Vosí hnízda

25. 1. 2018 / Václav Dušek

čas čtení 6 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Čapími hnízdy k trvalému masivnímu rozvoji regionů, vosími hnízdy k růžové budoucnosti, sršní hnízda prozatím v očekáváni před odletem spasení do vesmíru. Neškaredit se po volbách, občané, nic netrvá věčně. Prezidentství není výhrou, nemáš-li hroší kůži, spláčeš nad výdělkem.

Porevoluční zběsilé hnízdění vyneslo leckomu i slušné prachy, také však krvavé ostny, odporné nájemné vraždy, nebezpečné likvidační dluhy, defraudační rizikové kotrmelce, krátkými palnými zbraněmi vynucené kapitulace; zbohatlické rodiny však tyly a tyjí bezostyšně z vědomostí získaných za vlády sociálních hurá mučedníků. Chudoba zasáhla většinu – většina očekávala nebývalou prosperitu. Naše podivná chudoba podléhá natvrdlé přestárlé justici, nehorázně drzým lumpům, žíželí zahraniční politice s názory zpráchnivělého století; můžeme zaznamenat, jak plíživě a nenápadně nám je podsouváno špiónování - snad nebude horko, jak bývalo v padesátkách, kdy agenti rozdávali důvěřivým dětem otrávené bonbony; při koupání objeven pod Negrelliho viaduktem lodní kufr s podivnými písemnostmi a podezřelými fotografiemi. Pátrání po agentovi vysilující, leč neúspěšné, nálezci podrobeni křížovým výslechům – příště si mohou cosi políbit, čmuchalové, už nevidíme, neslyšíme. Strkání krku do oprátek zábava pro otrlé desperáty.

Kam se hrabe čapí hnízdo vybudované prý z evropské štědré dotace.

Máme hnízda i vosí! Neplést si je s vánočním cukrovím – a pozor, nepíchat do nich prsty, životu nebezpečno, jak tvrdí stará intrikánská existence. Pozdní lítost ničeho neznamená. Vosí hnízda politická neznají soudnost. Tisícové party rarachů ovládají zemi i rozhořčené bytosti zaskočené z demokratických voleb. Pokažené váhy spravedlnosti páchají zločinná spiknutí, viník unikne, poškozený hozen přes palubu – a stále se ještě vypínáme a jásáme, kterak nás postihla svatá demokratura podřipská. Stesky, pouhé třesky plesky. Dotace, legrace, nové zásadní formace, přežvýkané omšelé informace.

Obři zvící velikosti ustřelených kecek, představují zlidovělou sílu odporu. Plaší dluhy, plánují zásluhy, dokonale orají historická fakta, vytvářejí zdání neomylné čistoty – ruce namočené v pilátovském lavoru slepoty. Hlavu zastrčenou v neutrálních nebesích; svět cudných mizerů zvolna líná, doba nahrává nebojácným podnikatelským pirátům – i když majetky drží pevně v rukou porevoluční šlechta – za zásluhy brala domy, statky, fabriky, pole, lesy, studánky, myšlenky, ano, vše bez obav z následků za činy přinejmenším podezřelými.

Odbojáři získali zasloužené odměny, nezáviďte, prosím. Krapítko tolerance.

Dnes vytvářejí skrytí i nadstandardně informovaní šikulové pracovní místa méně schopným soukmenovcům – nevěší přitom nikomu na nos, že jejich vosí hnízda platí pracovníky velmi cudně a zisky spotřebují za zásluhy o společenský vzestup národa majitelské osobnosti. O ekonomickou vltavskou tsunami se nemíníme dělit.

Nabubřelost kolotá médii – paraziti důsledně nehubení mohou existovat v šalebných ornátech, popásat se na loukách hojně plodících, vyvolávat duchovní blamáže; v jednoduchosti jednání bývá ukryto nebezpečí pro nežádoucí odhalení povrchnosti a důsledně propracovaných lží. Utrpení naoko vítáno, ve skutečnosti se musí likvidovat – máme postižené vlastní vinou, musíme společenskými kontakty tyto elementy odsunout, upozadit. V místních kozích rozhledech čteme zásluhy starostů i radních, hospodské hemzy neslyšíme, nevěříme, že se patlají peníze často za neuvěřitelné zhůvěřilosti, semo tamo pak zmizí v nenechavých rukou narychlo vyučených lodivodů. Představa, že vybudují azylové domy pro bezdomoveckou drobotinu, matky na útěku před ráznými domáckými grázly, budou chránit státní svěřené památky – naivita nedůležitých osobností pouze zdržuje dravý proud rozvoje. Nejsou přece žádní pohádkáři, natož svatí Františci.

Vosími hnízdy k pokroku na dohmat.

Před drahným časem porazil řidič neumětel sochu svatého, památkově chráněného – a socha odpočívá pokojně u policejního oddělení, radní pantátové mají prý jiné starosti. V jakémsi prostoru se propadly nově postavené baráky, čáry máry pod kočáry – metli a metli, až malér zametli. Vosí hnízda se poklízí v čase nebezpečných kontrol. Hnízdění prospěšností předčilo i nenapodobitelný laskavý kapitalismu. Naši milí hospodáři hospodaří s našimi prostředky beztrestně, bezelstně. Připomíná to zlehka doby honů - honec křikl letí – prásk, k zemi se snesl chráněný pták, oškubán, vhozen na korbu vozu, prásk, u remízku myslivec konal potřebu, kamarád mu vypálil broky do kalhot – před pokračováním nelehké honitby připomenuto, že za kopečkem se nachází zelné pole, takže nestřílet bezhlavě. Tehdy ještě pár zajíců lákalo švarné myslivce k ulovení. Výsledek, po jednom ušounovi páleno mysliveckou rotou bez zaváhání, zelí pak důkladně nakrouháno. Škoda utajena.

Vosí hnízda, v počtu nespočitatelném, zaplavila naši krásnou domovinu.

O víkendu budou usilovat dva vyvolení o hradní prebendu. Myslitelé tvrdí, že musíme zvolit zodpovědně. Babi, raď. Konspirační mistři připravili vyhlášené lahůdky mlsným voličům, aby nezaváhali a hlas odevzdali tomu pravému z pravolevých. Ovšem ke středu se nám blíží oba – navíc, odbornost rivalů na vysoké úrovni, mezinárodní rozhled vyvážen historickými zkušenostmi, ekonomiku mají v malíku, lásku k lidu nepřehlédnutelnou, tentokrát se do boje o Hrad zapojily i první dámy. Pomlčme o detailech, gentlemani zarytě hledí s jasnou představou k výsledku snahy posadit do hradního křesla neomylného nobelovského myslitele. Nejsme zámořská velmoc, zábavná volba prezidenta u nás je křečovitá a málo důstojná, i proto se štáby snaží naklást špinavé klacky pod nohy účastníka k výstupu na vrchol blaženosti. Vosím hnízdům může být nečekaně odzvoněno – o pozornost usilují sršni. Ti se s nikým mazlit nebudou. Kdo hnízdí má za tři – bez hnízda zahyneš.

0
Vytisknout
9841

Diskuse

Obsah vydání | 30. 1. 2018