Všichni dobří starousedlíci aneb Žumpa jako názor, symbol a domov
20. 12. 2022 / Peter Chvojka
čas čtení
9 minut
Foto: Jihočeská Mezná: bez vody a kanalizace na věčné časy!
Předvánoční
sociální kolonoskopie jihočeské obce, která odmítla dotaci 35
milionů na obecní vodovod a kanalizaci
Naše
vesnice, Mezná u Soběslavi, se pyšní raritou. V komunálních
volbách, které se konaly 23. a 24. září, jsme se z 207
volebních okrsků Táborska umístili z hlediska volební účasti
na druhém místě a v celé ČR kolem 10. místa. Ze 101 voličů
jich nepřišlo volit jen osm.
Volby v Mezné totiž nebyly jen o
tom, kdo usedne v zastupitelstvu, ale šlo v podstatě o referendum,
zda budeme mít obecní vodovod a kanalizaci, nebo ne. A vlastně i
za touto volbou bylo něco mnohem hlubšího: nešlo o nic jiného
než o kulturní boj dvou světů. O střet naší Mezné, jíž
ztělesňují staré rody, s novodobou mentalitou, která
by úplně proměnila tradičního ducha obce.
Během
20. století z Mezné zmizelo asi 200 lidí (2/3 obyvatel) a
téměř nikdo se nepřistěhoval. Chalupy pořád držely stejné
rodiny a raději je nechaly prázdné, než by je prodaly. Kolem roku
2000 však naráz začaly tyto objekty poprvé ve své historii měnit
vlastníky.
S novými lidmi přicházely nové nároky.
Prvně
zazněla myšlenka vybudovat v obci vodovod a kanalizaci (VAK).
Tyto sítě by nepochybně razantně urychlily příliv cizích lidí.
V nedaleké Soběslavi nejsou byty ani parcely a mladí lidé
expandují do okolních vesnic. Bylo by otázkou času, než by se
starousedlíci ocitli v menšině oproti náplavám.
Odmítli
jsme a Mezná zůstala naše. Jenže…uplynulo čtvrt století a
v roce 2022 se téma VAKu zjevilo v nové síle.
Komu
vadí naše žumpy?
Přistěhovali
se k nám do vesnice před devíti lety. Učitelský pár a jejich
čtyři děti. V době, kdy se objevili, skončil dlouholetý
starosta a přistěhovalá kantorka se vyprofilovala jako neškodná
volba na místo nové starostky. Najednou přišla s nápadem
přivést do vesnice vodovod a kanalizaci.
Většina lidí má žumpy
s přepady (někdo ani to ne a posílá „to“ rovnou do dešťové
kanalizace). Jednou si děti lufťáků hrály v potůčku v okolních
mezích, až jsme jim museli vysvětlit, že to není dobrý nápad…
Je fakt, že i náš obecní rybník uprostřed vsi úplně nevoní.
Starostka se vyzbrojila entuziasmem: přesvědčit potomky sedláků,
aby si nechali do polí položit roury, není jen tak. Záhy přidala
projekt, stavební povolení, vrt, žádost o dotaci na VAK, ale
nikdo nevěřil, že by to mohla dotáhnout.
Navíc přišel covid a
všechno na dva roky zamrzlo.
Rok
tygra
Rok
2022 je dle starých Číňanů rokem běsnícího tygra a ono to asi
sedí. Začaly se dít věci. Starostka s manželem si vzali v červnu
půjčku a koupili od zemědělského družstva středověké
tvrziště (nejzachovalejší v okrese Tábor) umístěné nad
vesnicí s úplně zničeným poplužním (vrchnostenským) dvorem
čp. 1, odkud se od 14. století obec rozrůstala, a na něj
nalepeným komunistickým kravínem T 96, kde půlka vsi v 70. a 80.
letech pracovala.
Dnes část střech již spadla, do zbytku desítky
let teče a kolem je skládka pneumatik, plastů a sudů s neznámým
obsahem.
Tak tři čtyři roky a Zlatý Dvůr, jak se místo
jmenuje, by po šesti stech letech zmizel z povrchu zemského.
Měsíc na to nám starostka radostně oznámila: právě přišla
z ministerstva zpráva, že Mezná získala dotaci 35 milionů na
obecní VAK, a pokud obec doplatí 8 milionů ze svého
prostřednictvím úvěru, budeme ho do dvou let mít.
Prostě
podruhé a mnohem reálněji hrozilo, že Mezná ztratí svou
tradiční tvář. Představili jsme si na horizontu nad vsí
opravený dvůr s tvrzištěm, při vjezdu do obce čističku a
v obci vodovod a kanalizaci.
Najednou nám do sebe všechno
zapadlo a došlo nám, že nás chce starostka, její muž a pár
sympatizantů, většinou přistěhovalců, ovládnout a že nic
takového v Mezné nechceme.
Jedinou nadějí byly zářijové
komunální volby, které by to všechno mohly utnout. Starostka už
nekandidovala, ale přistěhoval se do vsi kluk, který zamýšlel
starostování převzít a projekt VAK dokončit. Mezná se ocitla na
hraně dvou světů a naší povinností bylo ji zachránit. Museli
jsme ale jednat rychle.
Vodné,
stočné a další podvody. Hlavně nic nepodepisujte!
Založili
jsme druhou kandidátku (poprvé od roku 1989 měla naše ves dvě
kandidátky) a dokonce se nám podařilo z té první přetáhnout
všechny starousedlíky. Začali jsme se scházet v hospodě a
snažili se za jakoukoli cenu projekt zastavit.
A právě z hlav
místních štamgastů vzešla vcelku logická konstrukce, která se
rychlostí světla roznesla po vsi: koupě
poplužního dvora s tvrzištěm a budování VAK je podvod!
Developerský tunel, kdy velká část z dotace 35 milionů jde do
kapsy těm dvěma, starostce a jejímu manželovi.
Obecními
sítěmi a hlavně obecními penězi jim tady budujeme zlatou žílu
ke Zlatému Dvoru!
Triumfem byla scéna, když starostka obcházela
starousedlíky dům po domě, protože banka si vyžádala podpisy
občanů, že obecní vodovod a kanalizaci chtějí.
Jednomu po
druhém jsme volali a říkali: „Pozor, už zvoní u vašich
vrátek, hlavně nic nepodepisujte, je to všechno podvod. Proč
myslíte, že v jednom měsíci koupí Dvůr a najednou přijde
dotace? Budete platit vodné, stočné, přípojku.“
Ti ji hnali!
Bylo komické sledovat za záclonou tu ženskou, jak se plouží od
dveří ke dveřím a čekají ji akorát další nadávky. Brzy se
dozvěděla, co po vsi jde za řeči a snažila se vysvětlovat, že
je to lež.
Nikdo jí nevěřil. Zajímavé pozorovat, jak víra je
daleko víc než jakákoli argumentace. Ta fáma totiž působila
jako pojivo! Už dlouho jsme si nebyli tak blízcí, tak soudržní,
spojeni proti jednomu nepříteli, proti světu, který na nás
zvenčí dotírá svou cizostí.
Starostka
21.9., dva dny před komunálními volbami, svolala schůzi a chtěla
nás přesvědčit o důležitosti vodovodu a kanalizace pro obec a
představit způsob úhrady úvěru.
Nachystali jsme jí jámu
lvovou. Zburcovali jsme celou vesnici, hospodský dokonce sehnal
šéfredaktorku regionálních novin, která do Mezné přijela, aby
pro nás napsala článek.
Připravili jsme redaktorce mediálně
vděčné prostředí!
Konečně všichni na jednom místě: na jedné
straně starostka, proti ní celá vesnice. Těch pár lidí, co VAK
chtěli, radši nedorazili. Všichni na starostku řvali, že je to
všechno podvod.
Pod tlakem dokonce na chvíli odešla, ale zůstal
její manžel a náš štamgast na něj začal chrlit ta
nejvulgárnější slova, co znal a nakonec ho shrnul jako buldozer i
se stolem a židlemi. Lidé byli štěstím v extázi, že mohou
něco takového vidět.
Za okamžik dorazila policie, ale celá
hospoda jedním hlasem řekla: nikdo nikoho nenapadl. Tak soudržná
je naše Mezná!
Kouzlo
regionální žurnalistiky
22.9.,
den před volbami, vyšel v regionálním tisku článek: „V Mezné
u Soběslavi zasahovala na zasedání zastupitelstva
policie“. Redaktorka šikovně
zabalila kompromitující výroky o starostce a lídrovi druhé
kandidátky do „hlasu lidu“: „Lidé
křičeli, že to bude jen bílý kůň, kterého budou starostka a
její příznivci zpozadí ovládat.“ „Řada lidí v sále dávala
najevo, že se nepřipojí!“ a
tak podobně.
Vypadalo to autenticky jako reportáž o zkorumpovaných
mafiánech a jen pár lidí poznalo, že jde o dobře mířený
bulvár.
Jako předvolební kampaň zafungoval článek skvěle.
Během chvilky jsme nashromáždili pod textem tolik anonymních
hejtů proti starostce a její rodině, že se článek stal rázem
jedním z nejčtenějších.
Konečně i do Mezné dorazila
pořádná politika, jako to mají ve velkých městech. Kampaň,
přeběhlíci, média, fake news, trolling, „kompro“, bitka.
Volby následující den jsme jasně vyhráli. A třešnička na
dortu: proti VAKu volili lidé, kteří nemají vodu ve studních,
natož čističky. Prostě už nešlo o VAK, ale o to, zda patříte
k nám, Mezeňákům, nebo ne.
Vítězná
poetika pod lampou a Betlémskou hvězdou
V říjnu
jsme převzali úřad, v listopadu odhlasovali ukončení
projektu VAK a definitivně se tak zbavili dotace 35 milionů korun.
Velké vítězství slavíme v adventní atmosféře v místní
obecní hospodě, kam dnes už bývalá starostka s manželem nesmí
vkročit.
Prý plánují uzavřít se nahoře v tvrzišti, kde
budují kulturní klub s názvem Easy Rider podle nějakého
kultovního filmu, kde vesničané podobně zatočili s cizími
lidmi.
Když jdeme z hospody, vidíme na hladině našeho
obecního rybníka ve třpytu lamp a vánočních světýlek plovoucí
důkazy, že máme zdravé trávení, žijeme si tu dobře a nic nám
nechybí.
Doufejme, že jsme aspoň opět na čtvrt století vydobyli
klid a odrazili útoky na naši identitu, na naši Meznou.
Bohatého
Ježíška a pokoj všem lidem dobré vůle.
15005
Diskuse