Polská vláda se snaží odstavit opozičního politika. Prezident Duda podepsal nový zákon Lex Tusk
30. 5. 2023
čas čtení
7 minut
Turecký Erdogan zvítězil díky nečisté hře, když odsunul hlavního soupeře na vedlejší kolej hned na začátku hry. Nyní chtějí polští autokraté udělat totéž, přičemž využívají kremelský whataboutismus, píše Wojciech Przybylski na serveru Visegrad Insight.
Vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS) nesmí být dovoleno, aby se vyhýbala otázkám, zda některými svými strategiemi nenapodobuje ruské narativy a zájmy. Tak je třeba interpretovat ostudný zákon "Lex Tusk", který byl minulý pátek přijat a podepsán polským prezidentem.
Více než útok na demokracii
26. května schválil polský parlament ovládaný stranou Právo a spravedlnost zákon - označovaný kritiky jako "Lex Tusk" -, který zřizuje zvláštní parlamentní komisi pro vyšetřování a pozastavování veřejných svobod občanů, u nichž existuje podezření, že "slouží zájmům Moskvy".
Cílové osoby by byly zejména zbaveny práva zastávat veřejné funkce, aniž by v té věci došlo k řádnému soudnímu řízení.
Poté, co polský prezident podepsal tento nový zákon, polská vláda zavede svou stranou řízené správní řízení, aby z volebního klání vyřadila osoby, které obviní z údajného spiknutí s Ruskem, jmenovitě Donalda Tuska - šéfa parlamentní opozice.
Paradoxem je, že podezření z ustupování ruským zájmům padalo v poslední době nejvíce na politické kroky Varšavy, které nyní zastínil tento otevřeně skandální zákon.
PiS a její šéf Jarosław Kaczyński se tímto kouskem možná snaží odvrátit nepříjemnou realitu, že některé její politické kroky byly napodobují Kreml. Že se nejedná o pouhou nepečlivou kultivaci demokracie, ale o záměrný politický krok s cílem demokracii podkopat.
Média, energetika a demokratická bezpečnost
Tyto právní změny jsou jen další formou hybridních operací proti demokratickému zřízení pod prahem identifikace nepřítele.
V Maďarsku malé legislativní kroky proti tiskuzlikvidovaly nezávislá média. V Polsku státní ropná společnost PKN Orlen - jejíž generální ředitel Daniel Obajtek je blízkým spojencem Kaczyńského - skoupila 20 z 24 regionálních novin a má nyní široké portfolio médií v celém regionu.
Stejná společnost se vzdala skladů pohonných hmot (kritické infrastruktury) ve prospěch vlastníků ze Saúdské Arábie, aniž by měla záruky, že tato aktiva nemohou být předána Rusku nebo jiným potenciálně škodícím státům. To má zvláštní význam, protože polská vláda nyní připravuje nový zákon, který by mohl předat plné vlastnictví těchto energetických dodávek zahraničním subjektům. Mark Brzeziński, velvyslanec USA v Polsku, zaslal vládě dopis, v němž upozornil na úskalí takového kroku, což Gazeta Wyborcza odhalila v den přijetí zákona Lex Tusk.
Není žádným tajemstvím, že kontrola energetických aktiv a vyšetřování ruského vměšování jsou kriticky důležité pro demokratickou bezpečnost všech zemí NATO a EU. V Polsku s nápadem sledovat ruské vměšování do voleb přišel sám Donald Tusk.
Na podzim 2022 Tusk navrhl, aby zvláštní parlamentní tým vyšetřil vliv Moskvy na polský trh s fosilními palivy. Vliv ruských služeb na energetickou politiku PiS může objasnit pouze vyšetřovací komise - řekl.
Jen o měsíc předtím Kaczyński naznačil, že oficiální diplomatické kontakty jsou jen spiknutím proti Polsku: "Někdejší vláda Občanské platformy se sklonila před Ruskem". Hlavním sdělením bylo, že "Donald Tusk chtěl komunikovat s Ruskem". Izolacionistickým voličům strany PiS to mělo znít jako zrada.
Tusk vyjádřil obavy z ruského vměšování v minulých volbách a během dvou volebních období PiS. Zájem Kremlu o vměšování do polské politiky je oprávněnou obavou a existuje více politických důkazů.
Přestože americké zpravodajské služby varovaly před blížící se ruskou invazí na Ukrajinu, dva měsíce před jejím uskutečněním podepsal premiér Morawiecki pakt na varšavském summitu s otevřeně proruskými stranami, jako jsou rakouští Svobodní, Národní sjednocení Marine Le Penové a Orbánův Fidesz.
I v tomto kontextu je zřejmé, že předseda strany PiS pouze využívá silných protiruských nálad k tomu, aby lhaním zfalšoval nadcházející volby.
V zemi, která je natolik zastrašena dlouhým stínem Ruska, že samotné podezření z vedení rozhovoru s představiteli Kremlu podkopává důvěryhodnost veřejnosti, je to poměrně snadné.
Ukazování prstem na protivníky s cílem odvrátit podezření je whataboutismus v sovětském stylu.
Polská parlamentní komise proti ruskému vlivu by se ve skutečnosti legitimizovala prostřednictvím... podvratného narativu Kremlu. Vzpomeňte si na hlavní slogan ruské televize RT: "Zpochybňujte víc".
To by straně PiS stačilo k odstranění Tuska na úkor demokratické bezpečnosti země. Hlasy odevzdané pro opozičního lídra (lídry) by tak fakticky propadly.
Nejedná se pouze o místní polský problém, ale o vysoce nakažlivou záměrnou praxi, která ohrožuje demokracie na celém světě.
Na začátku loňského roku si Recep Tayyip Erdoğan uvědomil, že jeho znovuzvolení je ohroženo, a tak jeho vláda zavřela jeho hlavního rivala do vězení a hlavně ho vyřadila z volební soutěže.
Erdoğan a Kaczyński sice používají různé právní nástroje, jejich vlády však sledují stejný cíl. V podstatě dále falšují demokratický proces.
Dvě kriticky důležité země NATO vytvářejí v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině nakažlivou praxi, která by měla znepokojovat všechny spojence.
Válka na Ukrajině právem vyzdvihla Polsko jako svorník západní podpory Kyjeva. Nyní se vláda strany PiS domnívá, že může zakrýt své předchozí přijetí autokratické strategie a protizápadní narativy, které napodobují kremelskou propagandu.
Polsko čekají v listopadu parlamentní volby a pravicová vláda vykazuje silné známky slabosti.
Přestože je polská vláda u moci posledních osm let, nedokázala ovládnout sociální média; dokázala si udržet svou základní 30-35% základnu podpory, ale nedokázala rozšířit svůj dosah mezi nerozhodnuté voliče.
Zatímco hlavní opoziční strana za nimi zaostává zhruba o deset procentních bodů, Tusk dokázal převálcovat řadu iniciativ svých soupeřů.
Když lídři dvou klíčových zemí NATO slibují především bezpečnost ale ne demokracii, ostatní spojenci nesmějí odvracet zrak.
Autokraté v Ankaře a Varšavě záměrně demontovali demokratický proces v naději, že obranou motivovaná poptávka po bezpečnosti ve střední a východní Evropě bude dostatečnou záminkou.
V daném kontextu je v sázce demokratická bezpečnost.
Polsko se tak v podstatě přesouvá z pozice opěrného bodu NATO a stává se dalším problematickým členem - nedemokratickým státem, který urychleně prosazuje militarismus.
Nejedná se pouze o místní polský problém, ale o vysoce nakažlivou záměrnou praxi, která ohrožuje demokracie na celém světě.
Na začátku loňského roku si Recep Tayyip Erdoğan uvědomil, že jeho znovuzvolení je ohroženo, a tak jeho vláda zavřela jeho hlavního rivala do vězení a hlavně ho vyřadila z volební soutěže.
Erdoğan a Kaczyński sice používají různé právní nástroje, jejich vlády však sledují stejný cíl. V podstatě dále falšují demokratický proces.
Dvě kriticky důležité země NATO vytvářejí v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině nakažlivou praxi, která by měla znepokojovat všechny spojence.
Válka na Ukrajině právem vyzdvihla Polsko jako svorník západní podpory Kyjeva. Nyní se vláda strany PiS domnívá, že může zakrýt své předchozí přijetí autokratické strategie a protizápadní narativy, které napodobují kremelskou propagandu.
Polsko čekají v listopadu parlamentní volby a pravicová vláda vykazuje silné známky slabosti.
Přestože je polská vláda u moci posledních osm let, nedokázala ovládnout sociální média; dokázala si udržet svou základní 30-35% základnu podpory, ale nedokázala rozšířit svůj dosah mezi nerozhodnuté voliče.
Zatímco hlavní opoziční strana za nimi zaostává zhruba o deset procentních bodů, Tusk dokázal převálcovat řadu iniciativ svých soupeřů.
Když lídři dvou klíčových zemí NATO slibují především bezpečnost ale ne demokracii, ostatní spojenci nesmějí odvracet zrak.
Autokraté v Ankaře a Varšavě záměrně demontovali demokratický proces v naději, že obranou motivovaná poptávka po bezpečnosti ve střední a východní Evropě bude dostatečnou záminkou.
V daném kontextu je v sázce demokratická bezpečnost.
Polsko se tak v podstatě přesouvá z pozice opěrného bodu NATO a stává se dalším problematickým členem - nedemokratickým státem, který urychleně prosazuje militarismus.
4403
Diskuse