O dohodě dvou carů, aneb levičáci jako kníže Metternich

1. 9. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta
S velkým znepokojením sleduji facebookovské šíření následujícího argumentu, který často šíří lidé považovaní za levičáky: dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem byla možná, ale USA do toho hodily vidle.

Jako by se mohl dohodnout car s carem bez ohledu na ukrajinský lid, ukrajinský parlament, ukrajinskou svobodu.

Ukrajinci nebrání svou zemi, neumírají za svobodu své země, nepodporují většinově válku proto, že by jim něco nakázaly USA. Není to tak, že by na území Ukrajiny nějací američtí biřici hnali nebohé Ukrajince do zákopů, odkud by ti masově dezertovali do ruského náručí, aby se zbavili Američanů.

Je to naopak: Ukrajinci chtějí bojovat a chtějí po Američanech zbraně, dokonce by jich chtěli mnohem více, než fakticky dostávají. Jestli někdo mírní válečné nadšení Ukrajinců, jsou to právě Američané (odmítli bezletovou zónu, o níž – jak je naprosto srozumitelné – veřejně úpěnlivě prosila).

Pokud to někdo chce pochopit, musí vzít v potaz dvě hodnoty, které měla levice po staletí jako svá hlavní hesla: vůli lidu a svobodu.

Představa, že by Ukrajina mohla udělat nějakou dohodu bez ohledu na svůj lid a jeho svobodu, se podobá uvažování knížete Metternicha, kterého je opravdu velmi obtížné chápat jako levičáka.

0
Vytisknout
6349

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2022