Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

A která bude další, pane premiére? O Červené Karkulce?

31. 5. 2025 / Oldřich Maděra

čas čtení 5 minut

Přiznám se, že mě celkem překvapila rychlost, s jakou pan ministr Blažek odstoupil. Panuje zde totiž podezření, že na jeho pokyn byly vyprány špinavé peníze v objemu asi jedné miliardy korun velmi pravděpodobně pocházející z trestné činnosti. Pro obyvatelstvo byla tedy vypracována pohádka č.1 o zlém ministru Blažkovi a ten také s rychlostí blesku odstoupil. Nyní je tedy, zdá se, vše v pořádku. Stát se očistil a odnesl to zlý ministr Blažek. Nabízí se jen otázka, jakou další pohádku přečte pan premiér Fiala místo Večerníčku v České televizi. Bude to ta o Červené Karkulce?

Kdo někdy platil státu, tak moc dobře ví, že stát, podobně jako každý jiný podnik, má jen jeden jediný účet u státem pověřené státní banky. Stát musí hospodařit prostřednictvím jednoho korunového účtu a vše musí spravovat ministr financí. Jinak by to snad ani nebylo možné. Opravte mne prosím, pokud nemám pravdu.

Byl bych opravdu velmi překvapen, kdyby bylo možné, aby si ministerstvo spravedlnosti hospodařilo na nějakém „svém, soukromém“ bankovním účtu, bez toho, že by o tom věděl ministr financí, pan Stanjura. Navíc se totiž nejednalo o správní poplatek ve výši deseti korun, ale o téměř jednu miliardu korun.

Pokud je tedy můj předpoklad správný, a ty peníze opravdu přišly na jeden jediný účet státu, tak pak je zcela zřejmé, že nejen že český stát vypral špinavé peníze z trestné činnosti, ale že o tom lhal minimálně ministr financí, pan Stanjura a dále pak zřejmě i pan premiér Fiala.

Podle mne není možné, aby to pan Stanjura nevěděl. Jsou jen dvě možnosti. Pokud o této operaci skutečně nevěděl, tak nemůže být dále ministrem financí, protože neuhlídal kriminálně podezřelou finanční operaci ve výši jedné miliardy korun. Je zodpovědný zejména za to, že se nepřesvědčil, odkud ty peníze pocházejí a že je může český stát bez obav přijmout na svůj účet. Ta druhá možnost je, že o této finanční operaci věděl a schválil ji nebo proti ní alespoň doložitelně neprotestoval. Pak se dopustil pochybení v objemu jedné miliardy korun, schvalování praní špinavých peněz a podílení se na této špinavé finanční transakci. Pak nemůže být samozřejmě ministrem financí také.

Co se týče pana premiéra, tak ten se opakovaně vyjádřil ve sdělovacích prostředcích, že se vlastně nic nestalo. Ne pane premiére, stalo se. Udělali jste z deseti miliónů obyvatel této země hlupáky, kteří bydlí ve státě, který pere špinavé peníze drogových dealerů. O tom není diskuse. Pokud Vám o tom Váš pan ministr financí neřekl, tak tam nejen on, ale i Vy sám tam nemáte co dělat. Pokud Vám o tom řekl, pak platí to stejné.

Pracoval jsem pro více než sto firem v asi patnácti zemích, většinou členských zemích EU. Naprosto standardní procedurou před každým podpisem pracovní smlouvy nebo kontraktu byl podpis prohlášení, kde se mimo jiné praví, že jsem se nezúčastnil žádným způsobem praní špinavých peněz a dalších trestných činů spojených s tím. To tedy podepisujeme jen my, malí občánkové, a naši „velcí politikové“ ne? To asi není pravda. Pak je tedy nezbytné vyvodit právní zodpovědnost z tohoto zavazujícího podpisu u každého jednoho z ministrů.

Dalším ministrem, který by o tom všem měl samozřejmě vědět, je pan ministr vnitra. Co takhle Policie ČR, úřad pro boj s korupcí a praní špinavých peněz, centrála boje s organizovanou kriminální činností apod.? Nabízí se otázka, pod koho tyto státní instituce ve vládě spadají. No zřejmě asi pod ministra vnitra, pana Rakušana. Opět platí dvě otázky. Buď o tom pan Rakušan věděl nebo o tom nevěděl. V obou případech je to jeho jednoznačné selhání.

Samozřejmě se nabízí i další otázka, jestli o takové miliardové drobnosti jednala celá vláda. Zřejmě by asi měla. Pokud ano, tak to praní špinavých peněz schválila i ona. Pokud ne, tak je to pochybení její činnosti. Na žádném členu vlády tak nezůstala nit suchá. Co takhle příslušní náměstci na jednotlivých ministerstvech? Ti o tom také nevěděli a nepodali zprávu svým politickým stranám? Pak tam tedy také nemají co dělat!

Jedná se o kolektivní a naprosté selhání nejen vlády, ale všech vládních a dokonce i opozičních politických stran. V nastalé situaci vidím jen jediné řešení. Odstoupení celé vlády a vypsání předčasných parlamentních voleb. Pokud by to náhodou vláda nesvedla, tak máme ještě pana prezidenta, který by to mohl udělat za ni. Mohl by dokonce rozpustit parlament a nařídit vypsání předčasných voleb. Řešení takovýchto krizových situací spadá plně do náplně jeho činnosti. V Japonsku by se celá vláda poklonila v televizi před zraky svých občanů a požádala je o omluvu za své naprosté selhání. V Japonsku.

Česká politická scéna