Jak se prezident stal nejvyšším státním zástupcem

24. 9. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Tak máme zpátky v politické hře slovo abolice. Naposledy se ukázalo v plném svém lesku na začátku roku 2013, kdy tehdejší prezident Václav Klaus svou abolicí ukončil trestní stíhání, která trvala více než osm let (pro trestné činy se sazbou pod 10 let).

Kouzlo abolice spočívá v tom, že zasahuje do procesu hledání viny a trestu tak, že vinu a trest pak už nelze určit. Něco jiného je udělení milosti v situaci, kdy je daný člověk pravomocně odsouzen a je jasné, že je vinen a jaký má dostat trest. Proto Klausova abolice efektivně znemožnila v mnoha vleklých případech vážné ekonomické kriminality zjistit, co se vlastně stalo. A to byl zjevně účel.

 

Tato analogie se dnes nutně nabízí, když prezident Zeman oznámil, že by zastavil trestní stíhání premiéra, pokud by bylo obnoveno. V současnosti premiér není trestně stíhán, jeho trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno. Obnovit toto trestní stíhání může jenom nejvyšší státní zástupce, který musí znovu posoudit celý případ a rozhodnout. Prezident argumentuje takto: jestliže nejvyšší státní zástupce obnoví trestní stíhání, bude to politické rozhodnutí, protože dva státní zástupci (dozorový a šéf dozorového) se už shodli na názoru, že trestní stíhání má být zastaveno.

Prezident dokonce chválí dozorového státního zástupce za jeho skvělou práci. Tím ze sebe prezident dělá de facto nejvyššího státního zástupce, neboť jenom ten je kompetentní a je k tomu oprávněn i zákonem, aby posoudil, zda dozorový státní zástupce rozhodl správně. A právě nikoli tolik případná abolice sama, ale toto její zdůvodnění je děsivé. Stejně tak by mohl prezident v nějakém jiném případě říci, že pokud rozhodly už dvě soudní instance stejným způsobem, bylo by ze strany Nejvyššího soudu nebo Ústavního soudu politické rozhodnutí, pokud by jejich rozhodnutí zvrátil. Vyšší instance tak musí být konformní s tou nižší, nikoli naopak.

Prezident tím jednoznačně sděluje nejvyššímu státnímu zástupci: musíte být konformní s tím, jaké rozhodnutí učinil dozorový státní zástupce, protože já, prezident, tvrdím, že takové rozhodnutí bylo správné. Proč bylo správné? Protože dva vaši podřízení už rozhodli. Vy jste jako nejvyšší instance zbytečný. Rozhodnete-li proti dozorovému státnímu zástupci, tak vaše rozhodnutí zničím. Já jsem přejal efektivně vaši pravomoc.

Stejně jako v případě Klausovy abolice, kterou podepsal premiér Nečas, budí i prezidentova případná intervence do procesu stíhání premiéra pozornost také v tom kontextu, že prezident nemůže nikomu udělit abolici bez souhlasu předsedy vlády nebo předsedou vlády pověřeného ministra. Andrej Babiš zatím odmítl, že by prezidentovu abolici přijal. Jestli to znamená, že by sám sobě tuto formu milosti nepodepsal, to je otevřená otázka. Mohl by podpisem pověřit případně ministryni spravedlnosti. V každém případě tohle dějství může nastat až v okamžiku, kdy by nejvyšší státní zástupce obnovil trestní stíhání premiéra.

Z pohledu Andreje Babiše by v případě obnovení jeho trestního stíhání bylo asi nejlepší vsadit na to, že se u státních zástupců nebo policie bude celá věc dlouho vléci a že zase dojde ke stejnému závěru, čili bude takto efektivně blokována už samotným státním zastupitelstvím. Signál shora je jasný. Časem – a možná velmi brzy – pak skončí současný nejvyšší státní zástupce ve své funkci, na čemž už pracuje velmi křepce paní ministryně spravedlnosti, a bude nahrazen nějakým tvůrcem tvůrčího klidu pro práci vládní garnitury.



Zatím tu máme jasný prezidentův vzkaz: zárukou správného fungování státního zastupitelství není jeho vedení, ale pan dozorový státní zástupce. Je to podobné, jako by ředitel firmy musel poslouchat svého podřízeného. Nebo jinými slovy: je to jasný vzkaz, že pro prezidenta by současný nejvyšší státní zástupce měl urychleně skončit ve své pozici. A na jeho místo? Někdo jako dozorový státní zástupce, který se, viděnou očima prezidenta republiky, nebál davů a politické opozice a rozhodl ve prospěch předsedy vlády. Nebo nezavolají rovnou pan prezident a paní ministryně spravedlnosti zpátky ke kormidlu paní Veseckou?

0
Vytisknout
8081

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2019