Haaretz: Téměř každá četa izraelské armády IDF má v Gaze lidský štít, subarmádu palestinských otroků

1. 4. 2025

 
Dnes si téměř každá četa drží „šaviše“ a žádná pěší jednotka nevstoupí do domu dříve, než ho „šaivš“ zkontroluje. To znamená, že na rotu připadají čtyři „šaviši“, na prapor dvanáct a na brigádu nejméně 36 šavišů. Provozujeme subarmádu otroků.

Postup je jednoduchý. Nevinní Palestinci jsou nuceni vstupovat do domů v Gaze a „čistit“ je, abychom  se ujistili, že v nich nejsou žádní teroristé ani výbušniny.

Nedávno jsem viděl, že kriminální oddělení vojenské policie IDF zahájilo šest vyšetřování využívání palestinských civilistů jako lidských štítů, a spadla mi čelist. Už jsem se setkal s utajováním, ale tohle je nové dno. Pokud by MPCID chtěla dělat svou práci seriózně, musela by zahájit mnohem více než třeba tisíc vyšetřování. Ale MPCID chce jen to, abychom mohli sami sobě a světu říkat, že vyšetřujeme sami sebe, takže si našli šest obětních beránků a všechno na ně hází.

Byl jsem přítomen schůzce, na níž jeden z velitelů brigády předložil veliteli divize koncept „komárů“ jako „nezbytný operační úspěch pro splnění mise“. Bylo to tak normalizované, že jsem si myslel, že mám halucinace.

Již v srpnu 2024, kdy se tento příběh objevil v Haaretzu a ve svědectvích shromážděných organizací Breaking the Silence, uvedl vysoce postavený zdroj, že o tomto postupu věděl jak odcházející náčelník generálního štábu IDF, tak odcházející šéf jižního velení. Nevím, co je horší: že nevědí, co se v armádě, které velí, děje, nebo že to vědí a bez ohledu na to pokračují.

Od zveřejnění této informace uplynulo již více než sedm měsíců a vojáci nadále zadržují Palestince a nutí je chodit do domů a tunelů před nimi. Zatímco náčelník generálního štábu a šéf jižního velitelství nadále nic neříkali a nedělali, tento protokol se ještě více rozšířil a normalizoval.

Nejvýše postavený personál na místě věděl o používání lidských štítů více než rok a nikdo se to nesnažil zastavit. Naopak, bylo definováno jako operační nutnost.

Je důležité si uvědomit, že do domů můžeme vstupovat i bez použití lidských štítů. Dělali jsme to celé měsíce podle správného postupu vstupu, který zahrnoval vyslání robota, dronu nebo psa. Tento postup se osvědčil, ale trvalo to dlouho a velení chtělo úspěchy tady a teď.

Jinými slovy, nutili jsme Palestince, aby působili jako lidské štíty, ne proto, že by to bylo pro jednotky IDF bezpečnější, ale proto, že to bylo rychlejší. Proto jsme riskovali životy Palestinců, kteří nebyli podezřelí z ničeho jiného než z toho, že byli ve špatný čas na špatném místě.

Neobešlo se to bez odporu. Vojáci a policisté se postavili na odpor. Já jsem se bránil. Ale tak to dopadá, když je to vyššímu velení jedno a politikům ještě méně. Tak to dopadá, když jste rychlí na spoušti a operačně maximálně vyhořelí. Tak to dopadá, když jste v nekonečné válce, která měsíc co měsíc nepřináší živá rukojmí. Ztratíte morální soudnost.

Kamarád, který je důstojníkem v armádě, mi vyprávěl o incidentu, který zažili: Setkali se s teroristou v domě, který už byl vyklizen „šaviš“. Ten „šaviš“ byl starší muž, a když si uvědomil, že něco pokazil, byl tak vyděšený, že se podělal. Nevím, co se s ním stalo. Bál jsem se zeptat.

Tento jeden případ ukazuje, že zdůvodnění, které nám poskytli, že tento postup je nutný z „bezpečnostních“ důvodů, nebylo pravdivé. Tito lidé nejsou profesionální bojovníci, neumějí prohledat dům. Vojáci jim stejně nevěří, protože tam nejsou z vlastní vůle. Někdy jsou „šaviši“ posílány do domů jen proto, aby tyto domy zapálili nebo vyhodili do povětří. S bezpečností to nemá nic společného.

Děsí mě představa, co to udělá s psychikou každého, kdo musí jít vyděšený do domu místo ozbrojených vojáků. Také se třesu při pomyšlení, co to dělá s námi Izraelci.

Chápe každá matka, která posílá svého syna do boje, že se může stát, že popadne Palestince ve věku svého otce nebo mladšího bratra a násilím ho donutí, aby před ním beze zbraně vběhl do potenciálně nastraženého domu nebo tunelu? Nejenže jsme nedokázali ochránit naše vojáky, ale zkazili jsme jejich duše, a není možné vědět, co to s námi jako společností udělá, až se vrátí z války domů.

Proto mě vyšetřování MPCID vede k zuřivosti. Nejprve jsou vojáci nuceni používat Palestince jako lidské štíty a pak důstojníci používají nižší vojáky jako své vlastní lidské štíty, a to vše v době, kdy se stále zoufale snažíme získat zpět rukojmí, která jsou držena částečně proto, aby sloužila jako lidské štíty pro Hamás.

Bylo zřejmé, že je jen otázkou času, kdy vyjdou tyto skutečnosti najevo, ale na MPCID je to moc. Pouze nezávislá státní vyšetřovací komise by mohla  celou věc řádně vyřešit.

Do té doby máme všechny důvody obávat se mezinárodních soudů v Haagu, protože tento postup je zločin - zločin, který nyní přiznává i armáda. Děje se to denně a je to mnohem běžnější, než se veřejnosti říká.