Všichni dobří starousedlíci aneb Žumpa jako názor, symbol a domov

20. 12. 2022 / Peter Chvojka

čas čtení 9 minut
Foto: Jihočeská Mezná: bez vody a kanalizace na věčné časy!

Předvánoční sociální kolonoskopie jihočeské obce, která odmítla dotaci 35 milionů na obecní vodovod a kanalizaci

Naše vesnice, Mezná u Soběslavi, se pyšní raritou. V komunálních volbách, které se konaly 23. a 24. září, jsme se z 207 volebních okrsků Táborska umístili z hlediska volební účasti na druhém místě a v celé ČR kolem 10. místa. Ze 101 voličů jich nepřišlo volit jen osm.

Volby v Mezné totiž nebyly jen o tom, kdo usedne v zastupitelstvu, ale šlo v podstatě o referendum, zda budeme mít obecní vodovod a kanalizaci, nebo ne. A vlastně i za touto volbou bylo něco mnohem hlubšího: nešlo o nic jiného než o kulturní boj dvou světů. O střet naší Mezné, jíž ztělesňují staré rody, s novodobou mentalitou, která by úplně proměnila tradičního ducha obce.

Během 20. století z Mezné zmizelo asi 200 lidí (2/3 obyvatel) a téměř nikdo se nepřistěhoval. Chalupy pořád držely stejné rodiny a raději je nechaly prázdné, než by je prodaly. Kolem roku 2000 však naráz začaly tyto objekty poprvé ve své historii měnit vlastníky.

S novými lidmi přicházely nové nároky.

Prvně zazněla myšlenka vybudovat v obci vodovod a kanalizaci (VAK). Tyto sítě by nepochybně razantně urychlily příliv cizích lidí. V nedaleké Soběslavi nejsou byty ani parcely a mladí lidé expandují do okolních vesnic. Bylo by otázkou času, než by se starousedlíci ocitli v menšině oproti náplavám.

Odmítli jsme a Mezná zůstala naše. Jenže…uplynulo čtvrt století a v roce 2022 se téma VAKu zjevilo v nové síle. 

Komu vadí naše žumpy?

Přistěhovali se k nám do vesnice před devíti lety. Učitelský pár a jejich čtyři děti. V době, kdy se objevili, skončil dlouholetý starosta a přistěhovalá kantorka se vyprofilovala jako neškodná volba na místo nové starostky. Najednou přišla s nápadem přivést do vesnice vodovod a kanalizaci.

Většina lidí má žumpy s přepady (někdo ani to ne a posílá „to“ rovnou do dešťové kanalizace). Jednou si děti lufťáků hrály v potůčku v okolních mezích, až jsme jim museli vysvětlit, že to není dobrý nápad…

Je fakt, že i náš obecní rybník uprostřed vsi úplně nevoní. Starostka se vyzbrojila entuziasmem: přesvědčit potomky sedláků, aby si nechali do polí položit roury, není jen tak. Záhy přidala projekt, stavební povolení, vrt, žádost o dotaci na VAK, ale nikdo nevěřil, že by to mohla dotáhnout.

Navíc přišel covid a všechno na dva roky zamrzlo.

Rok tygra

Rok 2022 je dle starých Číňanů rokem běsnícího tygra a ono to asi sedí. Začaly se dít věci. Starostka s manželem si vzali v červnu půjčku a koupili od zemědělského družstva středověké tvrziště (nejzachovalejší v okrese Tábor) umístěné nad vesnicí s úplně zničeným poplužním (vrchnostenským) dvorem čp. 1, odkud se od 14. století obec rozrůstala, a na něj nalepeným komunistickým kravínem T 96, kde půlka vsi v 70. a 80. letech pracovala.

Dnes část střech již spadla, do zbytku desítky let teče a kolem je skládka pneumatik, plastů a sudů s neznámým obsahem.

Tak tři čtyři roky a Zlatý Dvůr, jak se místo jmenuje, by po šesti stech letech zmizel z povrchu zemského.

Měsíc na to nám starostka radostně oznámila: právě přišla z ministerstva zpráva, že Mezná získala dotaci 35 milionů na obecní VAK, a pokud obec doplatí 8 milionů ze svého prostřednictvím úvěru, budeme ho do dvou let mít.

Prostě podruhé a mnohem reálněji hrozilo, že Mezná ztratí svou tradiční tvář. Představili jsme si na horizontu nad vsí opravený dvůr s tvrzištěm, při vjezdu do obce čističku a v obci vodovod a kanalizaci.

Najednou nám do sebe všechno zapadlo a došlo nám, že nás chce starostka, její muž a pár sympatizantů, většinou přistěhovalců, ovládnout a že nic takového v Mezné nechceme.

Jedinou nadějí byly zářijové komunální volby, které by to všechno mohly utnout. Starostka už nekandidovala, ale přistěhoval se do vsi kluk, který zamýšlel starostování převzít a projekt VAK dokončit. Mezná se ocitla na hraně dvou světů a naší povinností bylo ji zachránit. Museli jsme ale jednat rychle.

Vodné, stočné a další podvody. Hlavně nic nepodepisujte!

Založili jsme druhou kandidátku (poprvé od roku 1989 měla naše ves dvě kandidátky) a dokonce se nám podařilo z té první přetáhnout všechny starousedlíky. Začali jsme se scházet v hospodě a snažili se za jakoukoli cenu projekt zastavit.

A právě z hlav místních štamgastů vzešla vcelku logická konstrukce, která se rychlostí světla roznesla po vsi: koupě poplužního dvora s tvrzištěm a budování VAK je podvod! Developerský tunel, kdy velká část z dotace 35 milionů jde do kapsy těm dvěma, starostce a jejímu manželovi.

Obecními sítěmi a hlavně obecními penězi jim tady budujeme zlatou žílu ke Zlatému Dvoru!

Triumfem byla scéna, když starostka obcházela starousedlíky dům po domě, protože banka si vyžádala podpisy občanů, že obecní vodovod a kanalizaci chtějí.

Jednomu po druhém jsme volali a říkali: „Pozor, už zvoní u vašich vrátek, hlavně nic nepodepisujte, je to všechno podvod. Proč myslíte, že v jednom měsíci koupí Dvůr a najednou přijde dotace? Budete platit vodné, stočné, přípojku.“

Ti ji hnali! Bylo komické sledovat za záclonou tu ženskou, jak se plouží od dveří ke dveřím a čekají ji akorát další nadávky. Brzy se dozvěděla, co po vsi jde za řeči a snažila se vysvětlovat, že je to lež.

Nikdo jí nevěřil. Zajímavé pozorovat, jak víra je daleko víc než jakákoli argumentace. Ta fáma totiž působila jako pojivo! Už dlouho jsme si nebyli tak blízcí, tak soudržní, spojeni proti jednomu nepříteli, proti světu, který na nás zvenčí dotírá svou cizostí.

Starostka 21.9., dva dny před komunálními volbami, svolala schůzi a chtěla nás přesvědčit o důležitosti vodovodu a kanalizace pro obec a představit způsob úhrady úvěru.

Nachystali jsme jí jámu lvovou. Zburcovali jsme celou vesnici, hospodský dokonce sehnal šéfredaktorku regionálních novin, která do Mezné přijela, aby pro nás napsala článek.

Připravili jsme redaktorce mediálně vděčné prostředí!

Konečně všichni na jednom místě: na jedné straně starostka, proti ní celá vesnice. Těch pár lidí, co VAK chtěli, radši nedorazili. Všichni na starostku řvali, že je to všechno podvod.

Pod tlakem dokonce na chvíli odešla, ale zůstal její manžel a náš štamgast na něj začal chrlit ta nejvulgárnější slova, co znal a nakonec ho shrnul jako buldozer i se stolem a židlemi. Lidé byli štěstím v extázi, že mohou něco takového vidět.

Za okamžik dorazila policie, ale celá hospoda jedním hlasem řekla: nikdo nikoho nenapadl. Tak soudržná je naše Mezná!

Kouzlo regionální žurnalistiky

22.9., den před volbami, vyšel v regionálním tisku článek: „V Mezné u Soběslavi zasahovala na zasedání zastupitelstva policie“. Redaktorka šikovně zabalila kompromitující výroky o starostce a lídrovi druhé kandidátky do „hlasu lidu“: „Lidé křičeli, že to bude jen bílý kůň, kterého budou starostka a její příznivci zpozadí ovládat.“ „Řada lidí v sále dávala najevo, že se nepřipojí!“ a tak podobně.

Vypadalo to autenticky jako reportáž o zkorumpovaných mafiánech a jen pár lidí poznalo, že jde o dobře mířený bulvár.

Jako předvolební kampaň zafungoval článek skvěle. Během chvilky jsme nashromáždili pod textem tolik anonymních hejtů proti starostce a její rodině, že se článek stal rázem jedním z nejčtenějších.

Konečně i do Mezné dorazila pořádná politika, jako to mají ve velkých městech. Kampaň, přeběhlíci, média, fake news, trolling, „kompro“, bitka.

Volby následující den jsme jasně vyhráli. A třešnička na dortu: proti VAKu volili lidé, kteří nemají vodu ve studních, natož čističky. Prostě už nešlo o VAK, ale o to, zda patříte k nám, Mezeňákům, nebo ne.

Vítězná poetika pod lampou a Betlémskou hvězdou

V říjnu jsme převzali úřad, v listopadu odhlasovali ukončení projektu VAK a definitivně se tak zbavili dotace 35 milionů korun.

Velké vítězství slavíme v adventní atmosféře v místní obecní hospodě, kam dnes už bývalá starostka s manželem nesmí vkročit.

Prý plánují uzavřít se nahoře v tvrzišti, kde budují kulturní klub s názvem Easy Rider podle nějakého kultovního filmu, kde vesničané podobně zatočili s cizími lidmi.

Když jdeme z hospody, vidíme na hladině našeho obecního rybníka ve třpytu lamp a vánočních světýlek plovoucí důkazy, že máme zdravé trávení, žijeme si tu dobře a nic nám nechybí.

Doufejme, že jsme aspoň opět na čtvrt století vydobyli klid a odrazili útoky na naši identitu, na naši Meznou.

Bohatého Ježíška a pokoj všem lidem dobré vůle.





2
Vytisknout
13286

Diskuse

Obsah vydání | 22. 12. 2022