden obžalován ze špionáže.

Snowden po příletu do Moskvy zase zmizel. Odešel z letadla, aniž by si ho kdokoliv všiml, avšak vyhledal ho pak ekvádorský velvyslanec Patricio Chávez, uprostřed spekulací, že Snowden v pondělí odletí do Quita, pravděpodobně přes Kubu.

Snowden požádal o politický azyl v Ekvádoru, v zemi, která také poskytla útočiště zakladateli WikiLeaks Julianu Assangemu, který se skrývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně.

V prohlášení vydaném v neděli večer konstatovaly Wikileaks, které v posledních dnech poskytují Snowdenovi logistickou a právní podporu: "Směřuje do Republiky Ekvádor za účelem azylu, bezpečnou cestou, a doprovází ho diplomaté a právní poradci z WikiLeaks."

Snowdenův únik z Hongkongu rozzuřil americké politiky a Čína odsoudila Washington za to, co Snowden nejnověji prozradil, totiž, že americká výzvědná organizace NSA hackersky pronikla do čínských telefonních společností, poskytujících mobilní služby, a stáhla si z Číny miliony soukromých esemesek.

Moskva byla zatažena do kontroverze poté, co vyšlo najevo, že americké úřady Snowdenovi zrušily cestovní pas už předtím, než odcestoval z Hongkongu, a že neměl vízum pro Rusko. Jenže Rusko to bylo zřejmě jedno. Jeden ruský činitel uvedl, že Snowden je v bezpečí před úřady, pokud zůstane v tranzitním salónku na moskevském letišti Šeremetěvo. Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Putina, řekl: "Nevím nic."

Ve Washingtonu zuří američtí kongresmani proti množství mocností, které jednají proti Spojeným státům. Mike Rogers, předseda parlamentního výboru pro výzvědné otázky, zaútočil hystericky na ruského prezidenta Vladimíra Putina ohledně jeho postoje vůči Snowdenovi a naznačil, že má Putin na věci vedlejší zájmy. "Je mi jasné, že by si s panem Snowdenem rádi pohovořili nad kávou," řekl Rogers.

Demokratický senátor Chuck Shumer řekl: "Je to nakonec velmi jednoduché: spojenci si mají slušným způsobem pomáhat a Putin vždycky chce Spojené státy píchnout prstem do oka, ať je to Sýrie, Írán a nyní samozřejmě Snowden. Takhle spojenci nejednají a myslím, že to bude mít vážně důsledky pro vztah mezi USA a Ruskem."

Washington také bude vyvíjet nátlak na Hongkong kvůli jeho rozhodnutí nechat Snowdena uprchnout. V prohlášení uvedl Autonomní region Hongkong, že nemohl Snowdenovi zabránit před odletem, protože americká žádost o jeho zatčení na základě provizorního zatykače neměla řádné právní náležitosti. Proto neexistovaly právní důvody, proč by měl Hongkong zabránit panu Snowdenovi v odletu," praví se v prohlášení.

Nicméně Hongkong přiznal, že Snowdenovi bylo dovoleno odcestovat, až pět hodin poté, co nastoupil do letadla Aeroflotu do Moskvy, a zjištění, že americká žádost o Snowdenovo zatčení nemá právní náležitosti bylo oznámeno až dva dny po jejím oficiálním podání.

V sobotu zveřejnil list South China Morning Post údaje o nových dokumentech od Snowdena, z nichž vyplývá, že americká NSA hackersky pronikla do amerických mobilních telefonních společností.

Podruhé za 10 dnů byl nucen generál Keith Alexander, ředitel americké NSA, hájit činnost svého úřadu. Nejnovější obvinění nepopřel.

"Sbíráme informace, které náš národ potřebuje, zahraniční výzvědné informace," uvedl Alexander. "Bráníme tento národ před teroristickým útokem. Jsem si jist, že dodržujeme zákony této země."

Avšak čínská oficiální tisková kancelář Xinhua označila kvůli hackerství Spojené státy za "největšího zločince naší doby". Debata o legalitě odposlouchávání digitálních komunikací pokračuje i v Británii. V pátek deník Guardian přinesl informaci, že britská výzvědná instituce GCHQ ukládá internetový provoz do Británie a mimo ni a ukládá tato data v systému Tempora po dobu až 30 dnů. Znamená to, že GCHQ má k dispozici obrovské množství emailů a telefonních rozhovorů, které analyzuje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3892

Diskuse

Obsah vydání | 24. 6. 2013