Robert Reich: Konec Trumpa II, část první

30. 5. 2025

 
Ironií je, že Musk se ani zdaleka nepřiblížil svému původnímu cíli ušetřit 2 biliony dolarů. Neustále posouval laťku – z 2 bilionů dolarů na 1 bilion, pak na 150 miliard. Pochybuji, že konečné úspory přesáhnou 20 miliard dolarů, i když to možná nikdy nezjistíme, protože jeho způsob účtování a vykazování úspor byl neprůhledný.

Přesto způsobil strašlivé škody desítkám tisíců státních zaměstnanců, celým úřadům, jako je USAID, a mnoha vládním programům, na které se veřejnost spoléhá, od FEMA přes letecké dispečery až po dávky pro veterány a Úřad pro ochranu spotřebitelů v oblasti financí.

Velká část americké veřejnosti ho začala nenávidět a jeho vlastní podnikání s Teslou se zhroutilo.

Zadruhé, soud příslušný pro mezinárodní obchod právě zrušil téměř všechna Trumpova cla.

Článek I Ústavy Spojených států (týkající se Kongresu), oddíl 8 (týkající se jeho konkrétních povinností a odpovědností) říká: „Kongres má pravomoc ... regulovat obchod se zahraničními státy.“

Zdá se to docela jasné. Ale zákon přijatý Kongresem v roce 1977 – zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích – opravňuje prezidenta k uvalení cel, embarg a sankcí v reakci na národní mimořádné situace.

To je tenký led, na kterém Trump založil své celní šílenství. Vyhlásil „národní mimořádné situace“ kvůli obchodu s fentanylem a hrozbě přetrvávajícího obchodního deficitu. Trump také uvalil odvetná cla na země, které reagovaly také odvetou.

Včera večer však tři soudci – jmenovaní Ronaldem Reaganem, Barackem Obamou a samotným Trumpem – jednomyslně rozhodli, že Trump překročil své pravomoci, když prohlásil dlouhodobý obchodní deficit USA za „stav národní nouze“, a zrušili většinu cel, které Trump zavedl od 20. ledna. Rozhodli, že peníze musí být vráceny firmám, které je již zaplatily.

Rozhodnutí soudu ruší Trumpovy výkonné příkazy uvalující 25% cla na kanadské a mexické produkty a 20% clo na čínské produkty v reakci na údajný národní stav nouze v souvislosti s obchodem s drogami.

Zrušuje také 10% clo uvalené na všechny obchodní partnery USA s cílem řešit obchodní deficity, stejně jako Trumpova pozastavená „vzájemná“ cla ve výši 20 až 50 % na 60 obchodních partnerů, která mají nyní vstoupit v platnost 9. července, pokud zahraniční vlády do té doby nedosáhnou dohody s Bílým domem.

Soud tak učinil uprostřed napjatých jednání s EU, Čínou a dalšími klíčovými obchodními partnery, kteří byli k jednání donuceni pouze hrozbou zavedení cel. Tato jednání možná ani nebudou pokračovat.

Trump si ponechává pravomoc uvalit 15% clo na země, s nimiž má Amerika významný obchodní deficit. A některá Trumpova cla – 25% odvody na dovoz kovů a automobilů – byla vydána na základě jiné legislativy a neměla by být ovlivněna.

A konečně, Trumpův „velký krásný zákon“ – jeho snaha o snížení daní, především pro bohaté – je blokován v Senátu.

Senátní republikáni jsou hluboce rozděleni, což vyvolává bitvu v horní komoře, která se pravděpodobně protáhne až do července.

Senátoři z Republikánské strany vyhrožují, že zákon přepracují, ale stále jim zbývají týdny, než sestaví balík, který získá 51 hlasů potřebných k přijetí.

Čím více senátoři zákon mění, tím obtížnější bude jeho opětovné schválení ve Sněmovně reprezentantů, kde republikáni mají těsnou většinu 220 ku 212. (Stejný zákon musí schválit obě komory, než může být předložen Trumpovi k podpisu.)

Škrty v programu Medicaid rozdělují konzervativce. Senátor Josh Hawley (R-Mo.) varuje, že by mohly být špatnou politikou a politickou sebevraždou. Obavy má i Susan Collinsová z Maine.

Senátor Thom Tillis ze Severní Karolíny varuje, že náhlé zrušení pobídek pro obnovitelné zdroje energie zasáhne domácí firmy jako bomba. Pečlivě sleduje investice do nízkouhlíkové energie v Severní Karolíně, které dosahují miliard dolarů.

Collinsová a Tillis jsou hlavními cíli demokratů pro rok 2026. Jejich úspěšné znovuzvolení by výrazně přispělo k tomu, že republikáni si udrží kontrolu nad Senátem v příštích letech. Vzhledem k tomu, že jejich znovuzvolení může záviset na tom, jak se návrh zákona dotkne jejich voličů, Collinsová a Tillis budou pravděpodobně tvrdě vyjednávat, ať už o reformách Medicaid nebo pobídkách pro zelenou energii.

Co to všechno znamená?

Že první fáze Trumpova druhého funkčního období – šokující a ohromující blesková kampaň „zaplavit zónu“ – skončila. Bez Muska, bez moci jednostranně uvalovat cla, ať se to komu líbí nebo ne, a bez hybné síly k prosazení svého „velkého krásného zákona“ zbývá Trumpovi jen pomstychtivá zuřivost.

Ale Trump II, část 2, nemusí být pro Ameriku snadná. Očekávám, že Russell Vought převezme otěže v Muskově takzvaném Ministerstvu vládní efektivity. Vought, autor Projektu 2025 a Trumpův rozpočtový ředitel v prvním i druhém funkčním období, je insider, který – na rozdíl od Muska – ví, jak věci zařídit, aniž by vyvolal rozsáhlou negativní reakci. Bude pracovat tiše, ale efektivně.

Trump mezitím bude pokračovat v prosazování amerického izolacionismu. Očekávám, že Stephen Miller bude pokračovat ve své kruté protipřistěhovalecké politice, i když ji soudy zpomalily. Režim se nyní možná zaměří na komplexnější zátahy na nelegální přistěhovalce v USA. A Trumpova agresivita vůči tradičním sousedům a spojencům Ameriky bude pokračovat.

Trump se ničeho z toho nevzdá. Bude také zuřit proti soudcům a bude se snažit dostat vše, co může, k Nejvyššímu soudu. A jeho obrovské daňové škrty, které rozbijí rozpočet, budou i nadále středobodem jeho požadavků na Kongres.

Ale šílenství z první části je nyní u konce. Stále budou přicházet šílené výkonné příkazy a mnoho titulků, ale většina dosavadních škod byla zastavena.