Ruská agrese na Ukrajině: Moskva si "zahrává s životy ukrajinských vězňů", říká Zelenskyj
25. 1. 2024
čas čtení
12 minut
"Rusové si zahrávají s životy ukrajinských vězňů, s city jejich blízkých a s emocemi naší společnosti," prohlásil ve svém večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko obvinilo Ukrajinu z úmyslného sestřelení ruského vojenského dopravního letadla, které vezlo 65 zajatých ukrajinských vojáků cestujících na výměnu zajatců. Ukrajina vyzvala k úplnému objasnění okolností incidentu, ale přímo nepotvrdila, že letadlo sestřelila.
Velitel vzdušných sil Mykola Oleščuk obvinil Rusko, že se snaží podkopat mezinárodní podporu Ukrajině.
"Ukrajina má právo se bránit a zničit prostředky leteckého útoku agresorů," řekl.
V Rusku podle agentury Tass reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na výzvu ukrajinského prezidenta k vyšetření okolností včerejšího pádu ruského dopravního letadla v Bělgorodu. "Pokud má [Zelenskyj] na mysli mezinárodní vyšetřování zločinných akcí kyjevského režimu, je to rozhodně nutné.".
Agentura Reuters s odvoláním na ruskou tiskovou agenturu RIA uvádí, že z havarovaného ruského dopravního letadla v Belgorodské oblasti byly nalezeny obě černé skříňky.
- Ruska byla odsouzena k 27 letům vězení za smrt válečného bloggera při výbuchu v Petrohradě
Šestadvacetiletá Darja Trepová byla uvězněna na 27 let za to, že loni doručila bombu, která explodovala v rukou vojenského blogera a na místě ho zabila.
Rusku odsoudil petrohradský soud za obvinění včetně terorismu v souvislosti se smrtí blogera Vladlena Tatarského.
Tatarského zabila bomba ukrytá v sošce s jeho podobiznou, kterou mu Trepová věnovala jako dárek během jeho přednášky v petrohradské kavárně.
Trepová uvedla, že to na ni někdo nastražil a že si myslela, že soška obsahuje odposlouchávací zařízení, nikoli bombu.
Tatarskij, vlastním jménem Maxim Fomin, měl na Telegramu více než 560 000 sledujících a patřil k nejvlivnějším vojenským blogerům v zemi. Při výbuchu 2. dubna 2023 bylo zraněno více než 30 lidí.
Podle agentury Reuters u soudu uvedla, že jednala na příkaz muže z Ukrajiny, kterého znala jako "Gestalt" (německy "Tvar"), který jí několik měsíců před bombovým útokem v kavárně posílal peníze a instrukce.
Trepová uvedla, že se řídila Gestaltovými pokyny, protože předpokládala, že účelem odposlouchávání Tatarského je zjistit více o tom, co ví o válce, proti které se stavěla.
"Cítím velkou bolest a hanbu, že moje důvěřivost a naivita vedly k tak katastrofálním následkům. Nechtěla jsem nikomu ublížit," řekla začátkem týdne u soudu. "Cítím zvláštní bolest a hanbu, že teroristický čin byl proveden mýma vlastníma rukama."
Rusko bezprostředně po útoku obvinilo z organizace vraždy Tatarského Ukrajinu. Vysocí ukrajinští představitelé se k odpovědnosti nepřihlásili ani nepopřeli podíl na Tatarského smrti.
Obhajoba uvedla, že i Trepová byla obětí, protože mohla být sama zabita nebo zraněna.
Po výbuchu bomby ji přítel jejího manžela Dmitrij Kasincev nechal tu noc přespat ve svém bytě. Tam byla následující den zatčena.
Kasincev byl ve čtvrtek odsouzen k jednomu roku a devíti měsícům za to, že jí pomohl se ukrýt, přestože Trepova vypověděla, že se s ním nikdy předtím nesetkala a že s bombou nemá nic společného.
- Moskevský soud uvěznil Igora Girkina, prominentního ultranacionalistického kritika Vladimira Putina.
Igor Girkin, bývalý velitel ruských zástupných sil na východě Ukrajiny, který byl nizozemským soudem odsouzen v souvislosti se sestřelením letu MH17, byl odsouzen ke čtyřem letům vězení na základě obvinění z extremismu, které vyvolala jeho kritika ruského válečného úsilí na Ukrajině.
Girkin, který vystupuje také pod pseudonymem Strelkov, byl předním vojenským velitelem proruských sil, které od roku 2014 obsadily východoukrajinská města. Jeho ozbrojený zásah podporovaný Ruskem znamenal začátek konfliktu na Ukrajině.
Bývalý důstojník ruské bezpečnostní služby FSB Girkin byl loni v létě zatčen ve svém bytě a obviněn z "výzev k extremismu" po měsících veřejné kritiky, v níž obviňoval Putina, že nepokračuje ve válce na Ukrajině s dostatečnou razancí.
Jeho zatčení a následné uvěznění je považováno za známku toho, že se Kreml rozhodl potlačit jakýkoli nesouhlas, a to i mezi těmi, kteří invazi Moskvy podporují.
Girkin byl již dříve nizozemským soudem v nepřítomnosti shledán vinným z vraždy 298 lidí na palubě letu MH17, letadla sestřeleného při letu nad východní Ukrajinou v červenci 2014.
Nizozemský soud mu udělil doživotní trest za to, že se podílel na vyslání raketového systému země-vzduch Buk řízeného Ruskem na pole u obce Pervomajsky, odkud na dopravní letadlo střílel. Rusko bylo obviněno z ukrývání Girkina.
- Rozhovor mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova s Rádiem Svoboda.
Jusov trval na tom, že Kyjev neobdržel od Ruska ani písemnou, ani ústní žádost o zajištění vzdušného prostoru v okolí Bělgorodu, a tvrdil, že ve vzdušném prostoru se současně nacházela další dvě ruská vojenská dopravní letadla, An-26 a An-72.
Jusov zdůraznil, že letiště Bělgorod je aktivně využíváno Ruskem pro vojenské zásobování.
Dodal, že během poslední výměny zajatců, kdy byla letecká doprava využívána, Rusko požádalo Ukrajinu o zajištění vzdušného prostoru. "Tentokrát agresorský stát takové žádosti nevznesl."
Dodal: "Bohužel můžeme předpokládat různé scénáře, včetně provokace, stejně jako použití ukrajinských zajatců jako lidského štítu pro přepravu munice a zbraní."
Rusko uvedlo, že vojenské letadlo Iljušin Il-76 převáželo 65 zajatých ukrajinských vojáků. Podle Jusova nemá Kyjev dostatek důkazů, aby tomu věřil.
- Vladimir Putin přijel na návštěvu Kaliningradu, exklávy u Baltského moře
Ruská tisková agentura RIA oznámila, že prezident Vladimir Putin přijel do Kaliningradu.
Kaliningrad je ruská exkláva, která se nachází mezi Polskem a Litvou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes již dříve uvedl, že cílem návštěvy není vyslat vzkaz NATO. Kreml však uvedl, že "militaristická prohlášení pobaltských zemí" ukazují, že pro Kaliningrad existuje riziko.
Putinův itinerář podle agentury Tass zahrnuje návštěvu studentů tamní univerzity a setkání s regionálním gubernátorem. Putin prý také oficiálně otevře závod na výrobu solárních baterií.
- Ukrajina je blízko k tomu, aby byla v roce 2024 soběstačná v dodávkách plynu, a na jaře může obnovit vývoz elektřiny, uvedl ve čtvrtek ministr energetiky.
Ukrajina nekupuje plyn od Ruska od roku 2015, místo toho dováží z evropských zemí a zvyšuje vlastní produkci.
Galuščenko rovněž naznačil, že Ukrajina by mohla obnovit značný vývoz energie již letos na jaře, a to s odkazem na nižší spotřebu.
- Švédský premiér nabídl Viktoru Orbánovi, že se s ním setká v Bruselu kvůli odkladu členství v NATO.
Švédský premiér Ulf Kristersson reagoval na přání maďarského premiéra Viktora Orbána, aby se mezi oběma zeměmi vedly další rozhovory o švédské snaze vstoupit do NATO, návrhem, aby se dvojice setkala v Bruselu. Orbán pozval k jednání do Budapešti.
Podle švédské televize SVT Kristersson v dopise uvedl:
"Jak uvádíte, existuje několik otázek společného zájmu ... Těším se, že s Vámi budu moci všechny tyto otázky v Budapešti podrobněji prodiskutovat v době, která nám oběma bude vyhovovat."
Dále však zdůraznil: "Budeme mít také příležitost setkat se na zasedání Evropské rady v Bruselu." Příští mimořádné zasedání Evropské rady je naplánováno na 1. února 2024.
V dopise byl rovněž informován Orbán: "Dokončení ratifikačního procesu členství Švédska v NATO v maďarském parlamentu vytvoří pevný základ pro další postup v našich dvoustranných vztazích a pro posílení vzájemného porozumění a důvěry."
Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO v květnu 2022. Finsko se k alianci připojilo v dubnu 2023, ale přistoupení Švédska ještě nebylo dokončeno.
V úterý turecký parlament konečně ratifikoval švédské členství, čímž se země o krok přiblížila vstupu - stále se však čeká na podpis tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Maďarský parlament musí ratifikaci teprve provést a Orbán podle všeho nemá náladu s tímto procesem spěchat.
Šestadvacetiletá Darja Trepová byla uvězněna na 27 let za to, že loni doručila bombu, která explodovala v rukou vojenského blogera a na místě ho zabila.
Rusku odsoudil petrohradský soud za obvinění včetně terorismu v souvislosti se smrtí blogera Vladlena Tatarského.
Tatarského zabila bomba ukrytá v sošce s jeho podobiznou, kterou mu Trepová věnovala jako dárek během jeho přednášky v petrohradské kavárně.
Trepová uvedla, že to na ni někdo nastražil a že si myslela, že soška obsahuje odposlouchávací zařízení, nikoli bombu.
Tatarskij, vlastním jménem Maxim Fomin, měl na Telegramu více než 560 000 sledujících a patřil k nejvlivnějším vojenským blogerům v zemi. Při výbuchu 2. dubna 2023 bylo zraněno více než 30 lidí.
Podle agentury Reuters u soudu uvedla, že jednala na příkaz muže z Ukrajiny, kterého znala jako "Gestalt" (německy "Tvar"), který jí několik měsíců před bombovým útokem v kavárně posílal peníze a instrukce.
Trepová uvedla, že se řídila Gestaltovými pokyny, protože předpokládala, že účelem odposlouchávání Tatarského je zjistit více o tom, co ví o válce, proti které se stavěla.
"Cítím velkou bolest a hanbu, že moje důvěřivost a naivita vedly k tak katastrofálním následkům. Nechtěla jsem nikomu ublížit," řekla začátkem týdne u soudu. "Cítím zvláštní bolest a hanbu, že teroristický čin byl proveden mýma vlastníma rukama."
Rusko bezprostředně po útoku obvinilo z organizace vraždy Tatarského Ukrajinu. Vysocí ukrajinští představitelé se k odpovědnosti nepřihlásili ani nepopřeli podíl na Tatarského smrti.
Obhajoba uvedla, že i Trepová byla obětí, protože mohla být sama zabita nebo zraněna.
Po výbuchu bomby ji přítel jejího manžela Dmitrij Kasincev nechal tu noc přespat ve svém bytě. Tam byla následující den zatčena.
Kasincev byl ve čtvrtek odsouzen k jednomu roku a devíti měsícům za to, že jí pomohl se ukrýt, přestože Trepova vypověděla, že se s ním nikdy předtím nesetkala a že s bombou nemá nic společného.
- Moskevský soud uvěznil Igora Girkina, prominentního ultranacionalistického kritika Vladimira Putina.
Igor Girkin, bývalý velitel ruských zástupných sil na východě Ukrajiny, který byl nizozemským soudem odsouzen v souvislosti se sestřelením letu MH17, byl odsouzen ke čtyřem letům vězení na základě obvinění z extremismu, které vyvolala jeho kritika ruského válečného úsilí na Ukrajině.
Girkin, který vystupuje také pod pseudonymem Strelkov, byl předním vojenským velitelem proruských sil, které od roku 2014 obsadily východoukrajinská města. Jeho ozbrojený zásah podporovaný Ruskem znamenal začátek konfliktu na Ukrajině.
Bývalý důstojník ruské bezpečnostní služby FSB Girkin byl loni v létě zatčen ve svém bytě a obviněn z "výzev k extremismu" po měsících veřejné kritiky, v níž obviňoval Putina, že nepokračuje ve válce na Ukrajině s dostatečnou razancí.
Jeho zatčení a následné uvěznění je považováno za známku toho, že se Kreml rozhodl potlačit jakýkoli nesouhlas, a to i mezi těmi, kteří invazi Moskvy podporují.
Girkin byl již dříve nizozemským soudem v nepřítomnosti shledán vinným z vraždy 298 lidí na palubě letu MH17, letadla sestřeleného při letu nad východní Ukrajinou v červenci 2014.
Nizozemský soud mu udělil doživotní trest za to, že se podílel na vyslání raketového systému země-vzduch Buk řízeného Ruskem na pole u obce Pervomajsky, odkud na dopravní letadlo střílel. Rusko bylo obviněno z ukrývání Girkina.
- Rozhovor mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Andrije Jusova s Rádiem Svoboda.
Jusov trval na tom, že Kyjev neobdržel od Ruska ani písemnou, ani ústní žádost o zajištění vzdušného prostoru v okolí Bělgorodu, a tvrdil, že ve vzdušném prostoru se současně nacházela další dvě ruská vojenská dopravní letadla, An-26 a An-72.
Jusov zdůraznil, že letiště Bělgorod je aktivně využíváno Ruskem pro vojenské zásobování.
Dodal, že během poslední výměny zajatců, kdy byla letecká doprava využívána, Rusko požádalo Ukrajinu o zajištění vzdušného prostoru. "Tentokrát agresorský stát takové žádosti nevznesl."
Dodal: "Bohužel můžeme předpokládat různé scénáře, včetně provokace, stejně jako použití ukrajinských zajatců jako lidského štítu pro přepravu munice a zbraní."
Rusko uvedlo, že vojenské letadlo Iljušin Il-76 převáželo 65 zajatých ukrajinských vojáků. Podle Jusova nemá Kyjev dostatek důkazů, aby tomu věřil.
- Vladimir Putin přijel na návštěvu Kaliningradu, exklávy u Baltského moře
Ruská tisková agentura RIA oznámila, že prezident Vladimir Putin přijel do Kaliningradu.
Kaliningrad je ruská exkláva, která se nachází mezi Polskem a Litvou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes již dříve uvedl, že cílem návštěvy není vyslat vzkaz NATO. Kreml však uvedl, že "militaristická prohlášení pobaltských zemí" ukazují, že pro Kaliningrad existuje riziko.
Putinův itinerář podle agentury Tass zahrnuje návštěvu studentů tamní univerzity a setkání s regionálním gubernátorem. Putin prý také oficiálně otevře závod na výrobu solárních baterií.
- Ukrajina je blízko k tomu, aby byla v roce 2024 soběstačná v dodávkách plynu, a na jaře může obnovit vývoz elektřiny, uvedl ve čtvrtek ministr energetiky.
Ukrajina nekupuje plyn od Ruska od roku 2015, místo toho dováží z evropských zemí a zvyšuje vlastní produkci.
Galuščenko rovněž naznačil, že Ukrajina by mohla obnovit značný vývoz energie již letos na jaře, a to s odkazem na nižší spotřebu.
- Švédský premiér nabídl Viktoru Orbánovi, že se s ním setká v Bruselu kvůli odkladu členství v NATO.
Švédský premiér Ulf Kristersson reagoval na přání maďarského premiéra Viktora Orbána, aby se mezi oběma zeměmi vedly další rozhovory o švédské snaze vstoupit do NATO, návrhem, aby se dvojice setkala v Bruselu. Orbán pozval k jednání do Budapešti.
Podle švédské televize SVT Kristersson v dopise uvedl:
"Jak uvádíte, existuje několik otázek společného zájmu ... Těším se, že s Vámi budu moci všechny tyto otázky v Budapešti podrobněji prodiskutovat v době, která nám oběma bude vyhovovat."
Dále však zdůraznil: "Budeme mít také příležitost setkat se na zasedání Evropské rady v Bruselu." Příští mimořádné zasedání Evropské rady je naplánováno na 1. února 2024.
V dopise byl rovněž informován Orbán: "Dokončení ratifikačního procesu členství Švédska v NATO v maďarském parlamentu vytvoří pevný základ pro další postup v našich dvoustranných vztazích a pro posílení vzájemného porozumění a důvěry."
Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO v květnu 2022. Finsko se k alianci připojilo v dubnu 2023, ale přistoupení Švédska ještě nebylo dokončeno.
V úterý turecký parlament konečně ratifikoval švédské členství, čímž se země o krok přiblížila vstupu - stále se však čeká na podpis tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Maďarský parlament musí ratifikaci teprve provést a Orbán podle všeho nemá náladu s tímto procesem spěchat.
- Největší ukrajinská ropná a plynárenská společnost Naftogaz oznámila, že je vystavena "rozsáhlému kybernetickému útoku" na jedno ze svých datových center. Prostřednictvím svého kanálu Telegram informuje, že "webové stránky a call centrum jsou v současné době mimo provoz".
- Ukrajinská SBU se hlásí k odpovědnosti za požár ropné rafinerie v ruském Tuapse.
Podle zdrojů Suspilne "tento závod dodává palivo ruským vojskům. Na ropný sklad zaútočily bezpilotní letouny. V důsledku požáru bylo poškozeno zařízení na prvotní zpracování ropných produktů ...".
Tuapse se nachází na pobřeží Černého moře, severozápadně od Soči. Tvrzení nebyla nezávisle ověřena.
"SBU zasahuje hluboko v Ruské federaci a pokračuje v útocích na zařízení, která jsou důležitá nejen pro ruskou ekonomiku, ale také zajišťují palivo pro nepřátelská vojska," uvedl zdroj.
- Rusko a Ukrajina budou pokračovat ve výměně válečných zajatců i přes sestřelení ruského vojenského letadla, citovala ve čtvrtek agentura Interfax ruského zákonodárce Andreje Kartapolova.
Kartapolov řekl, že Rusko bude jednat "i s ďáblem", aby přivedlo zpět své zajaté vojáky, uvedla agentura Interfax podle agentury Reuters.
Ukrajinská televize Suspline s odvoláním na vedoucího regionální tiskové kanceláře uvádí, že jeden ze zdravotníků zraněných při včerejším ruském ostřelování nemocnice v Chersonu je ve vážném stavu.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k úplnému objasnění okolností havárie ruského letadla v Belgorodské oblasti, při níž zahynuli všichni lidé na palubě.
Ruští představitelé obviňují Ukrajinu ze záměrného sestřelení vojenského dopravního letadla Il-76 a tvrdí, že letadlo převáželo ukrajinské válečné zajatce, kteří se měli zúčastnit výměny. Ukrajinská vojenská rozvědka uvedla, že nemá "spolehlivé a komplexní" informace o tom, kdo nebo co bylo na palubě letadla.
- Útok dronu na ukrajinský černomořský přístav Oděsa zranil jednu osobu a způsobil požár, uvedl regionální gubernátor. Uvedl, že útok poškodil obytné domy ve městě.
- Britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že spojenci musí "zvýšit" objem vojenské pomoci poskytované Ukrajině. Shapps napsal pro server Politico: "Ukrajina odvedla neuvěřitelnou práci při odrážení útočníka. Získala zpět 50 % území ukradeného Ruskem ... Kyjev však potřebuje větší podporu - a to nejen ze strany Spojeného království."
- Německý ministr financí uvedl, že Německo nemůže dlouhodobě samo udržet obranyschopnost Ukrajiny a že ostatní budou muset zvýšit bilaterální příspěvky.
- Viktor Orbán prohlásil, že bude naléhat na maďarský parlament, aby podepsal švédskou nabídku NATO "při první možné příležitosti", protože podle diplomatů jsou spojenci Maďarska "podráždění" z otálení země. Švédsko podalo žádost o vstup do NATO v květnu 2022, ale jeho přistoupení bylo odloženo, protože Turecko a Maďarsko protahovaly ratifikační proces.
Zdroj v angličtině ZDE
2438
Diskuse