220 milionů prodejců ojetých aut

6. 11. 2020

Nemám představu, co po volbách říci, píše oregonský blogger FDChief. Konfrontováni s volbou mezi jemným korporátním technokratem, který by zavedl ten typ opatření na ochranu veřejného zdraví, který odpovídá zdravému rozumu, opatření, která utlumila pandemii na místech tak vzdálených jako Německo a Jižní Korea, a vzteklým, kradoucím, prolhaným požárem popelnice nafouklého oranžového protohominida, jehož šílená nekompetence pomohla zabít čtvrt milionu spoluobčanů, takřka polovina americké veřejnosti zařvala: "Zatraceně jo! Chci více zlořádu!"

Je mi jedno, jak moc milujete své pušky, nebo svého Boha, nebo své daňové škrty.

Znamená to vybrat si pohromu!

Půlka zatracené americké veřejnosti nedokáže zvolit únik ze zatraceného 14. století.

"Toto může být rok, kdy konečně staneme tváří v tvář sami sobě; prostě se zakloníme a řekneme to - že jsme opravdu jen národ 220 miliónů obchodníků s ojetými auty, se všemi penězi, které potřebujeme na nákup zbraní, a bez rozpaků nad zabitím kohokoliv jiného ve světě, kdo se nám snaží znepříjemnit život. Tragédií toho všeho je, že George McGovern, při všech svých omylech a vší své nepřesné řeči o "nové politice" a "počestnosti ve vládě", je jedním z mála mužů, kteří se v tomto století ve Spojených státech ucházeli o funkci prezidenta, kdo opravdu chápe, jakým fantastickým pomníkem všem lepším instinktům lidského rodu by se tato země mohla stát, pokud by se udržela mimo dosah chamtivých malých podvodníků jako Richard Nixon. McGovern se dopustil několika hloupých omylů, ale v kontextu vypadají takřka směšně ve srovnání s věcmi, které dělá Richard Nixon v každém dni svého života, záměrně, v rámci politiky a jako perfektní vyjádření všeho, co představuje.

Ježíši! Kde tohle skončí? Jak hluboko musíte v této zemi klesnout, abyste se stali prezidentem?"

Hunter Thompson, 1972

Podrobnosti v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2676

Diskuse

Obsah vydání | 12. 11. 2020