Jak se Čína sama střelila do nohy

1. 10. 2021

Výpadky v zásobování energií v Číně ohrožují globální dodavatelské řetězce a předznamenávají nedostatek zboží během vánočních a novoročních svátků, upozorňuje Jeff Pao.

Továrny v čínském výrobním centru Kuang-tung jsou pod velkým tlakem splnit objednávky do konce října, a to kvůli obavám ohledně omezených dodávek elektřiny odkloněných do domácností a základních služeb, až udeří zima.

Náhlý nárůst ceny uhlí a vládou zavedené zastropování cen elektřiny způsobily, že mnoho elektráren v září odstavilo generátory. To vedlo k výpadkům proudu, které začaly na severovýchodě země, ale nyní se rozšiřují v celostátním měřítku.

Experti a komentátoři upozorňují, že snaha Číny potrestat Austrálii omezením dovozu uhlí spolu se zavedením nových emisních cílů vyvolaly nedostatek elektřiny, který nyní hrozí kriticky ochromit průmyslovou produkci.

Čína je největším světovým spotřebitelem uhlí a v prvních osmi měsících roku dovezla 197,7 milionu tun. To je meziroční pokles o 10 %. Ale dovozy v srpnu vzrostly o více jak třetinu kvůli slabým zásobám.

V polovině září čínské zásoby termálního uhlí drasticky poklesly, zčásti kvůli mimořádné poptávce po elektřině vyvolané vlnou veder v jižní Číně.

Ve středu zoufalé čínské úřady vyzvaly železniční společnosti, aby zrychlily operace zásobující továrny a elektrárny uhlím.

Problémy ale bylo možno z velké části předvídat. Koncem června cena klíčového čínského uhlí Čchin-chuang-tao vyskočila na téměř 1 000 jüanů za tunu, přičemž koncem února činila 566 jüanů.

V posledním zářijovém týdnu se Čínský index elektrického uhlí vyšplhal na 1 086 jüanů za tunu, což představuje oproti konci roku 2020 nárůst o 56 % a meziročně téměř o 100 %.

Futures termálního uhlí dosáhly ve středu historického rekordu 1 376,8 jüanu.

Se státem zastropovanými cenami elektřiny se elektrárny rozhodly omezit dodávky, než aby kvůli rostoucím cenám uhlí utrpěly ztráty. Úřady nyní zvažují, že povolí cenám průmyslové elektřiny fluktuovat na vyšší hladině, která by "lépe odrážela tržní ceny uhlí".

Ve velkých částech země došlo k omezení dodávek elektřiny, včetně tří severovýchodních provincií Liao-ning, Ťi-lin a Chej-lung-ťiang obývaných takřka 100 miliony lidí.

Během víkendu tři provinciální vlády oznámily plány úspor, což vedlo k významnému narušení každodenního života lidí i byznysu. Řada lidí uvízla ve výtahu, semafory byly mimo provoz a svíčky byly vyprodány. V některých okresech došlo i k výpadkům v zásobování vodou.

Alicia Garcia Herrerová, hlavní ekonomka pro asijsko-pacifickou oblast ve společnosti Naxitis, upozorňuje na dopad "omezení importu uhlí z Austrálie" v důsledku zhoršujících se vzájemných vztahů. Dále rostoucí průmyslová produkce v Číně (letos o 13,1 %) se promítla do růstu cen uhlí z 700 jüanů za tunu na více jak 1 200. Vládní zastropování cen elektřiny brání tomu, aby výrobci promítli růst cen uhlí do cen své produkce.

Vloni v říjnu Čína zavedla zákaz dovozu uhlí z Austrálie, poté co Canberra vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování původu koronavirové pandemie.

Koncem roku 2020 Čína zažila první výpadek zásobování elektřinou kvůli nedostatku uhlí způsobenému tímto zákazem. Pak začala dovážet více uhlí ze zemí Jihovýchodní Asie, ačkoliv některé z nich údajně jen reexportovaly australskou surovinu.

Od léta čínská média informují o výpadcích v mnoha provinciích.

Některé podniky jsou nuceny omezit provoz jen na dva až tři dny v týdnu, zatímco jiným výrobcům ve Fo-šanu a Šan-tchou bylo nařízeno omezit výrobu a pracovat jen jeden den v týdnu.

Média hlásí, že mnoho továren je nyní otevřeno jen mezi 11. večer a 7. ráno, protože se snaží splnit vánoční objednávky a snaží se současně vyhnout spotřebě elektřiny v době normální denní špičky.

Podrobnosti v angličtině: ZDE