Beztrestné vraždění Palestinců se jednou obrátí proti Izraeli

23. 9. 2019 / Jan Darmovzal

čas čtení 5 minut

Výzkumy zabývající se dopadem dlouholeté izraelské okupace na psychiku a morálku izraelských vojáků sloužících na Západním břehu či při hranicích s Gazou vyjadřují obavy z toho, jakým směrem se izraelská společnost bude dále vyvíjet. Nejen vědecké výzkumy, ale také někteří izraelští politici sdílejí tyto obavy.

Nedávno například Elana Lakh, psychoterapeutka, která aktuálně žije v Jeruzalémě, řekla, že: “Izrael se stává stále rasističtějším a násilnějším státem. Izraelská společnost je etnocentričtější než kdy předtím a má panický strach ze všeho 'Jiného' a tento seznam 'Jiných' věcí se stále rozrůstá.


To, co by samotné Izraelce mělo znepokojovat úplně nejvíc, ale bohužel se zdá, že do velké míry jim to je zcela lhostejné, jsou případy cílených zabití, kterých se izraelské ozbrojené složky opakovaně dopouštějí na Palestincích. Prokázaly se případy, kdy izraelští vojáci neváhali chladnokrevně zastřelit zdravotnický personál, který se právě věnoval pomoci zraněným ať už na Západním břehu nebo v Gaze. Není to jen zdravotnický personál, který se pravidelně stává terčem izraelských odstřelovačů, ale také reportéři, s jasně označenými vestami „Press (tisk)“. Podle zdrojů Journalist Support Committee (novinářského podpůrného výboru) se izraelské ozbrojené složky od začátku roku 2019, dopustily 638 závažných přestupků vůči palestinským novinářům, z čehož dva z nich skončily tragickou smrtí. Cenu nejvyšší museli zaplatit novináři Yaser Murtaja a Ahmed Abu Hussein z Gazy při dokumentaci protestních pochodů Gazanů proti izraelské okupaci.

Nedávný případ, kdy izraelské bezpečnostní složky zastřelily ženu na přechodu Qalandia mezi Ramalláhem a Jeruzalémem, pobouřil snad všechny ty, kteří viděli video záznam tohoto činu. Několik, izraelských vojáků z bezprostřední blízkosti postřelili mladou ženu, která se je údajně chystala napadnout. Postřelili ji tak, že žena nebyla schopná se hýbat a následně ji nechali ležet na okraji silnici do té doby, než vykrvácela. Snad v každé zemi na světě by při takovém incidentu spáchaném navíc státními ozbrojenými složkami byla přivolána okamžitá lékařská pomoc, ovšem ne v Izraeli, kde apartheid bohužel vládne pevnou rukou.

Je velmi smutným faktem, že tyto cílené popravy se staly nedílnou součástí izraelské kriminální mentality a kultury nenávisti vůči všem etnikům, které nejsou židovského původu, zejména Palestincům. Arcibiskup Attalah Hanna zdůraznil, že "Takové chování posiluje organizovaný terorismus, který se stupňuje, protože izraelské úřady nerespektují mezinárodní společenství, a zároveň závisejí na absolutní americké podpoře, která jim dává imunitu k pokračování ve svých zločinech."

A opravdu, Izrael má imunitu při páchání všech možných zvěrstev tam, kde by ostatní země byly lynčovány a pravděpodobně sankcionovány za porušování mezinárodního práva, humanitárního práva, ženevských konvencí, rezolucí Rady bezpečnosti a dalších kodexů, které Izrael dlouhodobě, bezohledně ignoruje a dál flagrantně porušuje rozhodnutí mezinárodního společenství. Kdo tedy například potrestá vrahy ženy, která vzdorovala okupaci legitimními prostředky, to znamená takovými, jak je definuje mezinárodní právo? Rezoluce valného shromáždění OSN A/RES/33/24 z 29 Listopadu 1978:

3. znovu potvrzuje legitimitu boje národů za osvobození od koloniální a zahraniční nadvlády a podmanění cizinců všemi dostupnými prostředky, včetně ozbrojeného boje; …

7. důrazně odsuzuje všechny vlády, které neuznávají právo na sebeurčení a nezávislost národů v koloniální a cizí nadvládě a podřízenosti cizinců, zejména národů Afriky a Palestinců“.

Ti, kdo neustále dokola opakují nesmyslné argumenty o palestinském terorismu, nemají pravdu, neboť provize mezinárodního práva terorismus ze strany Palestinců zcela vylučují. Navíc nedávné rozhodnutí Evropského soudního dvora potvrzuje tuto linii argumentů tím, že odstranilo palestinské hnutí Hamás z listiny teroristických organizací.

Izrael dávno rezignoval na hodnoty a principy právního státu. Při nahlédnutí do izraelského denního tisku se zakalený obraz „jediné demokracie na Blízkém východě“ najednou zázračně vyjasní. Člověk, se nestačí divit, když čte titulky, které rozebírají, kterého ze svých sousedů by Izrael měl napadnout nejdřív: Gazu, Libanon nebo Sýrii? V době americké invaze do Iráku byl právě Irák podle izraelských vrcholných představitelů existenční hrozbou pro židovský stát. Dnes toto pomyslné žezlo údajně přebral Írán, a koho si izraelský Mossad (izraelská tajná služba) vezme za terč potom? Kdo bude dalším vymyšleným důvodem pro další etnické čistky, které Izrael na Palestincích provádí od roku 1948? Dále můžeme číst o neustálých zbrojních paktech s Amerikou, ale nikdy ne o klidu zbraní a o míru s Palestinci, kteří oni sami několikrát navrhli, ale Izrael pokaždé sabotoval. Tisk si neustále bere za terč „palestinské teroristy“, kteří ve skutečnosti neexistují, ale už se nezmiňuje o tom jak nazvat ty, kteří vraždí bezbranné, kteří okupují a anektují území, které jim nepatří (syrské Golanské výšiny, Západní břeh), a kteří se jako jediní na světě nepoučili z jihoafrického apartheidu?

Tito jsou skuteční teroristé, kteří se tento fakt snaží lživými kampaněmi a teatrálními prostředky zamaskovat.



0
Vytisknout
8651

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2019