Dvě třetiny trvání své postsovětské existence bylo Rusko ve válce

30. 10. 2023

čas čtení 1 minuta
Po dvě třetiny postsovětského období bylo Rusko ve válce - nejprve v Čečensku, poté v Gruzii a Sýrii a od roku 2014 na Ukrajině. Je to důsledek neschopnosti Ruska reformovat základní instituce, s výjimkou ekonomiky, píše Lev Gudkov.

Armáda, zvláštní služby, právní systém a vzdělávací sektor zůstaly zachovány a po Putinově nástupu k moci se tyto nereformované instituce se staly hlavní oporou režimu, což umožnilo Putin vytvoří imitaci totalitarismu.

Na konci 90. let demokratická transformace Ruska selhala vzhledem k tomu, že v té době se centralizace státu a společnosti zvýšila, stejně jako vliv armády a bezpečnostních agentur, které se přiživily na zklamání ohledně důsledků privatizace a demokracie.

K obratu přispěla nostalgie po minulé velikosti, která kompenzovala pocity příslušnosti ke zhroucené zemi nejen mezi elitami, ale i mezi obyvatelstvem jako celkem. V důsledku toho a také proto, že cenzura udržela Rusy daleko od zjištění pravdy, je podpora Putinovy války pozoruhodně vysoká a stabilní.

Dalším důvodem je to, že Kreml poskytl tolik peněz, aby získal ruské muže pro boj na Ukrajině. Obyvatelé venkova vidí válku jako ekonomicky výhodnou, navzdory rostoucí vlně inflace. Doteď si válku s inflací spojuje jen málokdo, ale to se může změnit.

Podíl těch, kteří podporují pokračování války až do vítězství, pomalu klesá a nyní činí asi 38 až 45 %. I to se může změnit vzhledem k rozhodnutí Putinova režimu pokračovat ve válce co nejdéle, aby si vynutil rozhovory, které by mu poskytly alespoň zdání vítězství.

Celý článek v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
1788

Diskuse

Obsah vydání | 1. 11. 2023