Trump je "velmi nasraný" na Putina

31. 3. 2025

 

Putin nedávno uvedl, že Zelenskyj - který byl demokraticky zvolen v roce 2019 - nemá legitimitu k podpisu mírové dohody, a navrhl, že Ukrajina potřebuje vnější správu.

Trump, který si přeje, aby se Kyjev a Moskva urychleně dohodly na široké dohodě o příměří, v telefonickém rozhovoru pro televizi NBC News naznačil, že by uvalil 25% nebo 50% clo, které by postihlo země nakupující ruskou ropu.

„Pokud se s Ruskem nebudeme schopni dohodnout na zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, což možná není, ale pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, zavedu sekundární cla na ropu, na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ řekl Trump.

„To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat. Bude zavedeno 25% clo na veškerou ... na veškerou ropu, 25 až 50 bodové clo na veškerou ropu.“

Trump pokračoval:   „Byl jsem velmi rozzlobený, nasraný“, když se Putin ‚začal navážet do důvěryhodnosti Zelenského, protože to nejde správným směrem, rozumíte?‘.

Řekl, že „nové vedení by znamenalo, že dlouho nebudete mít dohodu, že?“ a že chce vyvinout tlak na Kreml, který zatím souhlasil pouze s omezeným námořním a energetickým příměřím.

Zdánlivě v reakci na Trumpovy komentáře Zelenskyj ve svém nedělním večerním projevu uvedl, že Putin se „nestará o diplomacii“, a dodal, že útoky na jeho zemi pokračují i přes návrhy na příměří (které v posledních týdnech navrhuje Washington).

„Již několik týdnů existuje návrh USA na bezpodmínečné příměří. A téměř každý den se v reakci na tento návrh objevují ruské drony, bomby, dělostřelecké ostřelování a balistické údery,“ uvedl ukrajinský prezident.

„Rusko si zaslouží zvýšený tlak - všechna tvrdá opatření, která mohou zlomit jeho schopnost vést válku a udržet systém, který nechce nic jiného než válku,“ dodal Zelenskyj.


Donald Trump řekl, že Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od kritické dohody o nerostných surovinách, která by USA poskytla přístup k ukrajinským zásobám vzácných nerostů.
„Snaží se vycouvat z dohody o vzácných zeminách, a pokud to udělá, bude mít  problémy, velké, velké problémy,“ řekl včera Trump novinářům. „Chce být členem NATO, ale nikdy jím nebude. On to chápe.“

Rusko již druhou noc po sobě bombardovalo město Charkov na severovýchodě Ukrajiny, přičemž zranilo dva lidi, vyvolalo požáry a poškodilo mateřskou školu a soukromé domy, uvedli v pondělí časně ráno ukrajinští představitelé. Útoky trvaly většinu noci, uvedl charkovský starosta Ihor Těrechov. Zelenskyj v neděli uvedl, že Moskva v uplynulém týdnu vypálila více než 1 000 bezpilotních letounů, a vyzval USA a další spojence k reakci.

Ruské ministerstvo obrany v neděli prohlásilo, že jeho síly získaly kontrolu nad osadou Záporoží v ukrajinské Doněcké oblasti. Osada nesouvisí se Záporožskou jadernou elektrárnou, která se nachází v jiném regionu. O ruském tvrzení informovala agentura Reuters, která uvedla, že jej nemohla ověřit. Vesnice se nachází 7 km od hranic centrální ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Doněcká oblast sousedí s Dněpropetrovskem na východě.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během nočních útoků vypustilo 131 bezpilotních letounů a dvě balistické rakety, z nichž 57 bylo sestřeleno a dalších 45 bezpilotních letounů nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně kvůli elektronickým protiopatřením. Armáda neupřesnila, co se stalo se zbývajícími 29 drony.

Ruské jednotky protivzdušné obrany přes noc zachytily a zničily 66 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. 41 dronů bylo zničeno nad pohraniční Brjanskou oblastí, 24 nad Kalužskou oblastí a jeden nad Kurskou oblastí. Bezprostředně nebyly hlášeny žádné oběti na životech.


Co Putin řekl, že se na něj Trump tak zlobí?

V pátečním projevu v severozápadním ruském městě Murmansk Putin navrhl, aby byla na Ukrajině vytvořena prozatímní vláda pod dohledem OSN, která by fungovala „za účelem uspořádání demokratických voleb (na Ukrajině), aby byla nastolena kompetentní vláda, které by lidé důvěřovali“.

Návrh Vladimira Putina na vytvoření prozatímní vlády na Ukrajině pod vedením OSN byl široce odsouzen.

Putin dále uvedl, že Moskva poté povede s novou vládou tzv. mírové rozhovory, jejichž výsledkem bude podle něj podepsání „legitimních dokumentů“, které budou „celosvětově uznávány“ jako „spolehlivé a stabilní“.

Řekl, že „taková praxe existuje“, a uvedl příklady zapojení OSN v zemích, jako je Východní Timor, jehož správu OSN převzala a dohlížela na přechod území k nezávislosti.

Putina citovala tisková agentura Tass:

Tuto praxi známe a technicky je možné diskutovat o možnosti zavedení dočasné správy na Ukrajině pod záštitou OSN se Spojenými státy, s evropskými zeměmi, samozřejmě s našimi partnery a přáteli.

Aby tam proběhly demokratické volby, aby tam byla nastolena kompetentní vláda, které lidé důvěřují.

A pak s ní vést rozhovory o mírové smlouvě a podepsat legitimní dokumenty, které by byly celosvětově uznávány a byly spolehlivé a stabilní.


Během předvolební kampaně Trump prohlásil, že by mohl ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin, což jsou výroky, o nichž nedávno prohlásil, že byly „trochu sarkastické“.

Ukázalo se, že se to nepodařilo, a jeho taktika, jak donutit Rusko a Ukrajinu k dohodě o příměří, se zatím soustředila na zastrašování a nátlak na Kyjev.

Trump a jeho viceprezident JD Vance před měsícem v Oválné pracovně Zelenskému vynadali, po čemž Washington přerušil zpravodajskou a vojenskou pomoc.

Kyjev poté přistoupil na princip třicetidenního příměří, pokud Kreml výměnou za obnovení zpravodajských služeb a pomoci přistoupí na reciproční opatření.

Putin počátkem tohoto měsíce prohlásil, že je sice pro příměří, ale „existují nuance“ a jakékoli zastavení bojů by mělo „odstranit hlavní příčiny této krize“, což je rozsáhlý, ale vágní požadavek.

Ruský prezident a jeho spojenci vyzvali k demilitarizaci Ukrajiny, trvali na tom, že přítomnost západních jednotek jako mírových sil by byla nepřijatelná, a požadovali úplnou anexi čtyř regionů, z nichž tři okupují jen částečně.