Brazilský kontrapuč - nekonečný politický chaos

27. 11. 2016 / Fabiano Golgo

čas čtení 6 minut



Marcelo Callero

Je ironické, že se může ukázat, že ministerstvo kultury bylo největší chybou nového brazilského prezidenta Michela Temera. Když převzal moc prostřednictvím parlamentního puče zorganizovaného proti zvolené prezidentce Dilmě Rousseffové, jeho prvním a nejsymboličtějším činem bylo zrušení ministerstva kultury.

Tradičně mají umělci tendenci být levicoví. Závisejí také na vládních dotacích, takže pravicoví politikové je většinou nenávidí. Za levicových vlád Luly a Dilmy poskytovala Brazílie miliony dolarů svému rozkládajícímu se filmovému průmyslu, divadlům, pouličnímu umění, hudbě a nejrůznějším kulturním iniciativám. V devadesátých letech vyráběla Brazílie jen tři nebo čtyři filmy ročně. Dnes jich vyrábí více než stovku ročně.

Protesty proti zrušení tohoto ministerstva byly tak silné, studenti doslova okupovali školy po celé zemi a přespávali v učebnách, že se Temer rozhodl své rozhodnutí změnit a ministerstvo kultury zase založil. Avšak první tři osoby, jimž nabídl místo ministra kultury, odmítly, protože se obávaly důsledků, kdyby se staly ministrem ve vládě tohoto pučistického premiéra. Nakonec funkci ministra kultury přijal Marcelo Calero, z bohaté rodiny v Rio de Janeiro. Temer ale neočekával, že se Calero během několika týdnů stane obrovským problémem.

Calero minulý týden vyvolal další politický skandál, avšak tentokrát na základě tvrdých důkazů - nahrávky - která inkriminuje prezidenta (a několik dalších členů jeho vlády) a možná povede k jeho odvolání.

Stalo se to, že Geddel Lima, Temerův ministr pro komunikaci s parlamentem, na Caleru začal vyvíjet nátlak, aby dostal svolení k výstavbě třicetipatrové budovy, do níž Geddel investoval. Budova se měla stavět v historické části města, a tak bylo zapotřebí povolení od instituce, která je v jurisdikci ministerstva kultury. Calero opakovaně odmítl splnit takovou korupční žádost.

Geddel pak požádal prezidenta o zásah a Temer skutečně zasáhl. Jenže Temer neočekával, že si ho Calero nahraje.

Nahrávky byly předány federální polici. Mezitím dvě parlamentní strany (PSOL a Rede) oficiálně požádaly, aby byla zahájena procedura odvolání prezidenta.

V neděli vystoupil prezident Temer na mimořádné tiskové konferenci, spolu s předsedy dolní komory parlamentu Rodrigem Maiou i senátu Renanem Calheirosem a sdělil národu, že jeho vláda už nebude prosazovat zrušení zákona, který zavedla Dilma Rousseffová a který vedl uvěznění stovek politiků a podnikatelů. Její odvolání bylo široce považováno za otevřený a ostudný puč, jehož cílem bylo zachránit kůži samotných pučistů. Temer a parlament se připravovali schválit amnestii pro politiky a podnikatele, kteří jsou už ve vězení, i pro ty, kteří dosud zatčeni nebyli. Chystali nový zákon, které měl otevřeně říci, že žádná korupce z minulosti ani z přítomnosti se nebude trestat.

Sociální média vybuchla a země se začala připravovat na generální stávku, když přišel Calero s obviněním a s důkazem, že prezident zneužil své pravomoci v ekonomickém zájmu jednoho ze svých ministrů. Klíčová byla věta, kterou řekl Temer Calerovi: "V politice existují takovéto tlaky, musíte tu hru přijmout." Možná to zní docela nevinně, ale v situaci, v jaké je nyní v Brazílii veřejné mínění, nažhavované po dobu mnoha měsíců dalšími a dalšími odhaleními, kolik miliard dolarů se tunelováním dostalo do kapes většiny politiků, to bylo jak požár.

Důsledkem bylo, že plány na zavedení amnestie pro korupčníky byly zrušeny v zoufalém pokusu koupit si znovu podporu veřejnosti před nadcházejícím úsilím dokázat, že prezident vlastně nezneužil svých pravomocí vyvíjením nátlaku na ministra kultury, aby povolil stavbu, která by ohrozila historické budovy.

Po dvanácti letech hospodářského růstu a sociální revoluce zavládl v Brazílii chaos. Očekává se, že brexitovská a trumpovská rebelie, která ovládla mnoho částí světa, kdy lidé radikálně odmítají existující politický status quo, může v roce 2018 přivést do úřadu brazilského prezidenta nepolitika. Nejpopulárnější je bývalý předseda Nejvyššího soudu Joaquim Barbosa, první černošský soudce nejvyššího brazilského soudu. Barbosa však zatím neprojevil úmysl kandidovat. Barbosa byl jmenován Lulou, ale neváhal poslat do vězení prezidentovy nejbližší spojence, během první série zásahů proti korupčním politikům v operaci známé jako "Mensalão", což znamená "Velká apanáž" - Lula totiž poslancům dávat úplatky za to, že hlasovali pro jeho sociální zákony. Zároveň Barbosa velmi ostře vystupoval proti údajně legální proceduře impeachmentu Dilmy Roussefové. Tím dokázal, že stojí nad stranickopolitickou ideologií a představuje morální standard, který v brazilské politice neexistuje. Calero, nyní bývalý ministr kultury, je druhým možným kandidátem na prezidentský úřad.

Šest ministrů z Temerovy vlády už bylo propuštěno za to, že se podíleli na korupčních skandálech. Nyní bude zřejmě na řadě i on sám.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
6477

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2016