André Ventura, bývalý sportovní komentátor a nyní vůdce hnutí, prohlásil: „Dneškem se politický systém navždy mění. Nic už nebude jako dřív.“ A tentokrát možná nemluvil přehnaně. Chega se 60 poslaneckými mandáty nejen symbolicky, ale i fakticky narušila půl století trvající dominanci střídání vlád mezi středopravicovou PSD a středolevou PS.

Zajímavou ironií je, že tento volební průlom umožnili do značné míry právě portugalští emigranti - lidé žijící ve Francii, Švýcarsku, Lucembursku či Brazílii. Strana, která vystupuje proti imigraci, dosáhla výrazného zisku díky hlasům těch, kdo sami opustili svou zemi a stali se přistěhovalci. Pohled na emigranty, kteří nyní podporují politiku namířenou proti přistěhovalcům v Portugalsku, je jedním z těch dějinných paradoxů, na které je Evropa téměř odborník - hořký i zneklidňující zároveň.

Přestože si Ventura a jeho stoupenci mohou užívat euforii z výsledků, cesta ke skutečné vládní moci je zatím v nedohlednu. Vítězná Demokratická aliance premiéra Luíse Montenegra opakovaně odmítla spolupráci s krajní pravicí. Dává raději přednost dohodě se socialisty - navzdory tomu, že ti nyní v parlamentu obsadili až třetí místo se 58 křesly.

Aby však oslovil voliče, kteří lavírovali směrem ke krajní pravici, i premiér Montenegro se během kampaně uchýlil k tvrdým postojům: například oznámil vyhoštění 18 000 nelegálně pobývajících cizinců. Je to další známka toho, jak Chega - i mimo vládní lavice - posouvá celou debatu doprava.

Možným východiskem, jak se vyrovnat s novou realitou a zároveň izolovat Chegu, je portugalská verze tzv. velké koalice. Podobně jako v Německu, kde se konzervativci spojili se sociálními demokraty, se i v Lisabonu rýsuje možnost spojenectví mezi středopravicovou PSD a středolevou PS. Novým lídrem socialistů má být umírněný José Luís Carneiro, bývalý ministr vnitra, který by mohl být klíčovým hráčem v pokusu o stabilní vládnutí.

Éra politické stability, která definovala Portugalsko posledních padesát let, je zjevně u konce.

Otázkou nyní je, zda se tradiční strany dokážou této nové výzvě postavit nejen takticky, ale i morálně a s vizí. Nestačí pouze bránit stávající systém - musejí nabídnout novou, přesvědčivou představu o Portugalsku jako zemi otevřené, soudržné a demokratické. Protože i bez účasti ve vládě se Chega již stala ústředním bodem portugalské politiky - silou, která určuje směr debaty. A právě to, jak Ventura správně postřehl, skutečně mění vše.