Bono, který má dlouholeté zkušenosti s humanitární prací (mimo jiné spolupracuje s americkou agenturou pro rozvoj USAID), citoval studii, podle níž Muskova razantní škrtací politika v DOGE způsobila více než 300 000 úmrtí po celém světě. Konkrétně popsal děsivý obraz:

* Potraviny hnijí v lodích a skladech: Musk podle Bona propustil lidi klíčové pro distribuci humanitární pomoci.
* Selhání základní pomoci: „To přece není Amerika, že ne?“ ptal se Bono Rogana, zdůrazňující rozpor mezi americkými ideály a realitou.
* Slovo „zlo“: „Chápu instinkt zmenšit ‚velkou vládu‘... Ale vybírat si, které dítě odpojíte od infuze? Nejsem si jistý, jestli je slovo ‚zlo‘ příliš silné... ale čisté zlo jásá nad smrtí, nad plýtváním lidským životem, zvláště dětí,“ prohlásil Bono.

Rogan jeho slovům přikyvoval. Bono dodal, že ať už šlo o nekompetentnost, či nezamýšlené důsledky, katastrofa se děje. Bono také zmínil, že problém konzultoval přímo s ministrem zahraničí a zároveň úřadujícím šéfem USAID Marcem Rubiem, který však podle Bona „přesvědčil sám sebe, že lidé neumírají“, navzdory opačným důkazům.

Reakce Joe Rogana byla pozoruhodná. Ačkoli je vnímán jako sympatizant Muskova světonázoru a sám Musk je častým hostem jeho podcastu, Rogan Bonově kritice z velké části přitakal. Uznal devastující dopad: „Když mluvíte o vrtání studní pro čerstvou vodu v Kongu, o dodávkách jídla a léků do míst bez přístupu, to nemělo být nikdy odstraněno. To mělo být jasné před těmito radikálními škrty“. Kritika rychlosti a přípravy: podle Rogana Musk „vylil s vaničkou i dítě“. Škrty byly podle něj příliš velké a příliš rychlé. Musk měl agenturám dát čas na „přípravu“ a „vybudování nové infrastruktury“, aby se zabránilo zbytečnému utrpení.

Rogan zároveň připustil zásadní rozpor: „Ironické je, že i když Elon Musk navrhl všechny tyto věci a výbor DOGE navrhl všechny tyto věci, neučinili žádné škrty, pokud jde o rozpočet. Neušetřili nic.“

Tento bod potvrzuje i zmíněná zpráva Financial Times, která uvádí, že DOGE nedosáhlo ani zlomku svého původního cíle ušetřit 2 biliony dolarů federálních výdajů. Skutečné úspory jsou podle zprávy nižší než 170 miliard dolarů, které DOGE samo uvádí. Rogan zmínil i možné problémy USAID s utrácením peněz („hodně podvodů, praní špinavých peněz“), ale zdůraznil, že to neospravedlňuje zrušení život zachraňujících programů.

Bono celou diskuzi zakončil apelováním na americkou identitu: „Chci jen Američanům připomenout velikost jejich země, a nemluvím o geografii,“ řekl. Rogan doplnil: „Dopad.“ „Velikost té myšlenky, je to něco mimořádného,“ pokračoval Bono. „Je to myšlenka dost velká, aby obsáhla celý svět. A když se z ní stane ostrov namísto kontinentu... když se zmenšuje, Amerika přestává být Amerikou.“

Tento rozhovor na Roganově megafonu je významný. Bono zde předložil konkrétní, tvrdou kritiku humanitárních dopadů politiky spojované s Elonem Muskem. A co je možná ještě důležitější, Joe Rogan, ikona pro mnoho Muskových příznivců, tuto kritiku z velké části přijal a sám Muskův přístup označil za chybný a unáhlený. Odhalení, že DOGE navzdory rétorice drastických škrtů ve skutečnosti ušetřilo jen zlomek slibované částky, pak přidává silnou dávku ironie a kritiky na adresu efektivity samotného „Ministerstva efektivity“.

Případ DOGE a Muskova role v něm se tak stává dalším příkladem střetu mezi ideologií radikálního omezení vlády a tvrdou realitou lidských životů závislých na její pomoci. A varovný příběh o tom, jak rychlé, nepromyšlené akce „ničitele“ mohou mít tragické globální následky.