Ukrajinský prezident uspořádá v říjnu předčasné volby

26. 8. 2014

Ukrajinský prezident Petro Porošenko rozpustil parlament a vyhlásil, že se v říjnu budou konat předčasné volby. Ukrajina dál bojuje proti proruskému povstání na východě země a Kyjev znovu obvinil Rusko, že posílá své vojáky na ukrajinské území.

Porošenko uvedl, že volby se budou konat 26. října a že rozpuštění parlametu, signalizované rozkladem vládní koalice, k němuž došlo minulý měsíc, je "v souladu s očekáváním drtivé většiny občanů Ukrajiny". Porošenko to charakterizoval jako snahu "očistit" parlament.

Před setkáním mezi Porošenkem a Putinem Kyjev uvedl, že se Moskva před rozhovory snaží změnit poměry na bojišti tím, že vyslala kolonu ruských ozbrojených vozidel, zakamuflovaných jako místní separatisté. Rusko to popřeelo, i když ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí uvedl, že Moskva plánuje vyslat na Ukrajinu další humanitární konvoj, ať s tím Ukrajina souhlasí nebo ne.

Ukrajinská tajná služba uvedla, že nedaleko ukrajinské vesnice Dzerkalne, asi 50 km jihovýchodně od Doněcku, byli zajati vojáci z 98. letecké divize, umístěné v centrálním Rusku. "Vyšetřovatelé zahájili trestní řízení ohledně ilegálního přechodu hranic, jehož se dopustili ozbrojení ruští občané," uvedl.

Ukrajnský ministr obrany Valerij Geletej napsal na své facebookové stránce: "Ukrajinské ozbrojené síly zajaly mnoho ruských vojáků. Oficiálně jsou na cvičeních v různých koutech Ruska. Ve skutečnosti se podílejí na vojenské agresi proti Ukrajině." Dodal, že jejich rodinní příslušníci nevědí nic o jejich skutečném osudu.

Putin a Porošenko se v úterý odpoledne sejdou na okraji summitu v Minsku, avšak naděje na podstatnou dohodu jsou minimální. V pondělí vyjádřil Porošenko "mimořádné obavy" nad údajnými vojenskými akcemi Ruska a nad druhým konvojem v telefonním rozhovoru s Hermanem van Rompuyem, prezidentem Rady Evropy.

V posledních týdnech byli separatisté vytlačeni do oblastí mimo jejich centra Doněck a Luhansk, ale mohli by situaci ukrajinské armády ještě vážně zkomplikovat otevřením druhé fronty na jihu.

V Minsku se koná summit mezi EU a šéfy států Putinovy Celní unie, jejímiž členy jsou Bělorusko, Rusko a Kazachstán. Rusko už dlouho chce, aby se Ukrajina stala členem této Celní unie a právě náhlý obrat o 180 stupňů bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který nepodepsal integrační smlouvu s EU a dal přednost dalším konzultacím o Celní unii, který vyvolal loni v prosinci protesty, jež vedly k jeho pádu.

Evropští politikové zaujali ostrý postoj vůči Rusku za jeho akce na východní Ukrajině a USA a EU zavedly proti Ukrajině několik kol sankcí. Avšak západ vyvíjí tlak i na Ukrajinu, aby učinila ústupky, a Angela Merkelová doporučila Porošenkovi v Kyjevě v sobotu, aby zvýšil autonomii východních regionů.

Vzhledem k tomu, že nacionalisté na obou stranách vyvíjejí nátlak, je nejasné, zda obě strany budou schopny učinit dostatečné množství ústupků, aby uspokojily stranu druhou. Ukrajina uvedla, že neustoupí od podpisu nové verze integrační dohody s EU. Kyjev také nechce zavést ruštinu jako druhý jazyk a nechce zfederalizovat politický systém, což obojí Rusko požaduje. Kyjev chce, aby Rusko přestalo organizovat a financovat povstání na východě země, Rusko popírá, že to dělá.

Ruský ministr zahraničí Lavrov znovu tvrdil v pondělí, že žádní ruští vojáci na Ukrajinu ilegálně nepronikají, zdůrazňoval, že Rusko je "plně odpovědné" za svou hranici a dodal, že pozorovatelé z OSCE nezaznamenali žádné ilegální přesuny zbraní přes hranice. Jenže OSCE má mandát ke kontrole pouze oficiálních hraničních přechodů a nemá povolení sledovat dlouhé, nehlídané části hranice, kudy vedou nevyasfaltované cesty a kde byla často viděna vojenská vozidla, jak překračují hranici. Právě na jedné z těchto nevyasfaltovaných silnic viděl nedávno reportér deníku Guardian, jak ruská vojenská kolona překročila hranici směrem na Ukrajinu. Ukrajinští činitelé posléze tvrdili, že ji zničili, avšak neposkytli k tomu žádné důkazy. Rusko tvrdilo, že žádná kolona hranici nepřekročila, že to byla hlídka pohraničníků, která operovala striktně na ruské straně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3070

Diskuse

Obsah vydání | 28. 8. 2014