Radosław Sikorski o Ukrajině:

Poprvé jsem viděl stát, který si chce sám omezit suverenitu

2. 12. 2013

Ukrajinské úřady chtěly jednat o integraci své země s Evropskou unií spolu s Ruskem. Poprvé jsem viděl stát, který si chce sám omezit suverenitu, říká v rozhovoru pro Gazetu Wyborczu polský ministr zahraničí Sikorski.

Paweł Wroński: Jak hodnotíte situaci na Ukrajině a tam probíhající demonstrace? O čem jste mluvil na schůzce s ukrajinským velvyslancem na ministerstvu zahraničí?
Radosław Sikorski: Ukrajinský velvyslanec v Polsku převzal naše stanovisko, že užití síly proti pokojné demonstraci je nepřijatelné. Omluvil se nám za zbití polských občanů v sobotu nad ránem. Slíbil objektivní a důkladné vyšetření této záležitosti.

Situace na Ukrajině je velmi výbušná. Vyzýváme k vyvarování se násilí, neboť situace se každou chvíli může vymknout kontrole. Dialog je vždy lepší, než konfrontace.

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński řekl, že je překvapen tím, že na místě nejste osobně Vy a šéf švédské diplomacie Carl Bildt. Jaká je odpověď?
Východní partnerství, díky němuž je možný podpis přístupové smlouvy s Ukrajinou, bylo polským nápadem. Žádná jiná země, žádná jiná vláda a žádný jiný ministr zahraničních věcí nevložil do sblížení Ukrajiny s Evropou tolik úsilí, jako Polsko, prezident Komorowski, vláda premiéra Donalda Tuska a já osobně.

Podvedl prezident Viktor Janukovyč Evropskou unii?
Nepoužil bych takový termín. Po mnoho měsíců on i celá vládní administrativa autenticky usilovně pracovali na dohodě o přidružení. V poslední chvíli změnili názor. Evidentně se ruské argumenty ukázaly být silnější.

Nebo se možná argumenty Evropské unie ukázaly slabší? Kritici diplomatického postoje unie v Kyjevě jsou jednoznační: EU nepředložila plán pro Ukrajinu, jejíž finanční situace je velmi těžká. Došly peníze na stole.
Existují země, v nichž lze přijímat rychlá, arbitrární rozpočtová rozhodnutí dotýkající se buď podpory, nebo bojkotu nějakého projektu nebo státu. Existují země, v nichž se rozhodnutí přijímají demokraticky a transparentně. Nabídka předložená Ukrajině ze strany EU byla vážná, atraktivní a štědrá, ale vyžadovala těžká rozhodnutí o provedení reforem.

Takže tu nejde o peníze, ale o pravidla?
Nabídka předložená Ukrajině připomíná návrhy, které dříve obdržely nejprve země Střední Evropy a potom pobaltské státy v 90. letech. Evropa byla připravena poskytnout peníze, ale na provedení reforem a modernizaci země.

Ukrajina mohla získat reálnou a značnou pomoc od finančních institucí po splnění základních podmínek spojených s přijetím přístupové smlouvy. Už v roce 2010 Kyjev dostal od Mezinárodního měnového fondu půjčku v hodnotě více než 15 miliard dolarů. A MMF je jedna z z nejspolehlivějších finančních institucí na světě.

Kdyby byla Ukrajina připravena splnit další podmínky - např. zavést tržní ceny energií při zajištění kompenzací pro nejchudší, byly by možné další tranše půjček. A také unijní pomoc a masivní příliv investic a kapitálu ze Západu.

Jenže prezident Janukovyč chtěl peníze už dnes...
Řekl jsem už před summitem ve Vilniusu: Ani Polsko, ani EU nemají povinnost přijmout logiku aukce. Nemůžeme být stavěni do situace: "Dejte nám peníze na udržení systému". Nebo dokonce: "Dejte víc a vstoupíme k vám". To není v zájmu Polska, Evropské unie, ani ukrajinského národa.

V současné době je životní úroveň na Ukrajině nižší než v Bělorusku a v tabulkách Transparency International zachycujících korupci Ukrajina zaujímá 144. místo ze 166. států. Jsme připraveni podpořit Ukrajinu, ale za podmínky reálných změn. To je spravedlivá, transparentní nabídka.

Existují kritici unie za to, že byla ochotna pomoci Řecku, ale nechtěla dát peníze Ukrajině. A replika na Twitteru se ptá strany Právo a spravedlnost, "kolik peněz chceme napumpovat do zkorumpované ukrajinské ekonomiky?"
Rozumím touze udělat něco navíc, ale co znamená "nový velký finanční plán pro Ukrajinu"? Ještě nikdy v historii se nestalo, aby Unie platila možnost spolupráce.

My jsme v 90. letech byli ochotni se obětovat, abychom jako člen Evropské unie sklidili plody. Unie se pro Ukrajinu nemůže stát tím, čím je Rusko pro Bělorusko - zdrojem financování nereformovaného systému.

Možná, že jste vymáhali od Janukovyče příliš mnoho. Chtěli jste, aby propustil z vězení svého největšího nepřítele Julii Tymošenkovou, šel do střetu s Ruskem, což bylo spojeno s politickými a finančními problémy.
Současné události v Kyjevě ukazují, že existuje důkaz o opaku. Dali jsme prezidentu Janukovyčovi šanci na velkorysost. Šanci sehrát historickou roli - politika, který přivedl svou zemi do Evropy. Dali jsme mu šanci ukázat se očím národa jako politik, který chce blízké vztahy s Evropskou unií. Ze strany unie byla nabídka do poslední chvíle míněna vážně.

Existoval v době jednání aspoň stín naděje, že by Ukrajina podepsala přístupovou smlouvu?
Jsem přesvědčen, že ne, ale výhradně vinou ukrajinskýc úřadů. A překážkou nebylo jen propuštění Julie Tymošenkové. Premiérka Tymošenková, sama i ústy lídrů opozice, navíc vyzývala k podpisu dohody ve Vilniusu za každou cenu. Unie k tomu byla připravena.

Během jednání prezident Janukovyč nepřetržitě předkládal výčet ztrát nyní i v budoucnosti, pokud bude smlouva podepsána. Šlo mimo jiné o případ exportu na Východ. Nepřijímal argument, že dosud ekonomiky zaváděním evropských norem a procedur na třetích trzích získávaly. Polské produkty jsou přece stále konkurenceschopnější, a to také na trhu v Rusku. Země jako Gruzie, Litva nebo Moldávie, které na ekonomický bojkot odpovídaly hledáním nových odbytových trhů, mají dnes ekonomiky silnější.

Co říkali Ukrajinci na téma tlaku ze strany Ruska? Objevily se návrhy, jsou ve věci Ukrajiny možné rozhovory unie s Moskvou?
Ze strany ukrajinských politiků padl návrh, aby se o přidružení Ukrajiny k Evropské unii jednalo v trojúhelníku s Ruskem. Odpověď je negativní. Evropská unie si příliš váží Ukrajiny a jejího lidu, než aby o její budoucnosti jednala s třetím státem. Za sebe mohu jedině dodat, že poprvé mám co do činění s dobrovolnou prosbou nějakého státu, aby byla omezena jeho vlastní suverenita.

Polská diplomacie, zejmna prezident Bronisław Komorowski, investovali velmi mnoho do Janukovyče, tvrdila, že to je politik, se kterým stojí za to vyjednávat. Byla to chyba?
Prezident Janukovyč je demokraticky zvoleným prezidentem Ukrajiny. Nepodepsal dohodu o přidružení, ale dál deklaruje, že tak chce učinit při nejbližší příležitosti. Stále má šanci přesvědčit Ukrajince i nás, že ve Vilniusu udělal chybu a tu chybu lze ještě napravit.

Zdroj v polštině: ZDE

0
Vytisknout
6213

Diskuse

Obsah vydání | 4. 12. 2013