Proč nejít rakouskou cestou?

23. 11. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 3 minuty

S nelibostí sleduji, jak česká politická garnitura opět našlapuje okolo lockdownu jako okolo horké kaše. Jako kdybychom už v obdobné situaci nebyli; celé to připomíná neustálé se dotýkání rozžhavených kamen a my ne a ne se poučit. Cestu ze stávající covidové šlamastyky osobně vidím v neodkladném časově omezeném lockdownu a v zavedení povinného očkování, tedy rakouskou cestu. Nikdo netvrdí, že poté covid úplně zmizí, můžeme se tak alespoň vyhnout kolapsu zdravotnictví, potažmo velkým ekonomickým ztrátám. 

Je to poměrně jednoduché: asi nikdo se soudnou myslí nebude rozporovat skutečnost, že se nacházíme v krizi veřejného zdraví a že je potřeba udělat vše pro to, abychom dokázali patogen zkrotit. Různé příklady ze zahraničí jednoznačně dokládají, že vysoká proočkovanost té které populace a dodržování nezbytných protiepidemických opatření zaručují takřka bezproblémový chod společnosti; žádné odkládané operace, vyčerpaní zdravotníci ani nákladné lockdowny. A zavilých antivax kibiců se ptám: jakou alternativou vlastně disponujete, disponujete-li nějakou? Chcete to opět nechat projít populací a ke všemu navrch ještě zničit zdraví desítkám tisícům lidí?

Se spoustou antivaxerů se ale jednoduše nedá vést fakty podložená diskuse; jakýkoliv odklon od chybných expertních predikcí je v jejich očích jen další důkaz o nefunkčnosti, ba škodlivosti vakcín. Vždyť co dobrého může vzejít od chamtivého farmaceutického průmyslu, který je přeci centrem globálního spiknutí elit.

Jenže tito lidé se až dosud víceméně jen vezli. A pokud jejich iracionální postoj sabotuje účinnou protiepidemickou strategii, musejí nést následky. Buďto se budou povinně očkovat nebo budou pravidelně podstupovat PCR testování za své. S obdobným návrhem nedávno ve Spojených státech přišel prezident Joe Biden: soukromé firmy s více než stovkou zaměstnanců budou po svých zaměstnancích vyžadovat očkování nebo pravidelné testování. Tuto iniciativu nakonec smetly republikány ovládané soudy.

Dalším a méně kontroverzním protiepidemickým opatřením je masivní testování. Proč kupříkladu neprovést celostátní testování, čímž by se zjistilo, do jaké míry je české populace zamořena a kde jsou největší ohniska infekce? Tato metoda je relativně laciná a na rozdíl do očkování není tak velkou součástí českých kulturních válek. Ona základní protiepidemická zbraň v podobě spolehlivého testování, trasování, karantén, o níž jsme jako o nezbytném a efektivním opatření na BL psali už loni zkraje jara, může fungovat při mnohem nižších číslech nakažených. Jižní Korea je v tomto ohledu nesmírně inspirativním příkladem.

V zemích, kde existuje vysoká nedůvěra v očkování, obecně panuje nedůvěra ve veřejné instituce; ve vládu, sdělovací prostředky, vědecké bádání, což je daleko více patrné ve východní než v západní Evropě. Přitom evropský kontinent je nyní na prahu další možné vražedné vlny, která o život může připravit statisíce lidí. Toxická směs neoliberálního doktrinářství a svérázného budování kapitalismu ve východní Evropě obnažuje nihilismus nezanedbatelné části společnosti, což je na mnohem důkladnější léčbu.

A česká vláda – jak ta odcházející, tak ta nastupující – jako tradičně k viru přistupuje neohrabaně a přichází se zpozdilými koncepcemi. Konečně není před volbami, takže rázné, byť nepopulární opatření by nyní rozhodně přišlo vhod. Jenže k tomu neexistuje politická vůle.

 

 

 

 

 

-1
Vytisknout
2727

Diskuse

Obsah vydání | 25. 11. 2021