A co jiného se ve světě děje?

5. 6. 2020

Choroba COVID-19 je naším nejnaléhavějším problémem, ale jiné události zdůrazňují důležité globální trendy, napsal Moisés Naím.

Pandemie COVID-19 je zjevně nejdůležitější hrozbou ovlivňující svět: Může způsobit, že ve srovnání s ní vše ostatní vypadá jako maličkost. Ale dějí se i jiné důležité věci, které nás všechny již brzy mohou ovlivnit.

Je příliš mnoho sarančat. Sarančata patří k jedněm z nejhorších biblických ran. Naštěstí jsou tyto rány vzácné. Za celé 20. století došlo k pěti dostatečně vážným přemnožením kobylek, která zdevastovala úrodu a zanechala za sebou hladomor. Jenže v závěru loňského roku začal největší nálet kobylek za čtvrt století v nejizolovanějších oblastech světa - v poušti Rúb al-Chálí v Saúdské Arábii. Hmyz v tomto hejnu je mladší než obvykle, létá rychleji a dokáže urazit až 200 km denně. Populace hejna se každé tři měsíce zdvacetinásobí. V Keni hejno kobylek třikrát větší než New York City - odhadem 192 miliard jedinců - způsobilo úrodě katastrofu. A běžně velkému hejnu zabere pouze jeden den sežrat dostatek potravu pro 35 000 lidí.

Probíhají kobylková krize je také mezinárodnější. Pohroma opustila Arabský poloostrov a zasáhla Afriku. Nyní devastuje úrodu v Indii a Pákistánu. Důvod? Cyklóny, které vytvářejí vlhké podmínky ideální pro rozmnožování sarančat. Cyklóny se v oblastech vzniku hejna objevovaly velmi zřídka, v nejhorším případě jednou do roka. Ale v roce 2018 zde došlo ke dvěma cyklónům a v roce 2019 k devíti. Experti tvrdí, že jde o další z projevů změny klimatu.

Příliš mnoho ropy. V těchto dnech není na světě jen příliš mnoho kobylek, ale také příliš mnoho ropy. Zatímco řada ekonomik je utlumena kvůli pandemii, spotřeba ropy dramaticky klesla. Expertka na energetickou politiku Amy Jeffeová odhaduje, že na konci roku 2020 budeme mít nadbytek ropy v rozsahu více než miliardy barelů. Tuto syrovou ropu je třeba skladovat a existující světová kapacita skladových nádrží a tankerů se blíží svému limitu. Ve výsledku je cena ropy na nejnižší úrovni za 18 let.

Tento masivní nadbytek ropy má na budoucnost energetiky mimořádný dopad. Například činí investice do energetiky mnohem méně atraktivní. Mezinárodní energetická agentura právě oznámila nejhorší propad investic do odvětví v historii. Kapitálové investice neklesly jen pokud jde o uhlí, ropu a plyn, ale také v oblasti obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné. Nedostatek investic nakonec sníží nabídku energie, což způsobí růst cen. Ale než k tomu dojde, nízké ceny způsobí bankroty energetických společností s vysokými výrobními náklady nebo takových, které jsou v prekérní finanční situaci. Navíc země jako Saúdská Arábie, Rusko, Írán, Nigérie a Venezuela, jejichž ekonomiky závisejí takřka výhradně na exportu ropy a plynu, budou trpět ochromující ekonomickou krizí, která může vyvolat mezinárodní politické nepokoje či konflikty.

Hongkong je mrtev. Ne kvůli viru, ale kvůli čínskému vedení. Všečínské shromáždění lidových zástupců schválil národní zákon o bezpečnosti, který zakazuje akty "zrady, odtržení, pobuřování a podrývání" v Hongkongu. Nyní může Peking v Hongkongu libovolně intervenovat, potlačit jakoukoliv aktivitu, která podle něj představuje hrozbu a ignorovat přitom zvolené úřady. Je nevyhnutelné, že kriticky důležitá role, kterou Hongkong sehrál v čínské ekonomice, se nyní dramaticky omezí.

Proč se Peking cítí Hongkongem tolik ohrožen? Čína má území o rozloze 9,3 milionů čtverečních kilometrů a populaci 1,4 miliardy lidí. Hongkong má 1 100 čtverečních kilometrů a sedm a půl milionu obyvatel. Jak může tak malé město ohrožovat takovou gigantickou zemi? Protože Čína projevuje rostoucí chuť na světovou hegemonii.

Čínské úřady po dlouhou dobu trvaly na tom, že zbytek světa se nemá čeho obávat ohledně čínského ekonomického boomu nebo rostoucího mezinárodního vlivu. Národní prioritou, tvrdil Peking, je dostat z bídy tolik občanů a tak rychle, jak je to jen možné. Není prý v čínských plánech stát se dominantním hráčem na světové scéně. Později se nicméně objevily známky toho, že vznikající ekonomický úspěch posílil geopolitické chutě lídrů v Pekingu. Převzetí kontroly nad Hongkongem je pouze jedním z těchto znamení. Další jsou na cestě.

Podrobnosti ve španělštině: ZDE

0
Vytisknout
3461

Diskuse

Obsah vydání | 9. 6. 2020