Robert Reich: Jak se nepodřídit tyranovi

27. 6. 2025

čas čtení 4 minuty
 
Harvard by neměl vyjednávat

 
Navzdory sérii právních vítězství nad Trumpovou administrativou dospěli představitelé Harvardu k závěru, že tato vítězství sama o sobě nemusí stačit k ochraně univerzity. Harvard proto znovu vstupuje do jednání s Trumpem.

Mezi sporné body s Trumpovou administrativou patří otázky přijímání studentů, najímání zaměstnanců a rozmanitost názorů, píše Robert Reich.

Lawrence H. Summers, bývalý prezident Harvardu, v pondělním rozhovoru pro The New York Times naznačil, že dohoda sama o sobě by neměla být vnímána jako kapitulace. „Neslyšel jsem nikoho z Harvardu říkat, že Harvard nemusí pracovat na rozmanitosti názorů,“ řekl.

Haló? Co to sakra znamená „rozmanitost názorů“? Více profesorů a studentů, kteří věří v autoritářství, a méně těch, kteří věří v demokracii? Více kurzů kladoucí důraz na biblické názory a méně kurzů založených na vědě? Více studentů, kteří jsou rasističtí a xenofobní, a méně těch, kteří jsou tolerantní?

 
A kdo rozhodne, kdy a zda se „perspektivy“ Harvardu staly dostatečně „rozmanitými“? Stephen Miller? Trump?

Dohoda s Trumpem by byla kapitulací, pokud by Harvard souhlasil byť jen s nepatrnou vládní kontrolou nad tím, kdo je přijímán do zaměstnání nebo ke studiu a co se učí. I samotné vyjednávání s Trumpem dává jeho požadavkům určitou legitimitu, kterou by nikdy neměl mít.

Odpovědní představitelé amerických institucí musí s tyranem v Oválné pracovně jednat tak, že mu jednoznačně řeknou „ne“ a odmítnou udělat to, co požaduje.

Harvard nemá žádný důvod vyjednávat. Federální soudy dosud podporovaly jeho nezávislost. A budou v tom pokračovat – pokud akademická svoboda má vůbec nějaký význam a pokud stále platí první dodatek Ústavy.

Harvard je mezitím dostatečně bohatý a prestižní, aby odolal Trumpovým útokům. To se však nedá říci o jiných amerických univerzitách, což ještě více zvyšuje naléhavost toho, aby Harvard zůstal pevný a šel příkladem s rozhodným „ne“.

„Ne“ odvážných vedoucích představitelů institucí, kteří se postavili Trumpovi, se rozléhá po celé Americe. Dodávají odvahu ostatním. Umožňují lidem vidět tyrana takového, jaký skutečně je. Pokorné „ano“ podkopává americkou demokracii.

Kromě toho je nemožné tyrana usmířit. Vyjednávání ho jen povzbuzuje, aby žádal víc.

Poté, co ABC urovnalo bezdůvodnou žalobu, kterou proti němu Trump podal za 15 milionů dolarů, Trump požadoval, aby mu CBS zaplatila ještě víc za urovnání ještě méně věrohodného obvinění. Trumpovy žaloby nikdy nebyly o vítězství. Jejich cílem je uvalit finanční a politické náklady na instituce, které říkají a dělají věci, které se mu nelíbí.

Když některé z největších právnických firem v zemi souhlasily s dohodami s Trumpem, počáteční podmínky se zdály jasné. Trump však poté naznačil mnohem ambicióznější plány, co bude po těchto firmách požadovat, a jejich sliby bezplatných právních služeb v hodnotě téměř 1 miliardy dolarů považuje za válečnou pokladnu, se kterou může nakládat, jak se mu zlíbí.

Vedoucí představitelé velkých amerických institucí – našich nejlepších univerzit, právnických firem, muzeí, médií – by měli Trumpa brát takového, jaký je: jako lháře, tyrana, podvodníka a zlomyslného narcistu, kterému jde jen o pomstu a hromadění osobní moci a bohatství.

Vyjednávání s ním jen přispívá k nebezpečným mýtům o jeho všemohoucnosti a neporazitelnosti, které se snaží kultivovat.

Nejde o stranický politický boj mezi tradiční politickou levicí a pravicí, ale o boj mezi demokracií a diktaturou.

V této nebezpečné době americké historie je morální vedení velkých amerických institucí, jako je Harvardská univerzita, zoufale potřebné.

Harvard by neměl vyjednávat.

0
Vytisknout
292

Diskuse

Obsah vydání | 27. 6. 2025