Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Francouzští zemědělci jsou pro Evropu rakovinou a mohou za velkou část přistěhovalecké vlny

31. 1. 2024 / Fabiano Golgo

čas čtení 5 minut

Stávky a Francie jsou jako pivo a Češi. Nedílná součást jejich osobnosti. Tamní zemědělci, kteří v současnosti protestují, jsou však plevelem, který je třeba vytrhat. Francouzi jsou na své zemědělství hrdí, ale pravda je, že se tato skupina stala paralelní mocenskou mašinérií, která škodí celé Evropě a fatálně se přelévá do Afriky a do Jižní Ameriky.

Jednoduchá a snadno pochopitelná pravda je, že francouzští zemědělci existují jen proto, že jsou silně dotováni. A nerespektují pravidla dohodnutá Evropskou unií, vždy žádají o výjimky, aby mohli nadále existovat, jako by se svět nevyvíjel a od 20. století nedošlo ke změnám.

Francouzský prezident chce, aby Evropská unie odmítla léta budovanou dohodu o obchodních vztazích, zejména v oblasti zemědělství, s Mercosurem (Brazílie, Argentina, Uruguay, Paraguay a Bolívie; Venezuela je již léta suspendována). Tvrdí, že EU nemůže dovážet produkty, které se neřídí přesně stejnými pravidly, jaká platí pro evropské zemědělství. Tento argument by mohl být rozumný, kdyby Francie sama neporušovala několik z těchto pravidel, která chce požadovat jako podmínky "sine qua non" pro vstup dohody v platnost.

Francie trvá na nedodržování pravidla EU, že 4 % úrodné půdy nesmí být využívána k zemědělské činnosti, aby mohla být revitalizována. Využívání půdy bez mezer pro obnovu je nejen agresí proti životnímu prostředí, ale vede také ke špatné efektivitě pěstování plodin, které je nakonec ještě dražší, zcela závislé na dotacích, což je v rozporu s moderností odvětví.

Francouzi jsou ve jménu tohoto fetiše pro tradice, který postihuje tolik Evropanů, nakonec privilegováni jako zlobivé děti bloku, které tolik pláčou, že matka Brusel udělá vše pro to, aby přestaly křičet. A ostatní země platí za nezasloužené výhody s vysokými náklady, které jim farmáři vyrvali.

Ale není to jen Evropa, kdo platí účet. A dokonce Evropa platí účet dvěma způsoby. Nejenže musí vynakládat stratosférické částky na umělé udržování zemědělské činnosti, která by nebyla schopna konkurovat množství a cenám, jež jsou a mohou být produkovány v jiných částech planety, ale ze stejného důvodu nakonec způsobuje nedostatek ekonomických příležitostí, což podporuje hledání útočiště v Evropě mnoha Afričanů, kteří by mohli pracovat v zemědělství, kdyby evropský trh nebyl ultraprotekcionistický.

Pokud jde o snahu zastavit alarmující míru neregulérního přistěhovalectví na evropský kontinent, zjednodušovatelé a populisté volají po zvýšení represe a bariér - což se již ukázalo jako neúčinné v boji proti tomuto problému, stejně jako válka proti obchodu s drogami nikdy nesnížila jejich komercionalizaci a spotřebu. Boj proti příchodu neregulérních přistěhovalců se nikdy nepodaří vyhrát pomocí represe, protože jednoduchým matematickým výpočtem lze pochopit, že délka hranic (zejména vodních) a počet lidí v tomto proudu by vyžadovaly nereálné počty represivních složek.

Druhou možností je tedy dosáhnout toho, aby se na kontinent chtělo dostat méně lidí. K tomu by jim jejich země musely nabídnout lepší realitu, více příležitostí k důstojnému životu. Bez toho je nevyhnutelné, že si budou hledat místo na slunci, ať už je to kdekoli. A zdá se, že slunce je v Evropě a ve Spojených státech.

Počet lidí, kteří by z toho měli prospěch, kdyby Francouzi nebránili rozvoji zemědělství v Africe za účelem zásobování velmi bohatého evropského trhu, by byl obrovský a přímo i nepřímo by ovlivnil kapsy a blahobyt milionů lidí. A prospěch by z toho neměli jen ti, kdo se přímo zabývají zemědělstvím určeným na vývoz do Evropy, protože v ekonomice vede jedna věc k druhé a venkovský pracovník, který začne více utrácet v supermarketu, lékárně, za vzdělání svých dětí, v obchodech a službách, rozděluje tyto prostředky do dalších odvětví, která zase začnou zaměstnávat více lidí, aby tyto nové zákazníky obsluhovali a zásobovali. A tito lidé, kteří jsou nové zaměstnáni, mají také peníze na utrácení, což opakuje schéma a nafukuje pokladnu celé ekonomiky geometrickým crescendem.

Za dvacet let by se v zemích, které by dostaly možnost produkovat ovoce, zeleninu a zvířata, jež Evropané spotřebovávají, čímž by se snížila cena těchto produktů pro samotné Evropany, ale platilo by se eurem, jehož kupní síla je na těchto chudších kontinentech mnohem vyšší, tím mohl výrazně snížit počet chudých lidí, což by se jistě odrazilo v počtu lidí, kteří prchají do Evropy neregulérně.

Je třeba si také uvědomit, že občané s vyšší kupní silou mají lepší pozici v boji za lepší podmínky v politice své země, jako páku k ukončení nebo alespoň oslabení autokratických, feudálních, kmenových nebo mafiánských vůdců. Hladoví negramotní lidé jsou jen stěží politizování.

Tvrdohlavost a tradicionalismus Francie v kombinaci s její ochranářskou kulturou otravují evropskou půdu a trestají části světa, které mají skutečně nejlepší - přírodní - podmínky pro pěstování. Je to opak meritokracie. Obětují nejchudší - ve výsledku příchodem přistěhovalců.