Omezování volebního práva občanů ČR

22. 7. 2013

čas čtení 2 minuty

Komentáře médií ve věci kauzy bývalých poslanců ODS Tluchoře, Šnajdra a Fuksy se v posledních dnech po rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) točí kolem rozsahu poslanecké imunity. NS rozhodl, že se poslanecká imunita vztahuje na jakékoliv jednání poslance, a tedy i možnost prodat svůj mandát za lukrativní dobře placenou funkci ve státem řízené firmě nebo jiné zajímavé hmotné statky a nazývá tento krok "politickým jednáním".

Tento překvapivý výrok NS se však netýká pouze zúčastněných exposlanců, ale dotčenými osobami se stávají všichni občané ČR, upozorňuje Martin Bečan:

Je jim totiž významným způsobem omezováno aktivní volební právo, které jim dává možnost volit své zástupce do Parlamentu ČR a rozhodovat tak ve volbách o složení parlamentu.

Jaký význam by mělo "křížkování" na volebních listinách, které voličům umožňuje změnit pořadí kandidátů na volebních listinách, když by po skončení voleb mohli účastníci uspořádat burzu (tzv. "politická jednání") a prodat své mandáty dále kandidátům, které voliči vykřížkovali z volených pozic. Volební systém se tak dostává na úroveň tahu loterie, po kterém si mohou "výherci" své losy vzájemně prodávat - kupovat.

Proč stát vyhazuje miliardy za pořádání voleb, když stačí losovačka, po které si mohou zúčastnění, pod pláštíkem imunity a politických jednání, "své" mandáty libovolně prodat?

Výrok NS tak významným způsobem omezuje aktivní volební právo všem občanům ČR, podle kterého mohou rozhodovat o tom, kdo je bude v poslanecké sněmovně zastupovat a je ve své podstatě v rozporu s ústavou.

Věta "Kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zakázali" se tak stává velice pravdivou.

Jakou platnost může mít rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je v rozporu s ústavou a patrně i evropským právem?

Jak mohou platit zákony, o kterých rozhodl nedemokraticky složený parlament?

0
Vytisknout
11313

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2013