Zpráva OSN: Lidstvo v nadcházejících letech zničí milion přírodních druhů i svůj vlastní habitat
6. 5. 2019
Biohmota savců žijících v divoké přírodě poklesla o 82 procent, přírodní ekosystémy přišly o polovinu svého prostoru. Ohroženy likvidací jsou dva z každých pěti obojživelných organismů, třetina korálových útesů a až třetina organismů žijících v mořích byla už zlikvidována. Není dosud jasné, jak to vypadá s hmyzem, ale bylo ho zřejmě už zlikvidováno kolem 10 procent.
Dokument, který má 1500 stran a který vypracovaly stovky mezinárodních expertů a je založen na tisících vědeckých studií, je dosud nejpodrobnější analýzou biodiverzity na naší planetě a hrozeb, které čelí lidská civilizace.
Zpráva kreslí obraz planety, na níž je stopa lidstva tak široká, že neponechává prostor pro nic jiného. Tři čtvrtiny země byly proměněny v zemědělská pole, pokryty betonem, spolykány přehradními rezervoáry nebo jinak podstatně pozměněny. Dvě třetiny námořního prostředí byly také změněny rybářskými farmami, lodními trasami, podmořskými minami a dalšími změnami. Tři čtvrtiny řek a jezer se používají pro pěstování plodin či pro chování dobytka. V důsledku toho má 500 000 přírodních druhů nedostatek prostoru pro přežití. Mnoho z nich v následujících desetiletích zmizí.
Hlavním důvodem likvidace planety je zemědělství a rybářství. Od sedmdesátých let dramaticky vzrostla výroba potravin, což pomohlo nakrmit rostoucí počet obyvatel a vytvořilo to pracovní příležitosti a hospodářský růst. Avšak to si vyžádalo obrovskou cenu. Zejména velký záporný dopad má chování masa. Pastviny pro dobytek zahrnují asi 25 procent povrchu Zeměkoule, kde není led, a produkují více než 18 procent emisí skleníkových plynů. Pěstování plodin používá 12 procent povrchu Zeměkoule a produkuje méně než 7 procent emisí.
Studie poukazuje na to, že lidstvo dusí planetu stejnorodostí, kterou vnucuje celé Zeměkouli, protože minimální množství plodin, pěstovaných pro peníze, a vysoce lukrativního dobytka nahrazují lesy a další bohaté přírodní ekosystémy. Zemědělství poškozuje půdu, což znamená, že půda ztrácí plodnost, a monokultury lehčeji propadají nemocem, suchu a dalším dopadům rozkladu podnebí.
Shrnutí závěrů studie, které schválili představitelé 131 zemí, bylo v pondělí zveřejněno v Paříži. Kompletní zpráva bude vydána zanedlouho.
Závěry analýzy jsou drsné. Ve většině pozemních habitatů, od savan v Africe po dešťové pralesy v Jižní Americe, poklesla za poslední století rozmanitost rostlin a zvířat o 20 procent nebo o více. Od sedmdesátých let dvacátého století se zdvojnásobil počet obyvatelstva. Lidí je nyní více než 7 miliard a zemědělství, kácení stromů, pytláctví, rybaření a hornictví mění přírodu bezprecedentní rychlostí.
Hrozbou přírodním druhům se nyní také stalo globální oteplování. Ztráta biodiverzity se nyní rychle zvětšovat, zejména v tropechg, pokud země drasticky nezvýší svou ochranu životního prostředí.
Zpráva upozorňuje na těsnou vazbu mezi biodiverzitou, přírodou a zajištěnou výrobou potravin a zajištěným přístupem k vodě, a to jak v bohatých, tak v chudých zemích.
V Severní a v Jižní Americe poskytuje příroda lidem každoročně prospěch v hodnotě asi 24 bilionů dolarů. Amazonský prales absorbuje obrovské množství uhlíku a zpomaluje globální oteplování. Bažiny pročišťují vodu. Korálové útesy jsou zdrojem turistiky a rybaření v karibské oblasti. Z tropických exotických rostlin se vyrábí množství léků.
Lidstvo vyrábí více potravin než kdy předtím, avšak poškození půdy už ohrožuje zemědělskou produkci na 23 procentech pozemků na této planetě. Úpadek včel a dalšího hmyzu, které opylují ovoce a zeleninu, ohrožuje jejich pěstování v hodnotě 577 miliard dolarů. Likvidace pralesů mangrovií a korálových útesů vystavuje 300 milionů obyvatel pobřežních oblastí riziku záplav.
Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE
Diskuse