Čínské vojenské posilování ukazuje, že to Peking s obsazením Tchaj-wanu myslí vážně
31. 3. 2025
Čím více USA váhají ve své reakci, tím více se strategická rovnováha posouvá ve prospěch Číny, píše William Matthews.
Největším omezením pro obranu Tchaj-wanu nejsou výdaje, ale opožděné dodávky amerických obranných firem
31. 3. 2025
čas čtení
17 minut
Tchaj-wan se kvůli svým diplomatickým omezením spoléhá téměř výhradně na Spojené státy, pokud jde o prodej zbraní. Takový prodej ze Spojených států je nařízen zákonem o vztazích s Tchaj-wanem, který schválil Kongres USA v roce 1979. Tato závislost činí Tchaj-wan obzvláště zranitelným vůči chronickým zpožděním a systémovým problémům v dodávkách amerických zbraní. Přetrvávající průtahy nadále brzdí tchajwanské obranné plánování a rozpočtovou dynamiku – vrhají dlouhý stín i na nejsilnější politickou a institucionální podporu investic do zbrojení.
Pokud americká vláda a obranný průmysl, na který dohlíží, nedokážou vyřešit systémové problémy s opožděnými dodávkami, Tchaj-wan bude nucen bránit své pobřeží zastaralým vybavením, včetně dělostřelectva z doby 2. světové války.
Eskalující náklady na zpoždění amerických zbrojení
Washington je znepokojen nedostatečnou úrovní výdajů na obranu Tchaj-wanu, nedostatečně připravenou armádou a jakýmikoli možnými známkami, které by ukázaly nedostatek ochoty ostrova bojovat. Opakovaná zpoždění v dodávkách zbraní jsou však přesně důvodem, proč tchajwanský obranný rozpočet není schopen výrazně růst. Nedodání zbraní poškozuje důvěru tchajwanských daňových poplatníků v takové výdaje a pro zákonodárce je stále obtížnější je ospravedlnit před svými voliči. Proto byl tchajwanský legislativní orgán opatrnější při revizi rozpočtu, zmrazil – ale neškrtal – části, které se týkají amerického zahraničního vojenského prodeje a přímého komerčního prodeje, který zaznamenal zpoždění – aby sledoval realizaci projektu.
Tchaj-pej často zažívá zpoždění dodávek kritických vojenských aktiv zakoupených od Washingtonu. Obchod s houfnicemi M109A6 Paladin za 750 milionů dolarů je jedním z příkladů. V roce 2020 tchajwanské ministerstvo národní obrany upřednostnilo konstrukci přesné střelby s velkým dostřelem, včetně pořízení samohybné houfnice M109A6, jak je podrobně uvedeno v jeho oficiálním prohlášení. Projekt, navržený prostřednictvím tajného rozpočtu, rychle získal souhlas zákonodárců. Přesto bylo v roce 2022 ministerstvo obrany informováno, že kvůli "odklonu výrobní linky" bude harmonogram dodávek nového dělostřelectva výrazně zpožděn.
Podle původního harmonogramu měla první várka osmi samohybných houfnic M109A6 dorazit na Tchaj-wan v roce 2023, následovat mělo 16 kusů v letech 2024 a 2025, přičemž do konce roku 2025 byla dokončena plná dodávka 40 kusů. Podle tchajwanského ministerstva národní obrany však byla dodávka nyní odložena na rok 2026 – a i tak se očekává, že v tomto roce dorazí pouze šest jednotek. To znamená zpoždění o více než tři roky pro celkový časový harmonogram zadávání veřejných zakázek.
Tchajwanská mechanizovaná pěchota stále spoléhá na 155 milimetrové houfnice M114, které byly poprvé vyrobeny v roce 1942, což je činí zastaralými. Omezený dostřel a nedostatečná automatizace se staly významnou slabinou palebné síly armády. Zpoždění dále brzdí tchajwanské úsilí o modernizaci dělostřelectva.
Stejně tak rakety FIM-92 Stinger, preferované ministerstvem národní obrany k řešení potřeby pěchotních protivzdušných kapacit, byly označeny jako "naléhavý operační požadavek" pro urychlení projektu.
Projekt později prošel zvýšením cen a novým vyjednáváním, přičemž zakoupené množství se zvýšilo z původních 250 na téměř 2 500. Tchaj-pej však v roce 2022 potvrdila, že dodávky byly zpožděny kvůli "změnám v mezinárodní situaci".
Tchajwanský legislativní orgán ve svém usnesení o revizi rozpočtu jasně uvedl, že časový plán pro celý raketový program Stinger byl prodloužen do fiskálního roku 2031, přičemž celkový rozpočet byl zvýšen na přibližně 2,17 miliardy dolarů. Nicméně také poukázal na to, že rakety, odpalovací systémy a identifikační zařízení ještě nebyly dodány – což je situace považovaná za nepřiměřenou. Nedávné zprávy naznačují, že může dojít k dalším zpožděním, což donutí ministerstvo národní obrany vyslat delegace do Spojených států, aby sledovaly pokrok. Je třeba poznamenat, že některé rakety Stinger, které údajně dorazily v roce 2023, byly získány prostřednictvím americké vojenské pomoci v rámci Prezidentského úřadu pro čerpání, nikoli jako součást původního tchajwanského programu nákupu zbraní. (Ve skutečnosti ministerstvo národní obrany zůstalo záměrně zdrženlivé, pokud jde o konkrétní obsah dodávek, takže podrobnosti zůstávají nejasné.) Proto jsou rakety Stinger zakoupené z vojenského rozpočtu Tchaj-wanu stále nedodány.
Schopnost Tchaj-wanu udržet si efektivní schopnosti protivzdušné obrany nad Tchajwanským průlivem je stále více zpochybňována a pokračující zpoždění při získávání stíhacích letounů nové generace tuto nerovnováhu ještě zhoršilo. První várka nových F-16V měla být původně dodána ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023. Kvůli narušení dodavatelského řetězce v souvislosti s pandemií však byl Tchaj-wan informován, že dodávky budou odloženy na třetí čtvrtletí roku 2024. Od roku 2025 nebyly poskytnuty žádné další aktualizace.
Dalším probíhajícím případem je program modernizace F-16A/B, který zahrnuje modernizaci draku letadla, která již byla dokončena v roce 2023. Některé komponenty – jako jsou digitální radiofrekvenční paměť, elektronické bojové kontejnery a rakety AGM-154C – však byly zpožděny z původního časového plánu dodání z roku 2023 na rok 2026. Tento program je také jedním z případů, kdy byla část jeho financování zmrazena ve fiskálním roce 2025.
Stejný vzorec trápil tchajwanské tanky Abrams a protitankové střely TOW 2B, což poukazuje na systémový problém v provádění amerických prodejů zbraní. Tyto zbraňové systémy se měly stát okamžitým odstrašujícím prostředkem a byly neustále zdůrazňovány experty jako klíčový prvek dikobrazí strategie a asymetrického válčení, přesto většina z nich čelí zpoždění dodávek (hlavní výjimkou jsou raketomety HIMARS, které byly dodány dříve).
Klíčové podmínky pro legislativní podporu
Navzdory narušením způsobeným pandemií se svět již dávno posunul ze stínu COVIDu-19 a rusko-ukrajinská válka se stala novým normálem. Tyto faktory již neospravedlňují rutinní zpoždění zbrojních projektů, nemluvě o tom, že většina nákupu zpožděných systémů předcházela rusko-ukrajinské válce a pandemii COVIDu-19. I když Ukrajina přímo nesoupeřila s Tchaj-wanem o stejné zbraňové systémy, jak tvrdili Jennifer Kavanagh a Jordan Cohen, dopady zpoždění nejsou pociťovány rovnoměrně.
Zatímco nedostatečné investice do americké obranné průmyslové základny jsou podstatným faktorem některých zpoždění, v případě zakázky na houfnice M109A6 Paladin však výrobce – BAE Systems Inc. – ve své reakci na obvinění Tchaj-peje z nedostatku kapacity uvedl, že má dostatečnou výrobní kapacitu, aby uspokojil potřeby Tchaj-wanu a dodal podle plánu. Protichůdné informace a neprůhledné zprávy z Washingtonu zmátly lídry a zainteresované strany v Tchaj-peji.
Vzhledem k tomu, že vojenské výdaje se nepromítly do zlepšených obranných schopností, opakované připomínky a varování z tchajwanského ekvivalentu Kongresového rozpočtového úřadu vyvolaly obavy veřejnosti ohledně schopnosti ústřední vlády řídit vojenské investice a efektivitu Ameriky v prodeji zbraní, což vedlo k přísnějšímu rozpočtovému dohledu. Cílem přezkumů bylo zajistit efektivitu a odpovědnost výdajů na obranu a veřejných zakázek.
Prodej amerických zbraní na Tchaj-wan zahrnuje složité vztahy mezi vládami a výrobci zbraní z Tchaj-wanu a Spojených států. Tchajpejské politické kruhy možná plně nepochopily tajnůstkářská vyjednávání mezi mocenskými handlíři a zainteresovanými stranami ve Washingtonu, když snahy o nákup zbraní zaostávají za očekáváním. Někdy, i když americká armáda doporučí plán nákupu pro Tchaj-pej a Tchaj-wan vyčlení potřebný rozpočet, návrh stále nezíská souhlas ministerstva zahraničí nebo Kongresu.
Například Tchaj-wan v roce 2021 vyčlenil více než 900 milionů dolarů na nákup deseti protiponorkových vrtulníků MH-60R, což je platforma, kterou americké námořnictvo již dlouho doporučuje. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo na žádost nereagovat s argumentem, že vrtulníky významně neposílí obranu Tchaj-wanu. Podobně byla po letech vyjednávání a formálním oznámení o schválení prodeje Spojenými státy pozastavena plánovaná akvizice samohybných houfnic M109A6, přičemž američtí představitelé později vyzvali k přechodu na novější variantu M109A7. Nedávno se objevily zprávy, že Tchaj-wan možná připravuje novou žádost o zbraně – potenciálně mezi 7 a 10 miliardami dolarů – která by mohla zahrnovat financování této novější varianty. Nyní je téměř jisté, že původní tchajwanský program M109A6 byl odložen kvůli posunu v americkém hodnocení operačních potřeb Tchaj-wanu a byl nyní nahrazen potenciální akvizicí M109A7.
Tyto případy zdůrazňují hlubší strukturální problémy: vysocí úředníci čelí omezené odpovědnosti, často chybí naléhavost nebo strategická jasnost při upřednostňování klíčových prodejů a samotný proces zůstává roztříštěný – bez soudržného rámce nebo platformy mezi Pentagonem, ministerstvem zahraničí, Kongresem, průmyslem a partnerskými vládami.
Ať už jsou uváděné důvody zpoždění dodávek jakékoliv, včetně úzkých hrdel amerického průmyslu, jak Kavanagh a Cohen správně zdůrazňují, méně pozornosti je věnováno kaskádovým efektům, které tyto neúspěšné zbrojní zakázky mají na tchajwanský vnitřní obranný rozpočtový proces. Tchaj-wan si musí udržet politickou podporu obranných rozpočtů obou politických stran a včasné plnění je klíčové pro udržení důvěry veřejnosti a politického konsensu. Chronická zpoždění vedou ke skepsi veřejnosti ohledně dobré návratnosti investic, a tím narušují legislativní důvěru v zadávání veřejných zakázek, čímž vytvářejí začarovaný kruh, který dále zpomaluje modernizaci tchajwanské obrany a rozpočty nezbytné k jejímu dosažení.
Navzdory těmto obavám mezi veřejností si zákonodárný orgán – bez ohledu na stranickou příslušnost – důsledně udržuje vysoce otevřený a podpůrný postoj k investicím do nákupu zbraní. Nově navrhované nákupy zbraní ze Spojených států jsou zřídka, pokud vůbec, předmětem rozpočtových škrtů, a to i v případě, že je zákonodárný sbor informován pouze v nejširším nebo nejnaléhavějším termínu.
Jediným zahraničním vojenským prodejním nebo přímým komerčním prodejním projektem, který Tchaj-pej letos snížil, byl projekt "útočného dronu", který zahrnuje nákup Switchblade 300 a ALTIUS 600M-V, kvůli údajnému cenovému vydírání amerických výrobců vůči tchajwanskému ministerstvu národní obrany. Další škrty ve výdajích na obranu se primárně zaměřovaly na administrativní výdaje, cestovní náklady a náklady na propagaci s nízkou mírou provedení. Ve skutečnosti tchajwanský zákonodárný sbor vedený opozicí právě schválil dosud největší rozpočet na národní obranu (14,3 miliardy dolarů – nárůst o 8,5 % oproti loňskému roku). Schválení obranného rozpočtu má sice široký politický konsenzus, ale veřejnost stále očekává, že takové výdaje budou efektivní a zodpovědné.
Zpoždění v dodávkách zbraní může bránit zvýšení tchajwanského obranného rozpočtu, a to nejen kvůli legislativní a zastupitelské politice. I když zákonodárný orgán schválí financování nákupu zbraní, tchajwanský nezávislý kontrolní orgán – Národní kontrolní úřad kontrolního jüanu – také sleduje, jak jsou prováděny vládní výdaje. Minulé audity v roce 2023 odhalily, že z celkového počtu 419 případů prodeje zbraní z USA zůstaly kvůli zpožděním nedodány zbraně v hodnotě téměř 26,7 miliardy dolarů. Tato čísla se objevují v konečných účtech vlády, které přímo ovlivňují schopnost Tchaj-wanu zajistit si vyšší rozpočty na obranu v následujícím roce.
Snížení počtu nedodaných zbraní je proto rozhodující pro uvolnění větší rozpočtové podpory – nejen při jednání se zákonodárci, ale také v případě, že ministerstvo obrany čelí auditorům nebo vyjednává o dalších finančních prostředcích v rámci tchajwanské vlády během fáze žádosti o rozpočet v každém cyklu.
Překonání problému nevyřízených objednávek
Změna musí začít zevnitř. Tchaj-pej by měla posílit své vyjednávací schopnosti a ukázat svým lidem, že dokáže být důvtipným kupujícím a nespoléhat se pouze na dodržování předpisů druhou stranou. Namísto pouhé reakce na požadavky USA musí při vyjednávání zaujmout pevnější postoj, aktivně čelit nepříznivým cenovým strukturám, zpožděním dodávek a nestandardním podmínkám – a zároveň zachovat jasné hranice vyjednávání.
Konkrétně by smlouvy o vojenském prodeji mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy měly být přísnější, výslovně stanovovat dodací podmínky a zahrnovat právní alternativy pro překážky a nové podmínky. Tchajwanské ministerstvo obrany v současné době postrádá účinný mechanismus, který by dohlížel na klíčové aspekty amerického prodeje zbraní, jako je plnění kontraktů, pokrok projektu a platby dodavatelům, ale ten lze zlepšit. Podle příručky Ministerstva obrany USA pro řízení bezpečnostní pomoci uděluje bod C6.3.6.1 nakupujícím zemím (jako je Tchaj-wan) právo požadovat dodatečné informace týkající se smluvních cen. Bod C6.3.6.2 specifikuje, že o uvolnění lze uvažovat, pokud smlouva není utajená, a obsahuje pouze požadavky pro žádající zemi. Tento právní základ podporuje strukturovaný rámec pro pravidelnou výměnu informací, který zvyšuje transparentnost a účinnost. Je také nezbytné, aby oba zákonodárné sbory zůstaly informovány.
Kromě toho, v případě zpožděných dodávek nového vybavení by americká armáda měla nejprve poskytnout tchajwanským silám alespoň určité zásoby pro výcvik a rozvoj doktríny. Využití prezidentské pravomoci Bidenovou administrativou v roce 2023 pomohlo zmírnit zpoždění prodeje zbraní, ale tento provizorní přístup je neudržitelný a není dlouhodobým řešením naší strategie akvizic v oblasti obrany.
Nejdůležitější je, že Spojené státy by měly revidovat vývozní limity, zefektivnit schvalování prodeje zbraní a zlepšit základní hodnotící a rozhodovací procesy, aby zajistily konzistenci, zvýšily efektivitu a zabránily tomu, aby jejich mezinárodní partneři dostávali protichůdné odpovědi. Ačkoliv všechny tyto snahy budou vyžadovat zvláštní úsilí ze strany Spojených států, účinně umožní Tchaj-wanu, s dostatečnými informacemi, učinit více závazků v sebeobraně, a také zmírní tlaky USA na obranné závazky.
Naplňte ochotu Tchaj-wanu
Tchaj-wan je více než ochoten zvýšit své vojenské výdaje a vyčlenit větší část svého rozpočtu na nákup zbraní. Vzhledem ke svému demokratickému systému a společenským očekáváním však Tchaj-pej vyžaduje, aby výrobci pod dohledem USA nebo Pentagonu plnili své smluvní sliby. Včasné a konzistentní dodávky vojenských prostředků zajistí nepřetržitý, výhodný a efektivní nákup zbraní, čímž se zvýší obranná připravenost ostrova. Bez nich se obavy spojenců promění ve frustraci. Uprostřed stále turbulentnější geopolitické krajiny bude Tchaj-pej nevyhnutelně vzhlížet k Washingtonu s žádostí o další nákupy zbraní, ale Washington by měl plnit.
Zdroj v angličtině: ZDE
1460
Diskuse