Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Čína nacvičuje údery na přístavy a energetická zařízení Tchaj-wanu

4. 4. 2025

čas čtení 2 minuty

Čínská armáda nacvičovala údery na tchajwanské námořní přístavy a energetickou infrastrukturu během rozsáhlého cvičení "Thunder in the Strait-2025A", které se konalo u severního, jižního a východního pobřeží ostrovního státu, uvedla Čínská lidová osvobozenecká armáda. "Východní zóna bojového velitelství ČLOA úspěšně dokončila všechny úkoly během společných cvičení v oblasti ostrova Tchaj-wan a také komplexně otestovala společné bojové schopnosti vojsk," uvedl Ši I, mluvčí východní zóny bojového velitelství ČLOA.

Cvičení trvalo dva dny - 1. a 2. dubna. Kromě nácviku úderů na přístavy a energetická zařízení prováděla čínská armáda bojové hlídky poblíž Tchaj-wanu a nacvičovala blokování klíčových tras a oblastí, aby získala kontrolu nad ostrovem. Manévry se týkaly letadlové lodi Šantung, která se nacházela východně od Tchaj-wanu. Čína také zveřejnila sérii propagandistických videí, ve kterých nazvala tchajwanského prezidenta "parazitem" a zobrazila ho jako zeleného brouka drženého hůlkami nad hořícím Tchaj-wanem.

Vláda republiky cvičení odsoudila a prezidentská administrativa uvedla, že Čína byla "mezinárodním společenstvím uznána za potížistu" a že vláda je přesvědčena o své schopnosti se bránit. Tchajwanské ministerstvo obrany také uvedlo, že v reakci na přiblížení čínské letadlové lodi k ostrovu vyslalo svá vojenská letadla a lodě a také aktivovalo pozemní raketové systémy. Tchaj-wan již dříve během svých každoročních vojenských cvičení naznačil, že Čína by mohla na zemi zaútočit v roce 2027. Toto datum bylo uvedeno v dokumentu zveřejněném 18. března s cílem informovat tchajwanské zákonodárce, napsala agentura Bloomberg.

Podle Wall Street Journal Spojené státy a Tchaj-wan modelovaly scénáře čínských vojenských akcí proti ostrovu na základě vojenských cvičení Pekingu. Mohlo by se jednat o letecký útok na infrastrukturu ostrova, včetně vojenských zařízení, přístavů a letišť; blokádu loděmi námořnictva, které zůstanou ve vzdálenosti nedostupné pro protilodní střely; izolaci s omezením přístupu obchodních lodí na Tchaj-wan a zaminování hlavních přístavů ostrova, jakož i kybernetickou izolaci s poškozením podmořských internetových kabelů.

Podle Pentagonu má Čína přibližně 1 900 stíhaček a 500 bombardérů, stejně jako více než 3 000 raket schopných zasáhnout Tchaj-wan. V současné době čínské námořnictvo zahrnuje více než 370 plavidel a do roku 2030 podle prognózy výzkumné služby Kongresu USA dosáhne jejich počet 425. To je o třetinu více než ve Spojených státech.

Zdroj v ruštině: ZDE

Čína