Rusko přebírá vedení války na Ukrajině

21. 8. 2014 / Karel Dolejší

Dnes byly publikovány fotografie obrněného výsadkového vozidla BMD-2 ozbrojených sil Ruské federace zajatého s posádkou a dokumenty ZDE. Stroj měl být ukořistěn u vesnice Georgijevka v Lutuginském rajónu Luhanské oblasti ZDE.

Informace včera zveřejnil novinář Roman Bočkala, který postupně začal publikovat i fotografie. Vozidlo má mít taktické číslo 275 a má náležet k 1. parašutisticko-výsadkové rotě v.č. 74268 Pskovské vzdušně-výsadkové divize pod velením nadporučíka Popova.

Tzv. spontánní povstání na východě Ukrajiny začalo po majdanu jako trucprojekt místních elit a oligarchů s cílem vyrazit z centrálních úřadů politické a ekonomické koncese. Již dlouho se však na tomto projektu ještě z Juščenkových dob přiživovaly extrémistické síly z Ruské federace prosazující rozdělení Ukrajiny a připojení jejích východních částí k Rusku.

Ve vedení separatistů se tito bezskrupulózní extrémisté nerozpakující se použít násilí proti těm, kdo dávají najevo třeba jen částečný nesouhlas, brzy dostali do dominantní pozice. Původně byl jejich centrem třicetitisícový Slavjansk, kde se dodnes pohřešuje 300 místních civilistů a zatím byla nalezena těla asi 50 z nich v hromadných hrobech, o nichž informují nezávislé zdroje ZDE ZDE ZDE. Postupně se ale prosadili i v Doněcku, kde se "premiérem" samozvané republiky stal ruský občan Alexandr Borodaj, bývalý náměstek ředitele služby FSB pro zvláštní operace a dobře známý v kruzích extrémních ruských nacionalistů.

Separatisté však již před delší dobou vyčerpali potenciál obsazeného území, ať už jde o ekonomické zdroje či mobilizaci příznivců ochotných bojovat za jejich věc. Ani podpora extrémních ruských politických formací na tom nemohla nic podstatného změnit. Postupně tedy stále větší roli sehrává soustavně popírané angažmá oficiálních ruských složek, ať už jde o zásobování separatistických jednotek, doplňování ztrát, nebo posily ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE. Materiály publikované Bočkalou, pokud se potvrdí jejich pravost, jsou zatím nejhmatatelnějším důkazem toho, že už nemá smysl diskutovat o tom, zda na Ukrajině "začne ruská invaze".

Sesazením Strelkova a Borodaje, jímž bylo podmíněno poskytnutí vojenské pomoci, Moskva přebrala vedení války na Ukrajině. To by mohl být potenciálně i pozitivní signál, kdyby se ovšem současně s ním nemnožily informace o tom, že dochází k eskalaci konfliktu zapojováním pravidelných ruských jednotek.

Jednání v Minsku 26. srpna budou tedy probíhat v atmosféře silného nátlaku na Kyjev, který nyní fakticky čelí ruské invazi na svém území a je tlačen k tomu, aby její zastavení vyměnil za nadiktované politické ústupky.

0
Vytisknout
10538

Diskuse

Obsah vydání | 22. 8. 2014