30. 5. 2025
Pro včasné varování před hrozbou konkrétní krize vyvinul CMASF několik hlavních indikátorů. Dosud nebyla splněna žádná z podmínek systémové bankovní krize, ale existuje mnoho bodů její vysoké pravděpodobnosti, píší odborníci CMASF. Proto se jejich pozornost nezaměřuje ani tak na chování hlavního indikátoru krize, ale na chování hlavního indikátoru jejího pokračování.
CMASF označuje současnou situaci za "rezonanci" několika negativních signálů a trendů naznačujících nárůst makrofinančních rizik. Jedná se o nárůst problémových a špatných dluhů bank, nedávný signál o vysokém riziku "odlivu vkladatelů", jakož i posílení signálů o rizicích vleklé systémové bankovní krize a vzniku a následného prodloužení recese v ruské ekonomice. Tyto signály jsou stále slabé a úroveň rizik je stále hodnocena jako nízká, ovšem pomalu ale jistě se zvyšuje. CMASF to připisuje především přísné měnové politice v Rusku a nestabilitě na globálních trzích.
Centrální banka uznává, že přísná politika zhoršuje finanční situaci ruských firem a snižuje kvalitu portfolia podnikových úvěrů a její opatření k omezení retailových úvěrů v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami vedou ke zvýšení podílu špatných dluhů mezi obyvatelstvem. Staré půjčky se zhoršují a je poskytováno méně nových. V nedávném přezkumu finanční stability regulátor zahrnul mezi hlavní zranitelná místa úvěrové riziko pro společnosti a vysokou zátěž občanů (celkem jich je šest). Všímá si zvýšení nákladů na riziko (poměr rezerv k portfoliu) u podnikových úvěrů a zhoršení dluhové služby v retailu. Zejména s posledně jmenovaným se potýkaly dvě největší banky, Sberbank a VTB, upozorňuje CMASF.
Rostoucí poptávka po restrukturalizaci naznačuje problémy, poznamenává CMASF a centrální banka to přiznává. Regulátor zaznamenal prudký nárůst restrukturalizací v březnu až na začátku dubna: 2,3 bilionu rublů, ale poté se jejich objem snížil trojnásobně, ukázal provozní průzkum největších bank. Šéfové Sberbank a VTB, Herman Gref a Andrej Kostin, připustili růst dluhových problémů ruských společností v důsledku vysokých sazeb (Gref - nesplácení, Kostin - restrukturalizace). Aby se vyhnula masovým bankrotům, centrální banka nedávno požádala banky, aby pokud možno vyhověly žádostem o restrukturalizaci do konce roku, a učinila jim ústupky v rezervních úvěrech restrukturalizovaných od července 2024.
Centrální banka nepovažuje tyto problémy za nebezpečné. Podle ní byl na konci dubna podíl špatných pohledávek ve firemním portfoliu bank 4 % (na této úrovni je stabilní), v retailu pak 5,5 % (a neustále roste). Banky mají zároveň dostatečné rezervy na tyto dluhy – 72 % pro korporátní a 87 % pro retailové, a také mají nahromaděnou dostatečnou kapitálovou rezervu. V retailových úvěrech činil na konci března 1,3 trilionu rublů. Od dubna začaly banky vytvářet rezervu na úvěry největším dlužníkům společností: Centrální banka zpřísnila podmínky pro jejich půjčování.
Většina společností a odvětví (s výjimkou uhelných) se obvykle potýká s vysokými sazbami, domnívá se regulátor, a zároveň situace umožňuje bankrot jednotlivých společností, včetně těch největších. Odhaduje, že 13 ze 78 největších korporací má platby nižší než úroky. O systémovém riziku však podle jeho názoru nemůže být řeč. Podle ratingové agentury ACRA se letos mohou stát problematickými půjčky ve výši 20 % kapitálu bankovního systému, tedy 3,7 bilionu rublů. Dohromady je to méně než 5 % aktiv bankovního systému, která na začátku května činila téměř 200 bilionů rublů.
Zpomalení růstu nebo dokonce pokles úvěrového portfolia není kritické, je si jistá centrální banka. Výrazně se například zvýšil podíl nesplácených retailových úvěrů, ale byl i mnohem vyšší – například v letech 2014–2016.
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse