17636

Plynařské objekty v problematické oblasti náhradního vedení velmi vysokého napětí u Břeclavi

22. 8. 2021

čas čtení 2 minuty

Jak jsme informovali, jeden informovaný čtenář z profese nás upozornil, že problematickou oblastí u Břeclavi, kde bylo postaveno po červnovém tornádu náhradní elektrické vedení velmi vysokého napětí, prochází plynovod a je tam plynová tlaková stanice.

K tomu nám napsal Ing. Oldřich Maděra:

Dobrý den pane Čulíku,

díky za zprávu. Díval jsem se před odesláním článku na několik plynařských objektů okolo a zvažoval jsem, jestli je uvést nebo ne. Nechtěl jsem dělat paniku, navíc té problematice nerozumím, tak jsem je neuvedl. Celá oblast je poseta starými nebo novými plynovými vrty. Asi je to plyn, protože nafta vypadá jinak. Vytěžené vrty se používají jako podzemní zásobníky. V místě je asi velký podzemní zásobník plynu. Ty jednotlivé zásobníky sice asi jen velmi mírně, ale přesto unikají. V tom případě je to opravu pikantní, jak uvedl čtenář. Dělal jsem několik let pro rafinerie, tak vím, co to jsou nekontrolovatelné úniky plynů.

Ta velká trubka z kompresorové stanice Transgas prochází  velmi pravděpodobně tou rudou oblastí.

Vpravo nahoře je Zásobník plynu Transgas. Vlevo nahoře je kompresorová stanice Břeclav. Mezi nimi a množstvím vrtů jsou nataženy velmi pravděpodobně dlouhé kovové trubky. V okamžiku poruchy vznikne silné elektrické potenciálové pole v místě poruchy. Vše kovové může zavléct tyto vysoké potenciály daleko od místa poruchy. Plynové trubky jsou většinou na povrchu izolovány asfaltovým povlakem. Nicméně v místě čerpadel, měření atd. mohou být doteky kovu s půdou. O to je to horší.

Je velmi těžké říci, co to udělá. Nejsem expert na plyn, proto jsem to neuvedl. Možná se teď ale plynaři chytají za hlavu. Spíše asi půjde o jejich měření, regulaci a servopohony. To vše by mohlo být poškozeno. Nechám to na nich. Mou mapu s vyznačenými oblastmi mají. Má ji i Policie ČR, tak ať ji použijí. Já jsem ochoten spolupracovat, ale jen na přímou výzvu někoho z ohrožených.

Přeji příjemné odpoledne.

 17629

Problematickou oblastí provizorního vysokonapěťového vedení u Břeclavi vede plynovod

22. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta

Prosím necitujte a nejmenujte mne, pssst, koušu do rukou, které mě krmí..., piše jeden čtenář.


Jedna čerstvá mapka na Vašem webu mi připomněla "kompresní stanici
Břeclav":


https://mapy.cz/zakladni?x=16.9385258&y=48.7808305&z=16

Ono se nakonec asi technicky nic moc neděje, protože taková nekonečná
ocelová roura v zemi představuje hodně dobré uzemnění a jiskrovou
bezpečnost v EX zónách uvnitř objektů jim to na tu dálku snad
nenaruší.
A ostatně jim tam přece nedávno poblíž jedno vedení VVN
spadlo, tornádo proběhlo, a nevím že by byl nějaký problém.

Ale uznejte, že je to vtipné:


ohrožená oblast podle ing. Maděry:



plynová kompresní stanice Břeclav, vlevo nahoře, jižně od železniční tratě, v modré zóně ohrožené oblasti:







 17611

Afghánci čelí bez naléhavé mezinárodní pomoci totální humanitární katastrofě, varuje OSN

22. 8. 2021

čas čtení 3 minuty

 

Afghánistán čelí "absolutní katastrofě", všeobecnému hladomoru, bezdomovectví a kolapsu hospodářství, pokud se mezinárodní společenství rychle nedohodne na naléhavé humanitární pomoci, varuje OSN světové politiky


Britská armáda uvedla v neděli ráno, že v tlačenici u kábulského letiště bylo ušlapáno sedm lidí. "Situace je tam nadále velice složitá." Uprostřed rostoucího hněvu nad chaotickým přístupem k evakuaci ohrožených osob bylo spěšně zorganizováno na začátek týdne jednání skupiny G7. Vysocí činitelé v Kábulu varují, že nejnovější chaos v kombinaci se suchem, obrovským množstvím lidí vyhnaných z domovů a ochromením hospodářství vzniká katastrofa, která vyžaduje okamžitou mezinárodní pomoc.

 16478

Po Afghánistánu pax americana skončil. A bylo načase

22. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Chaos, který v Afghánistánu vyvolal Biden, znamená, že na něho Evropa už nemůže spoléhat, argumentuje Simon Tisdall


Severní Atlantický oceán se minulý týden podstatnou měrou rozšířil. Čím více se Joe Biden snažil obviňovat jiné z chaosu v Afghánistánu, tím větší vznikla propast mezi Amerikou a jejími evropskými spojenci. Tento americký prezident, který káže, jak důležitý je multilateralismus, přesto jednal čistě na vlastní pěst a během jen několika týdnů ohrozil západní alianci daleko více, než kdy ji jak svým chvástavým povykem ohrozil Donald Trump.

Ahmad Masúd: Občanská válka je nevyhnutelná, jestliže Talibán odmítne vyjednávat

22. 8. 2021

čas čtení 1 minuta

 

Jedna z hlavních opozičních osobností, která se staví proti tomu, aby Talibán převzal v zemi moc, Ahmad Masúd, varoval, že nová občanská válka je nevyhnutelná, jestli nedojde k dohodě s opozicí o sdílení moci


Syn Ahmada Šáha Masúda, který se v devadesátých letech stavěl proti Talibánu a byl zavražděn dva dny před 11. září 2001, Ahmad Masůd řekl v dubajské televizi Al Arabiya, že válka je "nevyhnutelná", pokdu Talibán odmítne dialog.

"Bojovali jsme proti Sovětskému svazu a budeme schopni postavit se i Talibánu," řekl.

Masúd je předákem Národní fronty odporu v Afghánistánu a vytvořil si svou základnu v Pandžšírském údolí, severně od Kábulu, kam se také uchýlil  bývalý viceprezident Amrullah Saleh. Jeho výroky následují po komentáři uveřejněném minulý týden v deníku Washington Post, v němž vyzval Spojené státy, aby dodaly jeho jednotkám zbraně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Polsko zachází brutálně s afghánskými uprchlíky

22. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 
Afghánci na polských hranicích nedostali lékařskou pomoc. Uniforma novinářům: „Nedoporučuji zde fotit“



Na polsko-běloruské hranici probíhá humanitární krize, píše polský server Oko.press. 32 Afghánců, včetně nejméně 5 žen, již několik dní čeká pod širým nebem mezi ozbrojenými službami obou zemí, poblíž vesnice Grzybowszyzna. Předtím tam byly také malé děti, ale jejich opatrovníci se mohli stáhnout na východ.

    "Víme, že mají zdravotní problémy, potřebují pomoc." Říkali, že je zbili pažbami,“ sdělil serveru OKO.press Tadeusz Kolodziej, právník z Nadace spásy.

 17628

Jaký byl postoj komunistické věrchušky vůči demokratizačním snahám Čechoslováků v roce 1968

22. 8. 2021 / Jan Čulík

čas čtení 3 minuty

Foto: Satirický týdeník Dikobraz v květnu 1968 kritizuje Dubčeka, který se snaží blokovat svobodu československých médií

Tohle je zásadní text: https://a2larm.cz/2021/08/obrodny-proces-zlata-sedesata-o-cem-vlastne-hovorime-kdyz-mluvime-o-prazskem-jaru/  Úplně mimo naše zastaralé sentimentální uvažování., píše František Řezáč.

K tomu dodává Jan Čulík:

Je samozřejmě známo, že když Dubček zrušil cenzuru, otevřela se stavidla a společnost začala otevřeně mluvit o zločinech stalinismu. Jak říká v jednom z těch rozhovorů Pithart, ono se to prostě nedalo zastavit. Záhada je, proč Dubček tu cenzuru zrušil. Heimannová argumentuje, že Dubček měl ze Slovenska zkušenost frakčních bojů ve straně, v nichž zvítězil, a že to zřejmě udělal z nějakých důvodů, aby potlačil svou opozici, nikoliv pro demokracii.

Samozřejmě, že ani reformní komunisté neuznávali právo nekomunistů na politické angažmá a byli vůči němu v defenzívě. Pražské jaro bylo spontánním hnutí médií a intelektuálů - proto se - taky to říká Pithart - nic neudělalo. Jen se pořád diskutovalo. To totiž uměla médja a státní struktury byly nedůvěřivé a neochotné,

 17579

Výzva společnosti ČEPS: Zveřejněte revizní zprávu o náhradní přenosové soustavě u Břeclavi

21. 8. 2021

čas čtení 5 minut

Tisková mluvčí společnosti ČEPS, která má v ČR odpovědnost za stavbu a správu elektrického vedení velmi vysokého napětí, odmítla varovné, věcné informace ing. Maděry, že náhradní přenosová soustava, postavená u Břeclavi po červnovém tornádu, je potenciálně životu nebezpečná a porušuje českou technickou normu ČSN EN 50341-1.

Tisková mluvčí společnosti ČEPS Hana Klímová píše, že
- zmíněná náhradní přenosová soustava normu ČSN EN 50341-1 plně dodržuje
- byla provedena revize stavby
- za dvacet let se nikomu nic nestalo.

Požaduje, aby Rozhovor Britských listů s ing. Maděrou o této problematice byl z Britských listů odstraněn.

Paní tisková mluvčí neuvedla žádné údaje, potvrzující, že zmíněná přenosová soustava dodržuje zmíněnou normu. Revizní zprávu nezveřejnila.

Šéfredaktor Britských listů jí odpověděl:

Vážená paní Klímová,

samozřejmě velmi rádi zveřejníme podrobné technické vysvětlení ČEPSu, jak náhradní přenosová soustava u Břeclavi splňuje českou technickou normu ČSN EN 50341-1. Nestačí jen říci, že ji splňuje. Analýza Ing. Maděry, autora více než  450 mezinárodních projektů nn, vn, vvn a zvn do napětí až 750 kV a výkonu až 6 000 MW, který pracoval přímo pro cca 25 přenosových a distribučních společností v 15 státech světa, věcně dokazuje opak.

http://blisty.cz/video/Madera5.pdf

Uznáte, že bezpečnost občanů České republiky je prioritní.

Děkujeme

Jan Čulík

Doufáme, že společnost ČEPS poskytne podrobné a věcné informace, které přesvědčivě vyvrátí věcnou kritiku ing. Maděry a dokáže, že jeho trestní oznámení je bezpodstatné.

Ing. Oldřich Maděra na dopis tiskové mluvčí ČEPSU reaguje takto:


Petr Pithart o sovětské okupaci

21. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta

K třiapadesátému výročí okupace Československa armádami Varšavské smlouvy a k ukončení Pražského jara 1968 přínášíme tři rozhovory s Petrem Pithartem:


A v článku Okupace Janovice vzpomíná František Řezáč na situaci v československé armádě.

A ještě:


Kam se poděl duch let šedesátých? Co se s ním stalo? Vrátí se někdy? Češi většinou vůbec neznají svou historii. Současné představy o Pražském jaru 1968 se redukují jen na výročí 21. srpna a jak neuvěřitelně významné byly předcházející měsíce a roky, tuší málokdo. Proč jsme to, co se v Československu dělo v šedesátých letech, tak drtivě zapomněli a vrátí se do ČR někdy tehdejší étos? O tom hovoří Bohumil Kartous s pamětníkem Pražského jara 1968 Janem Čulíkem:


 

Táliban mučí a vraždí

21. 8. 2021

čas čtení 3 minuty

Aktualizace: Situace na kábulském letišti je v sobotu "absolutně děsivá". Zatím je to nejhorší den.  Britští vojáci svědčí, že nic tak strašlivého nezažili po celou dobu své vojenské kariéry:

Rozdrceni, jiní dehydrováni a zděšeni. Mrtvoly pokrývané bílými prostěradly uprostřed zmatku tisíců lidí na kábulském letišti:



Táliban po celém Afghánistánu zabíjí občany, zatýká je, mučí a zastrašuje je. Je to v ostrém protikladu s přísliby jeho vedení, že se nebude mstít oponentům.

V afghánských městech chodí Táliban od jednoho domu ke druhému a hledá pracovníky padlého režimu či západních zemí. Vyšlo také najevo, že bojovníci Tálibanu mučili a zabíjeli příslušníky jedné etnické menšiny v Afghánistánu, když minulý měsíc okupovali její vesnici.



Britský ministr zahraničí českého původu - jeden z nejhorších Johnsonových ministrů

21. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

 

Dominic Raab, Johnsonův ministr zahraničí, původem Čech, se stal terčem zuřivé kritiky, když v době pádu Kábulu odjel na Krétu na dovolenou a zakázal ministerským úředníkům, aby mu OHLEDNĚ ČEHOKOLIV! telefonovali. Opozice i četní konzervativní poslanci, vojáci a diplomaté, požadují jeho rezignaci, avšak Boris Johnson žádné své ministry, ani ty postižené nejhoršími skandály, nikdy nevyhazuje. Jak na to mnozí opakované poukazují, Boris Johnson se systematicky obklopuje v ministerských funkcích jen lidmi třetího řádu, aby mu, také člověku třetího řádu, nemohli konkurovat. Na začátku své kariéry Johnsonova ministra zahraničí se Dominic Raab proslavil tím, že nevěděl, že Dover je nesmírně důležitý britský přístav pro obchod s Evropou...

Vyjímáme několik odstavců ze zhodnocení Dominica Raaba od komentátorky Mariny Hyde:


Je  možné vypadat svalovitě, když telefonujete? To je zcela zjevně postoj, o nějž se snaží "zuřivě angažovaný" politik Dominic Raab na oficiální fotografii, kterou zveřejnilo britské ministerstvo zahraničí, aby vytvořilo dojem, že Raab během pádu Kábulu jedná jako ministr zahraničí. (Pozn. JČ: Je známo, že Johnsonovi ministři se šovinisticky na fotografiích a při televizních rozhovorech obklopuji britskými vlajkami, proč ale má Raab na této fotografii i vlajku čínskou? On je představitelem komunistické Číny?)

REDAKČNÍ KOMENTÁŘ:

Co si dnes přečtete v Britských listech

20. 8. 2021

čas čtení 1 minuta

Oldřich Maděra varuje před náhradním vysokonapěťovým elektrickým vedením u Břeclavi, které nesplňuje technické normy a hrozí obyvatelům smrtí. Karel Dolejší rozebírá, jak mohlo vypadat realistické a zodpovědné stahování Američanů z Afghánistánu. Příčinou katastrofy v širším smyslu ovšem byly především masivní korupce v Afghánistánu a role Pákistánu coby tvůrce a zachránce hnutí Talibán.

Rozhovor Britských listů 417. Dvacet čtverečních km u Břeclavi, kde hrozí smrt

20. 8. 2021

čas čtení 1 minuta


 
"Pokud tam někdo bude stát jednou nohou ve vodě a jednou nohou na břehu, tak ho to zabije. Pokud bude někdo pracovat v tom skleniku, tak ho to zabije taky. Pokud to bude stožár blízko toho skleníku, tak ho to zabije. Já v tom dělám dvacet let a mně chodí ty mrtvoly, výbuchy a požáry na stůl pořád."

Mezinárodní odborník na vysokonapěťovou energetiku ing. Oldřich Maděra varuje v tomto Rozhovoru Britských listů, že náhradní vysokonapěťové elektrické vedení, postavené nedaleko Břeclavi po nedávné spoušti způsobené tornádem, neodpovídá českým technickým normám a na prostoru dvaceti čtverečních kilometrů jihozápadně od Břeclavi ohrožuje lidi smrtí. Je to velmi závažná věc. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 20. srpna 2021.

K tomu:

 17432

Poučení z afghánského fiaska: Západ by neměl provádět intervence, které plodí chaos a zmar

20. 8. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 8 minut

Ačkoli přední tálibánští lídři veřejně deklarovali, že se svými oponenty nebudou zacházet krutě a že nezadupou liberální reformy předchozího režimu, znepokojující situace v afghánských ulicích spíše hovoří o opaku. Uvidíme, zda se naplní apokalyptické předpovědi o strašlivé válce a rozsáhlém tálibánském teroru, anebo se nakonec Tálibán podvolí tlaku mezinárodního společenství a upustí od starých pořádků a praktik – či se stane úplně něco jiného. Západní státy mají nyní morální povinnost Afghánistánu pomoci jinak než hrubou silou, jak bylo špatným zvykem po dvě uplynulé dekády; měly by otevřít náruč co největšímu počtu afghánských uprchlíků, neboť prostředky na to jsou: financování jednoho roku okupace by pokrylo přesídlení 1,2 milionu Afghánců do západních zemí.

 17536

ČEPS: Rozhovor s ing. Maděrou o nedostatcích náhradní přenosové soustavy u Břeclavi může vést k naplnění skutkové podstaty trestného činu

20. 8. 2021

čas čtení 2 minuty

Vážený pane šéfredaktore,

reaguji tímto na videorozhovor s titulkem „Dvacet čtverečních kilometrů u Břeclavi, kde hrozí smrt“, uveřejněný na serveru Britské listy dne 20. 8. 2021, který nepravdivým a zavádějícím způsobem informuje o údajné nebezpečnosti náhradní přenosové trasy  na vedení V497. Společnost ČEPS se proti informacím uvedeným v rozhovoru zásadně ohrazuje.

Bezpečný provoz přenosové soustavy je jednou z nejvyšších priorit a zároveň posláním ČEPS, a.s., jako provozovatele přenosové soustavy. Náhradní přenosová trasa, která je předmětem rozhovoru, byla vybudována s odbornou péčí a plně v souladu s technickými normami, zejména ČSN EN 50341-1 Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV. Tento soulad je rovněž potvrzen revizní zprávou, která dokládá bezpečnost provozu zmíněného zařízení.

Je rovněž nutné akcentovat, že za dobu platnosti normy ČSN EN 50341-1 Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV bylo zbudováno mnoho kilometrů vedení přenosové soustavy a to vždy v souladu s uvedenou normou a jejími aktuálně platnými zněními. Po dobu více než dvacetileté existence ČEPS, a.s., nedošlo k žádné události, která by znamenala ohrožení zdraví nebo dokonce života občanů vlivem stavebního charakteru vedení velmi vysokého či zvláště vysokého napětí či náhradní přenosové trasy.

Tvrzení uvedená v rozhovoru nejen ze strany respondenta, ale také Vás jako moderátora, jsou nepravdivá a hrubě poškozují dobré jméno ČEPS, a.s. Představují právem nepřípustný zásah do dobré pověsti a oprávněných zájmů ČEPS, a.s., jelikož způsob a forma, jakými jsou informace podávány, již překračuje přípustnou intenzitu oprávněného zásahu (viz např. titulek, hrozba pravděpodobností smrti, zkreslující informace, apod.). Videorozhovor je navíc zcela jednostranný a jako jediný možný výklad prezentuje postoj Ing. Maděry, aniž by v něm ČEPS, a.s., dostala prostor pro vyjádření.

V návaznosti na výše uvedené a rovněž s odkazem na § 10 zákona č. 46/2000 Sb. Vás tímto žádám o uveřejnění odpovědi a zároveň o neprodlenou nápravu ve formě odstranění již způsobeného a nadále trvajícího závadného stavu, tedy stažení videorozhovoru z veřejného mediálního prostoru.

Dále si dovoluji upozornit, že některá tvrzení použitá ve videorozhovoru mohou vést k naplnění skutkové podstaty trestného činu.

S pozdravem,


Mgr. Hana Klímová

vedoucí odboru Komunikace a tisková mluvčí

ČEPS, a.s.

Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10

 17611

The Afghanistan postscript: What could have been done differently and better

20. 8. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut

After the battle, everyone is a general - but anticipating the consequences of the sudden withdrawal of the Americans from Afghanistan and effectively preventing them certainly did not require any strategic genius.

Congress committees - intelligence, armed forces and foreign affairs, all controlled by the Democratic Party - are preparing their own investigation into Biden's Afghan debacle. In this context, however, it is not too difficult to identify a number of areas where different approaches were needed if the United States wanted to keep its face when leaving Afghanistan.

I will not deal here with things that were done wrong during previous administrations and should have been done differently then, but I will focus on what the current Biden government could have done.

 17431

Srpnové idy

20. 8. 2021

čas čtení 13 minut

  • Masivní korupce, role Pákistánu, obojaký Hamíd Karzaj a americké sebeobelhávání přivodily zmar dvacetiletého úsilí v Afghánistánu. 

Rozhovor Britských listů 416. Proč tolik lidí v ČR věří v politické spasitele?

17. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Pomalu se blíží podzimní volby. Jaká je dnes v ČR politická situace a kdo vyhraje? O tom hovoří s politologem Jiřím Pehem Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 17. srpna 2021.


Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Tisková zpráva:

35 let časopisu Veronica

20. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

Časopis Veronica je nejstarším českým časopisem zabývající se na nevládní úrovní ochranou přírody a krajiny. Vychází od roku 1986, v současnosti 4x ročně na nejméně 48 stranách. V letošním roce oslaví už 35 let. Časopis vydává základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica, která má letos i další kulatá výročí.

Odchod západních jednotek z Afghánistánu teď tam povede k strašlivé válce

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

Šéf obranného výboru Dolní sněmovny: Nechápu zahraniční politiku britské vlády

Tobias Ellwood, konzervativní předseda britského parlamentního výboru pro otázky obrany:  Tento ústup, tento strategický ústup z Afghánistánu je zjevně chybný manévr. Nikdo nerozumí tomu, proč děláme totéž, co Amerika. A já jsem se snažil podrobněji hovořit o některých mýtech, které se opakovaně šíří. Víte, ten počet těch jednotek, které tam byly, byl minimální. Na americkém velvyslanectví tady  je více personálu, než kolik bylo v Afghánistánu Američanů. Ale ono to přesně stačilo, aby to umožnilo afghánským bezpečnostním jednotkám fungovat, což udržovalo Táliban v defenzívě a umožňovalo to afghánské vládě fungovat. Odstraňte tu podporu a hned vidíte, co se stalo. A co je opravdu smutné, je, že naše zahraniční politika se v důsledku tohohle úplně rozpadla. Nechápu, co se to teď snažíme dělat v jižním Tichomoří a v Asii. Protože Čína dala Tálibanu 60 miliard. Čína nyní vytvoři spojnici v systému Jeden pás, jedna cesta, z Číny až po Karáčí, záměrně, aby měli zadní přístup do své vlastní země, pokud by byl Tchajwan v následujících dvou desetiletích obklíčen. Tento odchod je obrovská chyba. Samozřejmě je to humanitární katastrofa, která nám vzniká přímo před očima.  

Třicet let po moskevském puči trpí demokracie krizí sebevědomí

19. 8. 2021

čas čtení 6 minut

 
19. srpna 1991 se probudili občané Sovětského svazu ke zprávě, že Michail Gorbačov, generální tajemník komunistické strany, ze zdravotních důvodů odstupuje z funkce. Byla to lež: do ulic Moskvy vyjely tanky. Byl to pokus o puč jestřábů v politbyru, kteří se rozhodli zastavit Gorbačovovův experiment s demokracií. Neuspěli. Puč se za dva dny rozložil. O pět měsíců později přestal Sovětský svaz existovat.

Západ usoudil, že pád sovětského režimu byl nevyhnutelný. Rozklad supervelmoci, vybudované k tomu, aby naplnila Marxovo proroctví, měl sloužit jako varování proti všem tvrzením, že někdo zná pravidla historie a dokáže ji předpovídat do budoucnosti. Avšak ne. Převládla módní představa, že liberální demokracie je konečnou etapou historie, píše Raphael Behr.

Skotská premiérka požaduje, aby Británie přijala víc afghánských uprchlíků

19. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta

Nicola Sturgeon: V zásadě vítám příslib londýnské vlády zahájit program přijímání afghánských uprchlíků, je to opravdu důležité. Avšak co se týče podrobností, myslím, že ten program je zoufale nedostatečný a nejde dostatečně daleko. Příslib je přijmout dlouhodobě  20 000 afghánských uprchlíků a my ani nevíme, co znamená to slovo "dlouhodobě", je nedostatečný, ale příslib pro letošek je jen 5000 lidí. A vzhledem k rozsahu hrůzy, která vzniká v Afghánistánu, vzhledem k odpovědnosti, kterou za to nese Británie, stejně jako další země, myslím, že existuje humanitární nutnost, aby Británie udělala daleko víc a já budu dál apelovat na pana premiéra, aby to udělal.

 



30679

Afghánský debakl je symptomem úpadku amerického impéria

19. 8. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 7 minut

Ponižující porážka Spojených států a jejich spojenců včetně České republiky v Afghánistánu je varovným znamením těm, kdo by se v budoucnu snažili jakýkoliv problém či krizi řešit hrubou vojenskou silou bez přihlédnutí ke komplikované mnohovrstevnaté skutečnosti. Veškeré americké intervence a invaze byly na rozdíl od velkohubých frází o „západních hodnotách“ realizovány z úplně jiných pohnutek, nemluvě o destrukci, chaosu a nezměrném utrpení, které způsobily a stále způsobují. Spojené státy jsou v současnosti chřadnoucím hegemonem vysíleným nekonečným válčením, přičemž afghánský debakl je toho jasným důkazem.

29549

Přečetli jsme

Nestlé karma aneb Jak se korporace schovávají za drobné farmáře

19. 8. 2021 / Kateřina Paříková

čas čtení 5 minut

Nadnárodní korporace Nestlé se sídlem ve Švýcarsku čelila v minulosti několika skandálům ohledně používání neudržitelně produkovaného palmového oleje. V roce 2018 jí bylo dokonce pozastaveno členství v certifikačním systému palmového oleje The Roundtable on Sustainable Palm Oil - Kulatý stůl pro udržitelnou výrobu palmového oleje (RSPO) z důvodu porušení pravidel organizace.

Firma si samozřejmě potřebuje napravit reputaci a “očistit” svůj palmový olej, který nakupuje v řádu tisíců tun.

 17286

Pár zcela zbytečných a nevyžádaných poznámek k Afghánistánu

19. 8. 2021 / Jiří Hlavenka

čas čtení 4 minuty

1. Způsob reagování vlády (tj. Babiše) byl nepřekvapivý a opakoval posté stejný vzorec. V situaci, kdy Babiš není jistý co má dle kritérií politického marketingu udělat (jiná kritéria pochopitelně nemá) otálí s jasnou odpovědí a strká před sebe další lidi, ať to vezmou na sebe. Tak to bylo s poskytnutím útočiště spolupracovníkům našich vojáků - nevěděl, jestli to jeho voličstvo vezme jako import džihádistů nebo jako hanebnou zradu na těch, kteří nám pomáhali, a nereagoval. Až přišla silná reakce veřejnosti, nechal si zmapovat hlas na sociálních sítí včetně toho, že "principiální" Okamurův postoj nebyl tentokrát oceněn dokonce ani jeho příznivci (!), okamžitě otočil korouhvičku a začal tam posílat jedno letadlo za druhým.

30372

Dvacáté první dožínky

19. 8. 2021 / David Marenčák

čas čtení 4 minuty

Privilegovaní žvanílci s nadbytkem volného času nejen ve virtuálním online světě hoří pro nepřetržitou štaci kulturních válek, zatímco jedna horká, okupační skončila, prostý člověk je oprávněně opruzen.

Pivo levnější nebude, chleba také ne. Naopak je úplně všechno dražší, od stavebního materiálu po bydlení, energie, potraviny, dojíždění do práce, co si jen vzpomenete. Inflace reálná i počítaná ukrajuje z již tak tragicky hubených mezd. Co je nám do nějakých cudzích kolaborantů, říkají. Takový je život, nedá se nic dělat, reprodukují čisté lži na toto téma, opakované v psychohygienicky sebezáchovných monolozích lidé za současného předstírání, že s někým komunikují.

Rozhovor Britských listů 415. Jak je Česko zaseklé v osmdesátkách

13. 8. 2021

čas čtení 1 minuta


Po revoluci r. 1989 převzala v Československu moc skupina třicátníků, které formovala zkušenost husákovského socialismu z osmdesátých let. Tito lidé dodneška, dnes jsou to šedesátníci, určují politický a ekonomický směr dnešní České republiky. Politika a ekonomika jsou v ČR provázány, respektive politikové dělají, co chtějí oligarchové. Je to dobře nebo špatně? O tom mluví dnešním Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Albínem Syberou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 13. srpna 2021.



 16637

Na cestě k evropské strategii pro řešení koronavirové pandemie

19. 8. 2021

čas čtení 5 minut

- Existují dvě protichůdné strategie, jak na evropském kontinentu postupovat proti pandemii. Jedna počítá s rychlým rušení restrikcí, zatímco druhá vyžaduje rušení omezení v závislosti na tempu vakcinace

- Obě strategie mohou účinně fungovat pouze tehdy, pokud se evropské země přestanou chovat tak, jako by mohly s pandemií bojovat samy

 17610

Hádka o Afghánistánu ve studiu televize BBC

19. 8. 2021

čas čtení 2 minuty

Foto: Bývalý britský ministr pro mezinárodní rozvor Rory Stewart, který prošel pěšky celým Afghánistánem
Bývalý britský ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, který prošel celý Afghánistán pěšky, a známý americký televizní komentátor Mehdi Hassan se tvrdě střetli v diskusním pořadu televize BBC Question Time ohledně Afghánistánu. Hassan obvinil západní vlády ze "lhaní" světu poté, co během války v Afghánistánu přišly o život tisíce lidí. Argumentoval, že by se neměla v regionu vést "nekonečná válka". Řekl, že podporuje, aby západní jednotky nakonec odešly, avšak ne tímto "děsivým způsobem", jak se to provádí v posledních několika letech. Rory Stewart řekl, že nerozumí tomu, co Hassan říká o Afghánistánu, protože situace v zemi byla daleko klidnější, než jak o tom hovoří Mehdi Hassan.

Rozhovor Britských listů 414. Jak se změnila revoluce z roku 1989 tak, aby to vyhovovalo politice

10. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Historička Muriel Blaive byla svědkem toho, jak v roce 1990 hovořila Monika Pajerová, že během listopadové revoluce r. 1989 byla v ní jen velmi podružnou osobou, prostě jen překladatelkou. Minuly roky a v nynější interpretaci je Monika Pajerová ústřední hrdinkou listopadové revoluce. Jak se to děje a co je příčinou těchto změn interpretace historických událostí? O tom hovoří v dnešním Rozhovoru Britských listů s Muriel Blaive Jan Čulík. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 10. srpna 2021.

30777

Lidská činnost "tlačí planetu k bodu zvratu", tvrdí většina obyvatel žijících v zemích G20

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

- Podle celosvětového průzkumu chce 74% respondentů upřednostnit boj s klimatickou krizí a ochranu přírody před zaměstnaností a ziskem

- Čtyři z pěti respondentů uvedli, že jsou ochotni udělat více pro obnovu globálních statků

- Tato zjištění by měla vedoucím představitelům skupiny G20 dodat důvěru k rychlejšímu postupu při zavádění ambicióznější politické agendy na ochranu a obnovu planety

Rozhovor Britských listů 413. V ČR jsou konspirační teorie normalizovány jako přijatelné

6. 8. 2021

čas čtení 1 minuta



Nadační fond nezávislé žurnalistiky vydal zprávu o studii digitálního zpravodajství v roce 2020, ze kterého vyplývá, jaký dopad mají dezinformace o covidu, o protikoronavirových opatřeních a o očkování na českou veřejnost. Bohumil Kartous o tom hovoří s Josefem Šlerkou donedávna ředitelem tohoto Nadačního fondu. "Máme v ČR asi 15 procent lidí, kteří věří těm opravdu takovým echt konspiračním teoriím, říká Josef Šlerka." Co to znamená pro politiku v České republice? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 6. srpna 2021.




 17432

Proč afghánské jednotky tak rychle složily zbraně

19. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

- Afghánská společnost je jako "permanentní dialog". Spojenectví se mění a lidé, rodiny a kmeny racionálně kalkulují na základě rizika, kterému čelí.

- "Dohody" - kdy se znepřátelené frakce domluví, že nebudou bojovat, nebo si dokonce vymění vojáky výměnou za bezpečný průchod - jsou rozhodující pro pochopení toho, proč se afghánská armáda dnes tak rychle (a z velké části bez násilí) rozpadla.

Rozhovor Britských listů 412. Jak si Čína dělá z Česka kolonii a českým úřadům je to jedno

3. 8. 2021

čas čtení < 1 minuta



Hegemonie Číny proniká do celé řady zemí světa a Česká republika je zvlášť zranitelná. O tom mluví v tomto rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous se sinoložkou Kateřinou Procházkovou, novinářkou a analytičkou spolupracující s projektem Synopsis. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od úterý 3. srpna 2021.

 17286

Nepoužívejte dívky jako ospravedlnění pro opětovné bombardování Afghánistánu

19. 8. 2021

čas čtení 5 minut

- Někteří lidé na sociálních sítích volají po vojenském zásahu na záchranu afghánských žen a dívek

- Západní představitelé v roce 2001 využili těžké situace afghánských žen a dívek pod vládou Tálibánu, aby ospravedlnili okupaci země

- Realizace uprchlických programů a zaplacení reparací Afghánistánu dávají na rozdíl od vojenské okupace smysl
 

Tom Tugendhat: Viděl jsem, jak dobří muži končí v hlíně

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

V londýnské Dolní sněmovně se konala ve čtvrtek bouřlivá mimořádná schůze ohledně Afghánistánu. Poslanci vyjadřovali ostrou kritiku vůči katastrofálnímu rozhodnutí přenechat Afghánistán Tálibanu. Ostře kritizovali Borise Johnsona i Joea Bidena.

Konzervativní poslanec Tom Tugendhat je předseda zahraničněpolitického výboru Dolní sněmovny. Bojoval jako voják v Iráku a v Afghánistánu a pracoval v civilní funkci pro britské ministerstvo zahraničí v Afghánistánu a pomáhal založit Národní radu bezpečnosti v Afghánistánu a vládu provincie Helmand.

Tom Tugendhat: Jako u mnoha veteránů, tento minulý týden byl svědkem toho, jak zápolím skrze hněv, smutek a zuřivost, skrze pocit, že jsme byli opuštěni, nejenom jako země, ale i jako oběť, kterou učinili mí přátelé.

Byl jsem na pohřbech od města Poole k městu Dunblane. Viděl jsem, jak dobří muži končí v zemi. Vzali s sebou část mě samotného. A část nás všech.

A tento týden znovu rozerval některé tyto rány. Jsou zase otevřené, bolestivé. Všechny nás to bolí.

A já vím, že to nejsou jen vojáci. Znám humanitární pracovníky a diplomaty, kteří cítí totéž.

Znám novináře, kteří byli svědky hrdinského úsilí naší země lidi zachraňovat před tím nejděsivějším osudem.

Vím, že s tím všichni zápolíme.

A jestliže tento týden dokázal něco, dovolte, abych vám řekl, pane předsedo, že jedné věci už dosáhl.

Mluvil jsem s ministrem zdravotnictví. Ten už přislíbil, že udělá víc pro duševní zdraví veteránů.

Tohle ale není jen o nás. Mise v Afghánistánu nebyla britská mise, byla to mise NATO. Bylo to uznání, že globalizace změnila nás všechny. Telefonáty, které já stále ještě přijímám, esemesky, na které odpovídám, když čekám, propojuju lidi s našimi lidmi v Afghánistánu.

To nám připomíná, že jsme propojeni. Jsme propojeni i dnes. Afghánistán není daleká země, o níž víme jen málo.

Tato vazba nás také propojuje s našimi evropskými partnery. S našimi evropskými sousedy a s našimi zahraničními přáteli.

A tak je to s velkým smutkem, že já teď kritizuju jednoho z nich. Protože jsem nebyl nikdy víc hrdý, než když jsem byl vyznamenán 82. leteckou divizí. Bylo to obrovské privilegium, obrovské privilegium, být uznán v boji tak vynikající jednotkou. Avšak být svědkem toho, že jejich vrchní velitel zpochybňuje odvahu mužů, jimž po boku jsem bojoval. Tvrdit, že utekli. Je to ostudné.

Ti, kdo nikdy nebojovali za vlajku, kterou vztyčují, by si měli dávat pozor, zda kritizovat ty, kdo bojovali.

Protože to, co jsme my udělali, za těchto posledních několik dní, prokázali jsme, že to nejsou armády, které vítězí ve válkách. Armády dokáží dosáhnout taktického vítězství, operačního vítězství, držet linii. Armády jsou víceméně schopné vytvořit prostor pro mír. Vytvořit prostor pro lidi, jako jsme my. Abychom jednali, abychom uzavírali kompromisy. Abychom naslouchali.

Jsou to národy, které vedou války. Národy trpí, národy mobilizují, národy nacházejí odvahu, národy rozhodují. A mají trpělivost.

A tady jsme bohužel prokázali, že my, Západ, Spojené království, ji nemáme.

A tohle je tvrdá lekce. Pro všechny z nás.

A jestliže si nebudeme dávat pozor, mohla by to být velmi tvrdá lekce pro naše spojence. Ale nemusí to tak být. Můžeme vytvořit vizi, jasně artikulovanou, pro energické oživení spolupráce s našimi evropskými partnery v NATO, a zajistit tak, abychom nebyli závislí na jediném spojenci. Na rozhodnutí jediného vedoucího politika. Ale že můžeme pracovat společně s Japonskem a Austrálií, s Francií a s Německem, s partnery velkými i malými, a zajistíme, že jsme společně schopni udržet tu frontovou linii. Společně.

Protože my víme, že vítězí trpělivost. Víme to, protože jsme toho dosáhli. Víme to, protože jsme to udělali. Studenou válku jsme vyhráli trpělivostí. Na Kypru je mír. V důsledku trpělivosti. Jižní Korea, s více než desetinásobkem počtu vojáků, kolik jich Amerika měla v Afghánistánu, prosperuje. V důsledku trpělivosti. Takže přestaňme hovořit o válkách, které jsou nekonečné.

Uznejme, že nekonečný mír se nedá koupit levně. Získává se tvrdě, rozhodností a vůlí vytrvat.

A že tragédie Afghánistánu je, že vyměňujeme ty úspěchy dosažené trpělivostí za druhý oheň a druhou válku.

Teď musíme obrátit svou pozornost vůči těm, kdo zoufale potřebují pomoc. Podpořit UNHCR, Světový potravinový program a mnoho dalších organizací, které toho mohou pro lidi v této oblasti udělat tolik.

Ano, podpořit uprchlíky, samozřejmě, že podporuju uprchlíky. Nepřidám se tady k politické aukci o číslech. My prostě musíme lidi odtamtud dostat ven.

Takže já končím jednou scénou.

V těch letech, kdy jsem měl tu výsadu, že jsem byl poradcem vlády v Helmandu, otevřeli jsme školy pro dívky. A tu radost, kterou to poskytlo rodičům, když viděli, jak jejich holčičky jdou do školy, to bylo neuvěřitelné a já jsem tomu nerozuměl, dokud jsem neodvedl svou vlastní dceru do školy. Asi před rokem. Hodně se plakalo, když šla poprvé. Ale já jsem to překonal. (Smích) Bylo to v pořádku. A rád bych viděl, aby to pokračovalo.

Ale existuje druhá scéna, kterou vám tu nechám. A ta je těžší. Obávám se ale, že je to scéna, kterou si musíme pamatovat všichni. Ta druhá scéna je scénou, která v té trvalé válce, která právě vznikla, by mohla znovu nastat.

Je to scéna, v  níž muž, jehož jméno jsem nikdy nepoznal, nese dítě, které o několik hodin předtím zemřelo. Nese toto dítě. Na naši základnu. A prosí zoufale o pomoc. Nebylo nic, jak bychom mu mohli pomoci. Bylo po všem.

Pane předsedo, a takhle vypadá porážka. Když už nemáte volbu. Jak pomoci.

Tohle dnes nemusí být porážka. Avšak v této chvíli, to zatraceně jako porážka vypadá.

 16510

"Katastrofa." Toryové ostře zkritizovali Borise Johnsona za zradu Afghánistánu

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

 

Boris Johnson čelil ve středu vlně zuřivosti ze všech křídel britské Konzervativní strany ohledně toho, jak se Británie zachovala v Afghánistánu. Jedenáct bývalých ministrů britské vlády a desítky poslanců z Dolní i z Horní sněmovny vyjadřovalo svůj hněv a frustraci nad selháním britských výzvědných služeb i přípravy.

Během zuřivé debaty v britské Dolní sněmovně drtivá většina konzervativních poslanců, kteří vystoupili, odsoudila selhální Británie v tom smyslu, že se britské vládě nepodařilo předvídat, že Táliban rychle ovládne Kábul. Hovořili také o ponížení Británie na světovém jevišti. Více než třicet konzervativních poslanců hovořilo proti vládě, jen hrstka ji podpořila.

Mnozí britští konzervativci říkají o zradě Afghánistánu trpkou pravdu - jenže nejsou ve vládě!

18. 8. 2021

čas čtení 8 minut

Je to zvláštní zkušenost zjišťovat neustále, že souhlasím s konzervativními politiky, jak zaplňují rozhlasové a televizní vysílání svými názory na tragedii probíhající v Afghánistánu, píše bývalý tiskový mluvčí Tonyho Blaira Alastair Campbell. Problém je, že nikdo z nich není ve vládě a ani to není pravděpodobné, že by v ní byli, vzhledem k rozhodnutí Borise Johnsona nechat se obklopovat jen lidmi druhého řádu, jmenovanými do funkcí jen proto, že jsou ochotni opakovat jeho brexitérské lži, anebo protože jsou tak nemožní, že ho nikdy nemohou ohrozit.

Rory Stewart, bývalý ministr zahraničního rozvoje, požaduje razantnější akci na řešení rostoucí humanitární krize - a panebože, uvidíme teď, jak pošetilé bylo, že Johnson ministerstvo pro zahraniční rozvoj zrušil? Johny Mercer, bývalý voják, bývalý náměstek ministra obrany a stále ještě konzervativní poslanec, ostře kritizuje britskou vládu za to, že "se vzdala", že porušily sliby dané afghánskému lidu a že dělá příliš málo na pomoc těm Afgháncům, kteří pomáhali britským vojákům, Tom Tugendhat, bývalý voják a předseda zahraničněpolitického výboru, který se zjevně stydí za naše ponížení a za naši zradu afghánského lidu.

 17432

Západní intervence v Afghánistánu, v Iráku, v Libyi, v "islámském státě" jsou katalogem selhání

18. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Nynější vítězství Tálibanu v Afghánistánu se stalo inspirací extremistům po celém světě

Už v polovině roku 2002 přesunuly Spojené státy, Británie a další svůj zájem od Afghánistánu jinam, čímž vytvořily nebezpečné bezpečnostní vakuum, které v Afghánistánu vyplnil navracející se Talibán, v mnoha venkovských oblastech. Tím se daly do pohybu věci, které vyvrcholily v těchto dnech, píše Paul Rogers.

Tisková zpráva:

Vycházejí vzpomínky romské ženy, ketrá přežila holocaust

18. 8. 2021

čas čtení 6 minut

Přehlížený, opomíjený, neuznávaný… Přívlastky, kterými je charakterizován holokaust Romů, jejichž utrpení za druhé světové války si v srpnu připomínáme. V České republice se ročně vytiskne kolem 15 tisíc nejrůznějších titulů, ale jen jednotky z nich se týkají právě romského holokaustu. Mezi ně se nově řadí i první české vydání autobiografie romské přeživší Philomeny Franz pod titulem Žít bez hořkosti: Příběh německé Sintky, která přežila holokaust, jež po šestatřiceti letech vychází díky nakladatelství romské literatury KHER.

Tisková zpráva:

Předvolební debata opomíjí potřeby a zájmy venkova. Přitom právě tady žije více jak polovina Čechů

18. 8. 2021

čas čtení 4 minuty

Na venkově žije 60 procent obyvatelstva. To, jak volební programy politických stran a uskupení reflektují specifické potřeby lidí žijících a pracujících na venkově, zjišťuje Národní síť Místních akčních skupin ČR. Proto se rozhodla uspořádat sérii diskuzí se stínovými ministry vybraných resortů. Jiří Krist, předseda Národní sítě, si dnes do pražského Skautského institutu pozval Lukáše Otyse, kandidáta koalice SPOLU na ministra průmyslu a obchodu.

Hospodaření OSBL za květen 2021

8. 6. 2021

čas čtení 1 minuta

V květnu 2021 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 53 422.16 výdaje byly  jako obvykle 61 731.50 Kč. Finanční příspěvky čtenářů bohužel nepokrývají celkové výdaje, takže směřujeme k nule. Zůstatek ke konci května byl 84 819.22  Kč.

Děkujeme mnoha čtenářům za  finanční podporu v měsíci květnu 2021.  Prosíme, přispějte.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají -  trvale potřebujeme pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 70 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. IBAN: CZ4455000000001001113917

Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Katolická církev | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Wikileaks | Očkování a racionalita | Americký dokumentarista Michael Moore | Gruzie, Rusko a Jižní Osetie | Norsko | Turecko | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Globalizace | Sociální poměry | Korupce | Identita | Rasismus | Vietnam | Libye | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Psychiatrie | Psychologie | Oligarchie | PPF | Životní prostředí | Teroristická hrozba a politické hry | Ústava | Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii | Afrika | Chudoba | Bělorusko | Dánsko | Bezdomovectví | Hospodaření Občanského sdružení Britské listy | Japonsko | Ekologie | Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | Itálie | Sociální vědy aplikované do života | Doprava | Čína | Austrálie | Nový Zéland | Severní Korea | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Demokratický proces se zasekl | Rozhovory Britských listů | Polsko | Drogy | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Francie | Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko | Německo dnes | Školství | Řádění exekutorů v České republice | Genderová nerovnost ve společnosti | Brazílie | Ekonomika | Velká Británie - politika a společnost | Imigrace do Evropy | Sýrie | Jemen | Brexit - vše | Saúdská Arábie | Sdělovací prostředky | Babiš | Prezident Miloš Zeman ve funkci | Španělsko | Extremismus | Rusko za Vladimíra Putina | Lidská práva | Maďarsko | Ukrajina | Budoucnost NATO a OSN | Spam a šíření dezinformací na internetu | Joe Biden | Donald Trump | Konec Obamovy agendy, selhání reforem v USA | Írán | Evropská unie | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | Lidské zdraví | Privatizace po česku | Léková politika, zdravotnictví | Občanská společnost | USA | Česká literatura | Česká politická scéna | Koronavirus | Globální oteplování | Energetické úspory | Srbsko | Česká republika
45989