Podle představitelů Gazy zahynulo při izraelském útoku na obytný blok 26 lidí

9. 4. 2025

 

Izraelská armáda tvrdí, že při útoku na blok v Gaze zasáhl „vysoce postavený bojovník Hamásu“.

Izraelská armáda uvedla, že se ve středu zaměřila na vysoce postaveného bojovníka Hamásu při úderu, který podle místních zdravotnických orgánů zabil nejméně 26 Palestinců včetně dětí.

Na dotaz agentury Agence France-Presse ohledně úderu v městské čtvrti Šudžája armáda uvedla, že „zasáhla vysoce postaveného teroristu Hamásu, který byl zodpovědný za plánování a provádění teroristických útoků“ z této oblasti. Jméno cíle neuvedla, informuje agentura AFP.


Téměř 40 britských poslanců Dolní a Horní sněmovny podepsalo dopis organizovaný politikem Jeremym Corbynem, který vyzývá k nezávislému vyšetřování role britské vlády ve válce v Gaze

V dopise uvádějí, že počet obětí v Gaze přesáhl 61 000 a že „Velká Británie hrála velmi vlivnou roli ve vojenských operacích Izraele, včetně prodeje zbraní, dodávek zpravodajských informací a využívání základen Královského letectva (RAF) na Kypru“.

Vyšetřování by podle nich mělo zjistit, jaká rozhodnutí byla přijata a jaké byly jejich důsledky, a ministři minulé konzervativní vlády a současné labouristické vlády by měli plně spolupracovat. Dodávají:

    Mnoho lidí se domnívá, že vláda přijala rozhodnutí, která úředníky zapletla do nejzávažnějších porušení mezinárodního práva.

    Tato obvinění nezmizí, dokud neproběhne komplexní, veřejné a nezávislé vyšetřování, které bude mít právní sílu zjistit pravdu.

Dopis podepsalo 37 z Dolbní a Horní sněmovny  z Labouristické strany, Sinn Féin, Zelených, SNP, Plaid Cymru i nezávislých.

Ve zprávě na sociálních sítích, kde dopis zveřejnil, Corbyn uvádí:

    Minulý měsíc jsem napsal premiérovi dopis, v němž jsem žádal nezávislé vyšetřování účasti Spojeného království na izraelském útoku na Gazu.

    Dnes tuto výzvu podpořilo více než 30 poslanců.

    Tato záležitost nezmizí. Budeme vést kampaň tak dlouho, jak bude třeba, abychom zjistili pravdu.

Dopis podepsalo všech sedm poslanců Sinn Féin. V prohlášení, v němž vysvětluje důvody, uvedl předseda Sinn Féin Chris Hazzard:

    Již 18 měsíců izraelská armáda nepřetržitě útočí na bezbranné obyvatelstvo Gazy, zatímco světoví lídři před těmito barbarskými a nelidskými činy zavírají oči.

    Někteří členové mezinárodního společenství se podílejí na pokračující genocidě, vysídlování a apartheidu namířeném proti palestinskému lidu.

    Tento dopis vyzývá k veřejnému vyšetřování role britské vlády ve válce v Gaze a toho, jak napomáhá Netanjahuovu bezohlednému a nekontrolovatelnému režimu.

    Izrael musí být plně pohnán k odpovědnosti za hrubé porušování mezinárodního práva, musíme však také zjistit, jakou roli v této válce sehrály po sobě jdoucí britské vlády.


Prezident Masúd Pezeškian ve středu prohlásil, že Írán nemá námitky proti tomu, aby američtí investoři v zemi podnikali, ale země se rozhodně staví proti jakýmkoli pokusům o změnu režimu nebo zahraničnímu vměšování

„Vůdce nemá námitky proti přítomnosti amerických investorů v zemi,“ řekl Pezeškian o nejvyšším vůdci ajatolláhu Alí Chameneím v projevu vysílaném státní televizí. „Jsme proti jejich chybné politice, jako jsou spiknutí a pokusy o změnu režimu.“

Írán nemá s Washingtonem žádné diplomatické vztahy od roku 1980, ale v sobotu má v Ománu jednat s americkými představiteli o jaderné problematice.

Rozhovory následují po dopise, který 7. března zaslal americký prezident Donald Trump a v němž Chameneího vyzval k obnovení jaderných jednání a varoval před možnou vojenskou akcí, pokud Írán odmítne.

Teherán o několik týdnů později odpověděl, že je otevřen nepřímým jednáním, a odmítl možnost přímých rozhovorů, pokud budou USA pokračovat v politice „maximálního tlaku“. „Vůdce řekl, že jsme připraveni jednat, ale ne v přímých jednáních, protože jim nedůvěřujeme,“ řekl Pezeškian.


Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ve středu uvedlo, že od 18. března, kdy Izrael obnovil intenzivní údery na pásmo Gazy, bylo zabito nejméně 1 482 Palestinců, čímž celkový počet obětí od začátku války vzrostl na 50 846 osob.

Při útoku Hamásu v říjnu 2023 zahynulo na izraelské straně 1 218 lidí, většinou civilistů, uvádí agentura AFP na základě izraelských oficiálních údajů.

Hossam Badran, člen politického byra Hamásu, v úterý agentuře AFP řekl, že je „nutné dosáhnout příměří“ v Gaze. Dodal, že „komunikace se zprostředkovateli stále probíhá“, ale že „zatím nejsou žádné nové návrhy“.

Badrán uvedl, že Hamás „je otevřen všem návrhům, které by vedly k příměří a zastavily genocidu prováděnou na našem palestinském lidu“.

Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí uvedli, že probíhají nová jednání, jejichž cílem je dosáhnout propuštění dalších rukojmích ze zajetí v Gaze.

Z 251 rukojmích zajatých během útoku Hamásu na Izrael jich je v Gaze stále zadržováno 58, z toho 34 je podle izraelské armády mrtvých.

Írán tvrdí, že rozhovory s USA budou v rozporu s Trumpovými slovy nepřímé

Írán, ukřivděný odhalením Donalda Trumpa, že v sobotu v Ománu začnou „přímé rozhovory“ mezi USA a Íránem o jeho jaderném programu, trvá na tom, že rozhovory budou ve skutečnosti probíhat v nepřímém formátu, ale dodává, že záměry vyjednavačů jsou důležitější než formát.

Trump v pondělí zaskočil Teherán, když odhalil plán víkendových rozhovorů a prohlásil, že pokud by rozhovory selhaly, Írán by se ocitl ve „velkém nebezpečí“. Na Blízkém východě došlo v posledních týdnech k bezprecedentnímu vojenskému posílení USA a Trumpovo rozhodnutí zveřejnit rozhovory má zřejmě za cíl přimět Írán k naléhavému jednání.

Americkou delegaci na rozhovorech povede Steve Witkoff, Trumpův zvláštní vyslanec pro Blízký východ, který se rovněž podílel na rozhovorech s Ruskem o válce na Ukrajině; íránskou stranu povede její ministr zahraničí Abbás Aragčí. Witkoffovy snahy o zprostředkování míru mezi Izraelem a Hamásem a mezi Ruskem a Ukrajinou zatím selhaly.

Írán na veřejnosti ohledně rozhovorů otálel a pouze uvedl, že je připraven na nepřímé rozhovory s USA, ale dosud nedostal od USA oficiální odpověď, zda se rozhovory uskuteční. V příspěvku na X, který byl zveřejněn několik hodin poté, co Trump využil tiskovou konferenci v Oválné pracovně k odhalení dohody o uspořádání víkendových rozhovorů, označil Araghči rozhovory za příležitost a zkoušku. Trval na tom, že míč je na straně USA.

V projevu během návštěvy Alžíru Araghči upřesnil, že Írán chce nepřímé rozhovory. Řekl:

    Forma jednání není důležitá, ať už jsou přímá nebo nepřímá. Podle mého názoru je důležité, zda jsou jednání účinná nebo neúčinná, zda je strany myslí vážně nebo ne, jaké mají strany při jednáních záměry a jaká je jejich vůle dosáhnout řešení. To jsou kritéria pro jednání v každém dialogu.“

Dodal, že Írán se nedohodl na žádném vzorci, který by umožnil, aby se nepřímé rozhovory změnily v přímé, ale USA očekávají, že rozhovory přerostou v přímé jednání. Íránský nejvyšší představitel ajatolláh Alí Chameneí vetoval přímé rozhovory na protest proti americkým sankcím a v úctě k zastáncům tvrdé linie, kteří se domnívají, že rozhovory s USA o jaderném programu Teheránu jsou politickou pastí.


Americký ministr obrany Pete Hegseth v pondělí během návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Oválné pracovně varoval, že USA ve své kampani zaměřené proti Húsíům „nepoleví“.

„Máme tedy mnohem více možností a mnohem větší tlak,“ řekl Hegseth. „A víme, protože vidíme zprávy, jak ničivá v nich tato kampaň byla. A my nepolevíme.“

Přehled agentury Associated Press (AP) zjistil, že nová americká operace proti Húsíům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se zdá být rozsáhlejší než operace za bývalého prezidenta Joea Bidena, protože Washington přechází od výhradního zaměřování se na odpalovací stanoviště ke střelbě na řadový personál a shazování bomb na města.

Nová kampaň leteckých úderů začala poté, co povstalci pohrozili, že začnou znovu útočit na „izraelské“ lodě kvůli tomu, že Izrael blokuje pomoc vplouvající do pásma Gazy. Povstalci volně definovali, co se považuje za izraelskou loď, což znamená, že cílem útoku může být mnoho plavidel, uvádí agentura AP.

Od listopadu 2023 do ledna letošního roku se Húsíové zaměřili raketami a bezpilotními letouny na více než 100 obchodních plavidel, z nichž dvě potopili a čtyři námořníky zabili. Podnikali také útoky zaměřené na americké válečné lodě, ale bez úspěchu.

Americká kampaň nevykazuje žádné známky zastavení,  Trumpova administrativa spojila své letecké údery na Húsíe také se snahou vyvíjet tlak na Írán kvůli jeho rychle postupujícímu jadernému programu.


Podle agentury Associated Press (AP) podezřelé americké letectvo v noci na úterý zasáhlo oblast kolem jemenského přístavního města Hodeida v Rudém moři a zabilo nejméně šest lidí, uvedli Íránem podporovaní húsíjští povstalci.

Podle povstalců údery zasáhly okolí čtvrti al-Hawak v Hodeidě a zranily 16 lidí. V této oblasti se nachází městské letiště, které povstalci v minulosti využívali k útokům na lodní dopravu v Rudém moři, uvádí AP.

Intenzivní kampaň amerických náletů zaměřených na povstalce kvůli jejich útokům na lodní dopravu ve vodách Blízkého východu - související s izraelsko-hamasovskou válkou - si od svého zahájení vyžádala podle údajů o obětech zveřejněných Hútíi nejméně 79 mrtvých.

Agentura AP uvádí, že záběry odvysílané satelitním zpravodajským kanálem povstalců al-Masirah ukazovaly chaotické scény, kdy lidé odnášeli zraněné do čekajících sanitek a záchranáři je hledali za svitu mobilních telefonů. Na záběrech se zdálo, že cílem byl dům v obytné čtvrti, což je pravděpodobně součástí širší kampaně zahájené Trumpovou administrativou s cílem zabít povstalecké vůdce.

Další údery byly zaměřeny na hornatý jemenský guvernorát Amrán, severně od hlavního města Saná, které je pod kontrolou povstalců. Tam Húsíové popsali, že americké údery zasáhly telekomunikační zařízení. Předchozí americké údery byly rovněž zaměřeny na telekomunikační zařízení v Amránu poblíž Jebel Aswadu.

Později byly údery zřejmě zaměřeny na Jebel Nuqum poblíž Saná. Další zasáhly guvernoráty Dhamar a Ibb, přičemž byly zraněny tři osoby, uvádí agentura AP.

Ústřední velitelství americké armády (Centcom), které dohlíží na americké vojenské operace, podle agentury údery bezprostředně nepotvrdilo. To je pro velení, které má nyní od Bílého domu povolení provádět údery dle libosti v rámci kampaně zahájené 15. března, obvyklé.

Americká armáda rovněž neposkytuje žádné informace o cílech zasažených v rámci kampaně. Bílý dům uvedl, že dosud bylo provedeno více než 200 úderů.


V době, kdy výzvy k odzbrojení libanonského Hizballáhu nabírají na síle, řekl agentuře Reuters vysoký představitel Hizballáhu, že skupina je připravena jednat s libanonským prezidentem o svých zbraních, pokud se Izrael stáhne z jižního Libanonu a zastaví své údery.

USA podporovaný prezident Joseph Aoun, který při svém lednovém nástupu do funkce slíbil, že zavede státní monopol na kontrolu zbraní, hodlá brzy zahájit rozhovory s Hizballáhem o jeho arzenálu, uvedly pro agenturu Reuters tři libanonské politické zdroje.

Hizballáh vyšel z konfliktu s Izraelem v roce 2024 značně oslaben, když byli zabiti jeho nejvyšší představitelé a tisíce bojovníků a zničena velká část jeho raketového arzenálu. Rána se ještě znásobila, když byl v Sýrii svržen od moci jeho spojenec Bašár Asad, čímž byly přerušeny jeho zásobovací linie z Íránu, uvádí agentura Reuters.

Vysoce postavený představitel Hizballáhu agentuře řekl, že skupina je připravena diskutovat o svém vyzbrojování v kontextu národní obranné strategie, která však závisí na tom, zda Izrael stáhne své jednotky z pěti vrcholků kopců v jižním Libanonu.

„Hizballáh je připraven diskutovat o otázce svých zbraní, pokud se Izrael stáhne z pěti bodů a zastaví svou agresi proti Libanoncům,“ řekl vysoký představitel agentuře Reuters.

O postoji Hizballáhu k případným diskusím o jeho zbraních nebylo dříve informováno. Zdroje hovořily s agenturou Reuters pod podmínkou zachování anonymity z důvodu politické citlivosti. Mediální kancelář Hizballáhu na žádost o komentář bezprostředně nereagovala a prezidentství se odmítlo vyjádřit, dodalo.

Izrael, který během války vyslal do jižního Libanonu pozemní jednotky, se z velké části stáhl, ale v únoru se rozhodl neopustit pět pozic na vrcholcích kopců. Uvedl, že je nakonec hodlá předat libanonským jednotkám, jakmile si bude jistý, že to bezpečnostní situace umožňuje.


Matka izraelského vojáka drženého jako rukojmí v Gaze řekla agentuře AFP, že se obává, že obnovené izraelské bombardování tohoto území ještě více ohrožuje jeho život.

„Naše děti jsou v nebezpečí,“ řekla Herut Nimrodiová v rozhovoru pro AFP. Jejímu synovi Tamirovi bylo 18 let, když byl 7. října 2023 odvezen do Gazy. „Moc toho nevíme, ale jedno je jisté: vojenský tlak na Gazu ohrožuje rukojmí,“ dodala.

Z 251 rukojmích zajatých během bezprecedentního útoku Hamásu na Izrael jich je v Gaze stále drženo 58, z toho 34 je podle izraelské armády mrtvých.

Příměří, které trvalo od 19. ledna do 17. března, vedlo k návratu 33 izraelských rukojmích - osm z nich v rakvích - výměnou za propuštění asi 1 800 palestinských vězňů zadržovaných Izraelem.

Ale 18. března, po týdnech neshod s Hamásem ohledně prodloužení příměří, Izrael obnovil rozsáhlé vojenské operace v pásmu Gazy, které začaly těžkým bombardováním.

Tamir, voják Cogatu, izraelského vojenského orgánu, který dohlíží na civilní záležitosti na palestinských územích, poslal 7. října své matce zprávu o tisících raket, které Hamás začal odpalovat za úsvitu toho dne. O 20 minut později byl zajat jako rukojmí, stejně jako dva další vojáci, kteří byli o dva měsíce později za neznámých okolností zabiti uvnitř Gazy, informuje agentura AFP.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho vláda trvají na tom, že zvýšený vojenský tlak je jediným způsobem, jak donutit Hamás k propuštění rukojmích, ať už živých, nebo mrtvých.

„Už rok a půl to nefunguje. Co zabralo, je vyjednávání a tlak [amerického prezidenta Donalda Trumpa],“ řekl Nimrodi a obvinil Izrael, že návrat rukojmích není prioritou.

Tamir, kterému bylo v zajetí 20 let, je jedním z 24 rukojmích, o nichž se předpokládá, že jsou naživu, ačkoli od jeho únosu nebyl zaslán žádný důkaz o životě.

Jeho matka se pravidelně připojuje k ostatním rodinám rukojmích na shromážděních v Tel Avivu, ačkoli ne všichni se shodují na nejlepší strategii, jak zajistit jejich návrat.


Indonésie nabízí dočasné útočiště zraněným a osiřelým Palestincům z Gazy

Indonéský prezident Prabowo Subianto ve středu uvedl, že jeho země nabídne dočasné přístřeší palestinským evakuovaným lékařům a dětem osiřelým v důsledku izraelsko-hamasácké války v Gaze.

„Jsme připraveni evakuovat zraněné nebo traumatizované osoby a sirotky, pokud budou chtít být evakuováni do Indonésie, a jsme připraveni vyslat letadla k jejich přepravě,“ řekl Subianto a dodal, že pověřil svého ministra zahraničních věcí, aby okamžitě projednal evakuační plány s palestinskými úřady.

Podle agentury Associated Press (AP) uvedl, že Indonésie je připravena evakuovat první skupinu asi 1000 obětí, které zůstanou v zemi, dokud se plně nezotaví ze svých zranění a dokud nebude Gaza dostatečně bezpečná pro návrat. Subianto uvedl, že se nejedná o trvalé přesídlení.

Subianto promluvil předtím, než nasedl na let do Abú Zabí, první zastávky v rámci týdenní cesty po Blízkém východě, která zahrnuje také zastávky v Turecku, Egyptě, Kataru a Jordánsku. Uvedl, že plánované vystěhování bude konzultovat s těmito zeměmi, z nichž některé Palestince z humanitárních důvodů také přijaly, píše agentura AP.

Dodal, že ostatní země vyzvaly Indonésii, aby zvýšila svou roli při hledání řešení konfliktu v Gaze. Nejlidnatější muslimská země světa je dlouhodobě silným podporovatelem Palestinců.

„Je to něco složitého, není to snadné, ale myslím, že to vybízí indonéskou vládu k aktivnější roli,“ řekl Subianto.


Generální tajemník OSN prohlásil, že Gaza se proměnila v „pole zabíjení"

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v úterý prohlásil, že se Gaza proměnila v „pole zabíjení“, protože Izrael nadále blokuje pomoc, což izraelský představitel rychle popřel s tím, že pomoc „nechybí“, informuje agentura France-Presse (AFP).

„Uplynul více než celý měsíc, aniž by do Gazy přišla jediná kapka pomoci. Žádné potraviny. Žádné palivo. Žádné léky. Žádné obchodní zásoby. S tím, jak pomoc vyschla, se znovu otevřela stavidla hrůzy,“ uvedl Guterres ve svém vystoupení před novináři.

S poukazem na Ženevské úmluvy upravující zacházení s lidmi ve válce Guterres zdůraznil povinnost „okupační mocnosti“ zajistit zásobování obyvatelstva potravinami a léky. „Nic z toho se dnes neděje. Do Gazy se nemohou dostat žádné humanitární dodávky,“ řekl Guterres.

Mluvčí izraelského ministerstva zahraničních věcí Oren Marmorstein podle agentury AFP tato obvinění odmítl s tím, že v pásmu Gazy „není žádný nedostatek humanitární pomoci“. Marmorstein dále tvrdil, že Hamás využil nedávnou pomoc Gaze k „obnově své válečné mašinérie“.

Guterres se rovněž odvolal na nedávné izraelské návrhy týkající se kontroly pomoci do Gazy, které podle zdroje agentury AFP z OSN zahrnovaly monitorování kalorií, aby se zabránilo zneužití ze strany Hamásu.

„Nově navrhované 'autorizační mechanismy' izraelských úřadů pro dodávky pomoci hrozí další kontrolou a bezcitným omezováním pomoci až do poslední kalorie a zrnka mouky,“ řekl Guterres novinářům v newyorském sídle OSN.


„Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně - nebudeme se podílet na žádném ujednání, které nebude plně respektovat humanitární zásady - humanitu, nestrannost, nezávislost a neutralitu,“ řekl Guterres a požadoval záruky pro nerušený přísun pomoci na pobřežní území.

Guterres rovněž vyjádřil znepokojení nad situací na Západním břehu Jordánu. „Současná cesta je slepou uličkou - z hlediska mezinárodního práva a historie naprosto nepřijatelnou,“ řekl.


    A riziko, že se okupovaný Západní břeh Jordánu promění v další Gazu, situaci ještě zhoršuje.