Lula po boku Putina: smutný obraz ztraceného lídra

13. 6. 2025 / Fabiano Golgo

Ještě nedávno byl Luiz Inácio Lula da Silva oslavován jako hrdina dělnické třídy a demokratický průkopník z globálního Jihu. Dnes, ve svém třetím prezidentském období, se spíše než jako muž své doby jeví jako politik, který s ní ztratil kontakt. Jeho chyby jak na domácí scéně, tak na mezinárodním poli, pošramotily nejen jeho odkaz, ale také zpochybnily pozici Brazílie jako důvěryhodného globálního hráče. Jeho nedávné spojenectví s Vladimirem Putinem, které vyvrcholilo necitlivou účastí na oslavách Dne vítězství v Moskvě 9. května, jen prohlubuje jeho problémy doma.

 
Není to tak dávno, co Lula ztělesňoval levicový étos, který obdivovali od města Brasília až po Brusel. Ale ta aura vybledla. Podle nedávného průzkumu Quaest nyní 57 % Brazilců jeho vládu neschvaluje – nejhorší čísla od jeho návratu do úřadu v lednu 2023. Přes 60 % dotázaných věří, že země směřuje špatným směrem. Ještě šokující je, že téměř polovina respondentů nyní hodnotí Lulovu vládu hůř než tu Bolsonarovu. Je to strmý pád pro muže, který kdysi vzbuzoval obdiv širokého spektra obyvatelstva.

Lulovi spojenci tvrdí, že jde pouze o krizi vnímání. Ale vnímání hraje roli, obzvlášť pokud je podpořeno realitou. Skandály – zejména ten kolem Sociálního pojišťovacího institutu (INSS), kde si důchodci stěžovali na zmizení prostředků z účtů kvůli vnitřnímu podvodu – vrhly na vládu těžký stín. Agentura Moody’s mezitím snížila výhled brazilské ekonomiky z „pozitivního“ na „stabilní“, což je chladné hodnocení vládní politiky.

Snad nejzávažnější je však Lulův přístup k zahraniční politice v době, kdy svět žádá morální jasnost. Dne 9. května se Lula postavil po boku Vladimira Putina při oslavách sovětského vítězství nad nacismem. Symbolika tu není jen prázdným gestem – v geopolitice často znamená mlčenlivé přitakání.

Na to konto jej ukrajinský web Myrotvorec (Mírotvůrce) zařadil mezi „nepřátele Ukrajiny“. Obvinění: Lula prý popírá právo Ukrajiny na odpor proti ruské agresi. Na rozdíl od jiných na seznamu – například Roberta Fica nebo Milorada Dodika – Lula sice invazi kritizoval a tvrdil, že Putina nabádal k míru. Ale slova nedokážou vymazat obrazy prezidenta smějícího se mezi tanky autoritářského režimu, zatímco Kyjev hoří.

Z pohledu Západu vypadá Lulova deklarovaná neutralita spíš jako oportunistická nerozhodnost. Jeho iniciativa „Skupina přátel míru“, vytvořená společně s Čínou, nenašla ani vliv, ani důvěru. Tím, že se snaží stát mezi obětí a agresorem, Lula si odcizil obě strany – a poškodil brazilskou pověst jako zodpovědného aktéra na světové scéně.

Ironie je krutá. Lula býval symbolem demokratického obrození, mužem, který porazil diktaturu, rozšířil sociální programy a pomohl milionům vymanit se z chudoby. Dnes však jeho třetí mandát vypadá spíše jako tragické zakončení kdysi inspirujícího příběhu.

Nutno dodat, že Lula není prostý apologet Putina. Jeho prohlášení odsuzující invazi, výzvy k jednání a litování toho, že Putin odmítl setkání se Zelenským, ukazují, že jeho touha po míru je skutečná. Ale úmysly nestačí. Záleží na tom, jak jsou činy vnímány – v Kyjevě, v Bruselu a především v očích Brazilců, kteří čím dál hlasitěji vyjadřují zklamání.

Na jihu a jihovýchodě Brazílie dosahuje nesouhlas s vládou přes 60 %. Mezi evangelikálními voliči je nesouhlas 66 %. Dokonce i mezi příjemci vlajkových programů na boj s chudobou klesá podpora. Brazilci nejsou jen unavení – jsou zklamaní. Prezident, který slíbil návrat důstojnosti, zatím přináší jen deziluzi.

Jako historik demokratických přechodů často říkám: demokracie nekolabují převratem, ale pomalou erozí – důvěry, integrity, vážnosti. Lulovo třetí období zatím není úplným fiaskem. Ale nebezpečně se mu přibližuje. Muž, který bojoval proti diktatuře a korupci, se teď nachází obklopen skandály doma a autokraty v zahraničí.

Otázka pro Brazílii – a svět – zní: dokáže Lula ještě změnit kurz? Přestane tančit s diktátory a začne skutečně vládnout ve prospěch svého lidu? Nebo si jej dějiny zapamatují ne jako vykupitele, ale jako ztraceného vůdce, který sám zničil svůj odkaz?