Jak je možné, že trpíme zneužívání obětí holokaustu?

22. 5. 2015 / Lukáš Stříteský

Už se jen pousměju, když slyším, že kritik izraelské politiky je antisemita. Krev mi však vře v žilách při čtení petice Podporujeme plzeňský festival Dny Jeruzaléma jakmile si bere do úst holokaust, píše Lukáš Stříteský.

Máte-li rádi barevnost našeho mateřského jazyka, nebudete litovat, pokud si text petice přečtete i s komentáři signatářů - jen v prvních pěti byli autoři nedávného dopisu organizátorům kulturního festivalu v Plzni označeni například jako: "banda bezpáteřních pseudohumanistických tupců, všelicí levicoví multikulti politkorektníci, sluníčka, levicoví pseudointelektuálové, náckové, bolševici a islamisté, žumpa a duševně nemocná partička politických mrtvol."

Ta jazyková kreativita ve mě vzbuzuje úctu - i když bych se snažil sebevíc, podobný nadávkový samopal ze svojí skříně asi nikdy nevytáhnu.

O necelý měsíc později poslala tato "duševně nemocná" partička aktivistů ještě jeden, prakticky stejný dopis Evropské komisi. Ovšem nyní jej podepsalo několik židovských iniciativ a lidé jako Roger Waters, spoluator fenomenálního rockového alba The Wall, či zakladalet moderní lingvistiky, nejcitovanější člověk planety a snad nejznámější mírový aktivista - Noam Chomsky. Jsou tyto a mnohé další osobnosti také bandou bezpáteřních nácků a bolševiků?

Rozhodl jsem se nejmenovat zde válečné zločiny ani zločiny proti lidskosti státu Izrael. Člověk by dnes musel žít v kokonu, aby o ničem nevěděl. Možná proto se není co divit té drzosti ve zneužívání ubohých obětí druhé největší evropské genocidy (po vyhubení amerických indiánů). Zmiňování holokaustu jako strašáka proti kritice nelidských praktik je ostudné. A společnost by si toto morální vydírání neměla už nechat líbit.

0
Vytisknout
3206

Diskuse

Obsah vydání | 25. 5. 2015