Trumpova cla: Korupční kapitalismus a nová ekonomika poslušnosti

10. 4. 2025

Britské podnikatelské skupiny varovaly, že cla způsobí „nevýslovné škody“ na vývozu a pracovních místech. Pozorovatelé trhu popisují náladu jako „masakr“ , Wall Street se propadá a měny padají volným pádem.Jak výstižně napsal deník The Guardian: „Z ekonomického hlediska nedávají Trumpova cla žádný smysl.“

Možná je však klíčové přestat je vůbec považovat za hospodářskou politiku.

Místo toho jsme svědky posunu ve způsobu, jakým je uplatňována politická a ekonomická moc. Trumpova cla nejsou ani tak o ekonomických výhodách, jako spíše o „moci“. Jsou nástrojem širšího autoritářského projektu - projektu, který ekonomický nátlak nepoužívá jako poslední možnost, ale jako první princip.

Trumpova administrativa tuto krizi zarámovala jako obranu „národní suverenity“ a vyhlásila výjimečný stav, aby mohla zavést nová rozsáhlá obchodní omezení. Za oficiální rétorikou se však skrývá mnohem znepokojivější vzorec: ozbrojování globální ekonomiky za účelem přetváření spojenectví, oslabování opozice a upevňování kontroly elit.

Trumpova cla nejsou náhodným aktem ekonomické agrese. Jsou to pečlivě rozmístěné nástroje politického nátlaku, jejichž cílem je potrestat nesouhlas a odměnit poslušnost. Chcete, aby se vývoz vaší země vyhnul zdrcujícímu poplatku? Pak přizpůsobte svou zahraniční politiku Trumpově vizi. Potřebujete, aby vaše továrna byla ušetřena trestajících cel na ocel? Prokažte loajalitu a uzavřete dohodu.

Tohle není kapitalismus volného trhu. Je to feudalismus s korporátním pozlátkem - kde se celní výjimky a obchodní dohody nerozdávají podle zásluh, ale podle loajality. Ještě před tímto oznámením se totiž korporacím se správnými konexemi ve Washingtonu začalo dostávat příznivého zacházení. Poselství je jasné: pokud chcete v této ekonomice přežít, loajalita k trůnu není volitelná - je to obchodní model.

Znamená to nebezpečnou transformaci. Trump nepoužívá cla pouze k tomu, aby „vrátil pracovní místa domů“; buduje nový globální řád, v němž se moc centralizuje kolem jeho osoby a ekonomický přístup se stává formou pocty. Se spojenci se nevyjednává, jsou získáváni. S nepřáteli se nesoutěží, jsou sankcionováni, aby se podřídili.

Země jako Mexiko a Kanada jsou silou donucovány k tomu, aby znovu sjednaly dohody, které zvýhodňují Trumpovu domácí základnu. Čína mezitím reagovala vlastními odvetnými cly a obviněním z „ekonomické šikany“. Globální obchodní systém je nyní založen na vztazích a Trump je strážcem brány.

Tato dynamika má své jméno - označuji ji jako vzestup „autoritářsko-finančního komplexu“ : hybrid autokracie a kapitálu, v němž trhy již nejsou neutrálními platformami směny, ale bitevními poli loajality a nadvlády. Státní moc je vyzbrojena zbraněmi, které neslouží veřejnému blahu, ale obohacují loajální elitu prostřednictvím donucovacích ekonomických nástrojů a vykonstruovaných krizí. Znamená to posun od imperialistického globálního kapitalistického systému řízeného trhem k nové éře, v níž se autoritářství samo stává ziskovým - průmyslem kontroly, který mění státní represi, ekonomický chaos a politickou loajalitu v zdroje příjmů pro vládnoucí elitu.

Pokud se cla zdají být z pohledu tradiční ekonomie iracionální, dávají dokonalý smysl, pokud se na ně podíváme optikou krizového kapitalismu. To je návod: vyrobit rozvrat, vyvolat nestabilitu a nechat dobře situované vydělat na následcích.

To není nic nového. Neoliberální elity již dlouho využívají krizí- ať už přírodních, finančních nebo geopolitických - jako příležitostí k restrukturalizaci ekonomik ve svůj prospěch. Cílem není krizím předcházet, ale vlastnit je, proměnit sociální a ekonomickou katastrofu v řadu privatizovaných zisků.

Během pandemie se tento model projevil v plné síle. Soukromé kapitálové a hedgeové fondy neúměrně skupovaly problémové nemovitosti, zdravotnické společnosti a malé podniky, které se potýkaly s problémy, a pod rouškou „obnovy“ konsolidovaly obrovskou moc.

Trumpova celní válka rozšiřuje tuto logiku na mezinárodní scénu. Cílem není napravit globální ekonomiku - cílem je proměnit ji v problémové aktivum. Když se trhy zhroutí, investoři napojení na Trumpovu síť mohou shrábnout podhodnocená aktiva, využít vládních stimulů a znovu je prodat s obrovskými zisky. Je to rozkrádání aktiv v globálním měřítku.

Proto finanční trhy nereagují pouze na obchodní nejistotu - očekávají přerozdělení moci. Negativní reakce trhu odráží nejen strach z ekonomické bolesti, ale i poznání, že politika nyní závisí na politické přízni, nikoli na stabilitě nebo rozumu.

A kdo za to zaplatí? Obyčejní lidé - inflací, propouštěním, decimovanými důchody a rostoucími životními náklady. Tato cla mohou být formulována jako populistická, ale fungují jako potrubí pro přesun bohatství od pracujících a středních vrstev k ultrabohatým.

Na co se tedy ve skutečnosti díváme? Na obchodní válku? O nacionalistický ekonomický obrat? Ne. Jsme svědky konsolidace nové formy kapitalismu - takové, která spojuje státní násilí, elitní finance a populistickou podívanou do koherentního, brutálního systému kontroly.

Trumpova celní politika je lešením mnohem většího projektu: přetvořit světovou ekonomiku způsobem, který odměňuje loajalitu, drtí opozici a mění krizi v kapitál. Nejsou výjimkou. Jsou budoucností - pokud je nezastavíme.

Tento okamžik vyžaduje jasnost. Cla, která trestají nepřátele a odměňují přátele, nejsou o ekonomické spravedlnosti - jsou to nástroje vytěžování elit. Trhy se nehroutí, protože se Trump přepočítal. Hroutí se proto, že dochází k přenastavení systému. A až se kouř rozptýlí, nebude otázkou, kdo za to zaplatí, ale komu budou patřit trosky.

Je potřeba víc než jen lomit rukama nad HDP nebo úrokovými sazbami. Je třeba se vyrovnat se skutečností, že naši ekonomickou budoucnost záměrně přetvářejí ti, kteří považují samotnou demokracii za majetek v nouzi. Skutečné náklady Trumpových cel se neměří obchodním deficitem nebo spotřebitelskými cenami. Měří se v demontáži globálního řádu ve prospěch protekčního, autoritářského režimu vytěžování elit.

Nejde jen o Trumpovu strategii. Je to strategie vznikající kapitalistické třídy, které se daří v temnotě. A pokud se jí nepostavíme přímo, nebude vlastnit jen krizi - bude vlastnit i nás.

 

Celý text v anglickém originále ZDE