Francie viní Rusko z kybernetických útoků na obranný, finanční a mediální sektor

2. 5. 2025

Francie obvinila ruskou vojenskou rozvědku z organizování kybernetických útoků, včetně útoků proti organizaci zapojené do olympijských her v Paříži a první volební kampaně prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2017.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot vznesl tato obvinění před Radou bezpečnosti OSN a požadoval, aby Rusko, jehož vyslanec byl přítomen, okamžitě zastavilo útoky.

Barrot řekl, že Rusko použilo pobočku vojenské rozvědky GRU známou jako "útočná skupina APT28". Pobočka, známá také jako Fancy Bear, je spojována s globálními útoky, včetně amerických voleb v roce 2016, kdy unikly e-maily demokratické kandidátky Hillary Clintonové.

Francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že od roku 2021 se APT28 zaměřila na tucet francouzských subjektů v "obranném, finančním a ekonomickém sektoru".

Barrot spojil obnovené útoky APT28 s podporou Francie Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022.

"Zaměřili se na tucet francouzských subjektů – veřejné služby, podniky, sportovní organizace spojené s olympijskými hrami a paralympiádou," řekl v Radě bezpečnosti při debatě o Ukrajině. Francie a Rusko jsou dva z pěti stálých členů rady.

"Tyto kybernetické útoky co nejdůrazněji odsuzujeme," dodal.

"Nejsou hodny stálého člena Rady bezpečnosti a jsou proti rámcům stanoveným Organizací spojených národů. Musí proto okamžitě skončit."

"Masivní hackerská operace"

Ruský vyslanec při OSN se k francouzským obviněním nevyjádřil, ale obhajoval ruské akce na Ukrajině.

Ruská skupina se údajně zaměřuje na osobní e-mailové účty, aby získala data a zprávy nebo získala přístup k jiným systémům.

V roce 2017 hackeři zaútočili na Macronovu první prezidentskou kandidaturu, když unikly tisíce dokumentů sotva 24 hodin před hlasováním.

"Uprostřed prezidentských voleb se APT28 podílela na masivní hackerské operaci" s cílem "zasít pochybnosti a ovlivnit veřejné mínění", uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí ve videu sdíleném Barrotem na X.

"Tisíce dokumentů byly ukradeny a rozšířeny v naději, že zmanipulují voliče, ale tento manévr nedokázal skutečně ovlivnit volební proces," uvádí se ve videu ministerstva.

Macron snadno vyhrál volby ve druhém kole proti krajně pravicové veteránce Marine Le Pen. Francouzští představitelé také v minulosti varovali před rizikem vměšování do voleb stanovených na rok 2027, kdy se očekává, že krajní pravice bude hlavním uchazečem.

Média jsou dalším klíčovým cílem hackerů, dodalo ministerstvo zahraničí.

V roce 2015 ATP28 – vydávající se za militanty Islámského státu – hackla francouzský kanál TV5 Monde, aby "zmanipulovala veřejné mínění" a "vyvolala ve Francii paniku".

Francie byla v posledním desetiletí častým terčem islamistických útoků, zejména v roce 2015 v koncertní síni Bataclan v Paříži.

"Konstantní tlak"

Několik mezinárodních zpravodajských služeb, včetně německých úřadů, varovalo v září 2024 před kybernetickými útoky Fancy Bear proti zemím NATO.

Skupina se "zaměřuje na naše partnery", uvádí se ve videu ministerstva zahraničí a dodává, že Ukrajina je od ruské invaze v roce 2022 jednou z "priorit" skupiny.

"APT28 je také využívána k vyvíjení neustálého tlaku na ukrajinskou infrastrukturu v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině," uvedlo ministerstvo zahraničí.

Polsko, věrný spojenec Kyjeva, varovalo, že Moskva by se mohla pokusit zasahovat do prezidentských voleb plánovaných na 18. května prostřednictvím kybernetických útoků a dezinformací.

Francie a Polsko podepíší "smlouvu o přátelství" 9. května, kdy má ruský prezident Vladimir Putin přihlížet obrovské přehlídce v Moskvě na počest vítězství ve 2. světové válce.

"Francie je spolu se svými partnery odhodlána využít všech prostředků, které má k dispozici, aby předvídala škodlivé chování Ruska v kybernetickém prostoru, odradila ho a reagovala na něj."

Zdroj v angličtině: ZDE