Marine Le Penová napadla zákaz kandidatury na francouzskou prezidentku jako „politické rozhodnutí"

1. 4. 2025

čas čtení 7 minut
 
Vůdkyně krajní pravice, která byla shledána vinnou ze zpronevěry evropských fondů, říká, že odsouzení je „popřením demokracie“


Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová se ohradila proti „politickému rozhodnutí“ pařížského soudu, který jí zakázal ucházet se o prezidentský úřad v roce 2027, a napadla tento krok, který jí zakazuje ucházet se o veřejnou funkci, jako „popření demokracie“.

V den velkého politického dramatu byla Le Penová shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropského parlamentu v obrovském rozsahu, za což jí byl rovněž vyměřen čtyřletý trest odnětí svobody, přičemž dva roky z tohoto trestu byly podmíněně odloženy a dva roky si měla odpykat mimo vězení s elektronickým náramkem. Byla jí rovněž uložena pokuta ve výši 100 000 eur.

Rozzuřená Le Penová oznámila, že se proti rozsudku odvolá, a nacionalističtí a populističtí aktivisté z celého světa ji přispěchaly podpořit.

Donald Trump prohlásil, že odsouzení je „velmi velká věc“.

 

„Vím o tom všechno a mnoho lidí si myslelo, že nebude za nic odsouzena,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. „Ale ona dostala zákaz kandidatury na pět let a je hlavní kandidátkou. To zní jako tato země, to zní velmi podobně jako tato země,“ řekl Trump ve zjevné narážce na právní případy, kterým sám Trump čelil před nástupem do úřadu.

Elon Musk, který v Německu podporoval krajní pravici,   řekl, že rozsudek proti Le Penové se „vrátí zpět, stejně jako právní útoky proti prezidentu Trumpovi“.

Rozhodnutí soudců, podložené více než 150 stranami právního zdůvodnění po devítitýdenním procesu, bylo nezbytné, protože nikdo nemá nárok na „imunitu v rozporu s principy právního státu“, uvedla hlavní soudkyně Bénédicte de Perthuisová.

Ve Francii to je nicméněpovažováno za politické zemětřesení, protože Le Penová doufala, že se jí podaří uspořádat čtvrtou kampaň za svou protiimigrační stranu Národní sjezd (RN), aby se stala prezidentkou.

Le Penová v pondělí večer poprvé veřejně promluvila o rozsudku v televizi TF1 a uvedla, že „využije všech právních cest“, aby zabránila svému „odstranění“. „Nehodlám se tak snadno podřídit popření demokracie,“ řekla.

Le Penová, u níž nebylo zjištěno, že by měla osobní prospěch ze zpronevěry, trvala na tom, že se ničeho nedopustila. „Odvolám se, protože jsem nevinná,“ řekla.

„Nenechám se takto zlikvidovat. Budu využívat všechny právní cesty, které mám k dispozici,“ dodala.

RN, jediná největší strana ve francouzském parlamentu, označila rozsudek za parodii.

Předseda RN, devětadvacetiletý Jordan Bardella, který by mohl být i přes svou relativní nezkušenost považován za náhradního kandidáta na prezidenta, prohlásil: „Dnes nebyla nespravedlivě odsouzena pouze Marine Le Penová: Francouzská demokracie byla zabita.“

Vyzval příznivce strany, aby se pokojně „zmobilizovali“ a ukázali, „že vůle lidu je silnější“, a zahájil petici na podporu Le Penové a letákovou kampaň po celé zemi, která se uskuteční tento víkend.

Zákaz kandidatury do veřejných funkcí, který má trvat pět let, byl nařízen s okamžitou platností, což znamená, že bude platit, i když se 56letá Le Penová proti rozsudku odvolá.

Trest odnětí svobody ani pokuta nebudou uplatněny, dokud nebude její odvolání vyčerpáno, což může trvat roky.

Le Penová v první řadě soudu neprojevila žádnou bezprostřední reakci, když ji soudce prohlásil za vinnou. Byla však stále rozrušenější a nesouhlasně vrtěla hlavou, když soudce prohlásil, že její strana nezákonně využila evropské fondy ve svůj prospěch.

V jednu chvíli Le Penová zašeptala: „Neuvěřitelné.“ Pak náhle bez varování odešla, ještě než byl vynesen rozsudek.

Před pondělním rozsudkem považovala prezidentský souboj v roce 2027 za svou nejlepší šanci získat větší podporu na protiimigrační platformě, zatímco její oponenti napadali politickou platformu její strany jako rasistickou, xenofobní a protiislámskou. 

Francouzská socialistická strana ve svém prohlášení uvedla, že „nezávislost soudního systému a právní stát“ musí být respektovány všemi. Bývalý socialistický prezident François Hollande uvedl, že rozhodnutí soudce je „založeno na zákonu“ pro „závažná“ obvinění. Laurent Wauquiez z tradiční pravicové strany Les Républicains však prohlásil, že jde o „velmi těžký a výjimečný trest“, který „není v demokracii příliš zdravý“.

Mathieu Lefèvre, poslanec za stranu Renesance Emmanuela Macrona, řekl televizi BFMTV: „Marine Le Penová není obětí politického nebo soudního spiknutí. Je možná především obětí sama sebe a systému zpronevěry.“

Le Penová a 24 členů strany, včetně devíti bývalých poslanců Evropského parlamentu a jejich 12 poslaneckých asistentů, byli shledáni vinnými z rozsáhlého mnohaletého systému zpronevěry prostředků Evropského parlamentu, kdy peníze určené pro asistenty Evropského parlamentu místo toho používali na výplaty pracovníků své strany ve Francii.

Systém tzv. falešných pracovních míst se týkal smluv na asistenty poslanců v letech 2004 až 2016 a byl bezprecedentní co do rozsahu i délky trvání a způsobil ztráty ve výši 4,5 milionu eur z prostředků evropských daňových poplatníků. Asistenti placení Evropským parlamentem musí pracovat přímo na štrasburských parlamentních záležitostech, což se podle soudců nedělo.

Le Penová si bude moci ponechat svůj současný post poslankyně francouzského parlamentu za obvod Pas-de-Calais, ale po dobu zákazu kandidatury nebude moci znovu kandidovat v budoucích parlamentních volbách.

Le Penová převzala vedení Národní fronty po svém otci Jeanu-Marie Le Penovi v roce 2011 a zahájila snahu o ozdravení antisemitské image strany.

V roce 2018 stranu přejmenovala na Národní sjezd, protože chtěla, aby byla vnímána jako potenciální vládní síla, a ne jen jako protestní hnutí, a třikrát kandidovala na prezidentku, přičemž dvakrát se dostala do finále proti Emmanuelu Macronovi.

V roce 2022 Le Penová zajistila krajní pravici historicky nejvyšší výsledek ve francouzských prezidentských volbách, když získala více než 13 milionů hlasů.

Podle průzkumu Ifop, který o víkendu zveřejnil deník Journal du Dimanche, by Le Penová mohla v prvním kole příštích prezidentských voleb získat 34-37 % a její osud ve druhém kole by závisel na tom, zda se všichni její protikandidáti spojí a budou hlasovat proti ní.

Strana se nyní bude muset rozhodnout, kdo by ji v příštím francouzském prezidentském klání nahradil. Bardella, poslankyně Evropského parlamentu, je mezi voliči oblíbená, ale je považována za osobu s malými zkušenostmi.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
1458

Diskuse

Obsah vydání | 3. 4. 2025