Dánsko plánovalo v případě americké invaze vyhodit do povětří grónské přistávací dráhy

23. 3. 2026

S odkazem na zdroje z dánské vlády a armády, stejně jako mezi evropskými spojenci, DR uvádí, že byly také dovezeny zásoby krve k ošetření raněných v případě bojů.

Deník Financial Times uvedl, že dva evropští představitelé později zprávu potvrdili. Dánské ministerstvo obrany sdělilo BBC, že "nemá žádný komentář".

Vysoký dánský vojenský představitel anonymně řekl BBC: "Z bezpečnostních důvodů o operaci věděl jen omezený počet lidí".

Obě strany, USA i Dánsko, jsou členy NATO a otázka Grónska – poloautonomní části Dánska – hluboce rozdělila Washington a jeho evropské spojence.

Trump během svého druhého prezidentského období opakovaně prohlásil, že chce Grónsko anektovat. Grónský lídr a Dánsko opakovaně odmítli jeho požadavky na získání ostrova.

DR uvedla, že svou zprávu zakládá na 12 zdrojích ze špiček dánské vlády a armády, stejně jako na zdrojích mezi spojenci Dánska ve Francii a Německu.

Sdělili televizi, že Kodaň požádala Paříž, Berlín i severské země o politickou podporu při jednání s Trumpem prostřednictvím silné evropské solidarity a dalších společných vojenských aktivit v Grónsku.

Podle zdrojů se však situace vyhrotila 3. ledna, kdy elitní americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura v hlavním městě Caracasu.

Den poté Trump novinářům řekl, že se "bude obávat o Grónsko asi za dva měsíce" a zopakoval, že "potřebujeme Grónsko" z národněbezpečnostních důvodů. "Je to tak strategické", dodal bez důkazů: "Právě teď je Grónsko pokryto ruskými a čínskými loděmi všude kolem."

Vysoce postavený dánský bezpečnostní zdroj řekl DR, že "když Trump stále říká, že chce převzít Grónsko, a pak se stalo to, co se stalo ve Venezuele, musíme brát všechny scénáře vážně."

Mezitím evropský představitel řekl Financial Times: "Po Venezuele si [Američané] mysleli, že mohou chodit po vodě. Vezmeme tuhle věc a tuhle zemi."

Krátce poté byl malý vojenský kontingent dánských, francouzských, německých a norských švédských vojáků letecky přepraven do grónského hlavního města Nuuk a Kangerlussuaqu, kde se nachází letiště.

Tehdy francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že počáteční kontingent bude posílen "pozemními, leteckými a námořními prostředky".

DR uvedla, že následné nasazení zahrnovalo elitní dánské vojáky a francouzský kontingent vycvičený pro válku v chladných, horských oblastech. Dánská letadla a francouzská válečná loď byly vyslány směrem k severnímu Atlantiku.

Nasazení bylo prezentováno jako součást dánských společných vojenských cvičení nazvaných Operace Arktická výdrž – ale skutečným důvodem byla příprava na možnou invazi USA, uvedla DR.

Dánsko rozhodlo, že jeho vojáci budou bojovat, pokud USA vpadnou do Grónska, a vojáci jsou také připraveni vyhodit do povětří dráhy v Nuuku a Kangerlussuaqu, aby zabránili přistání amerických vojenských letadel, uvedl vysílatel.

"Náklady pro USA by musely být zvýšeny. USA by musely provést nepřátelský čin, aby získaly Grónsko," řekl dánský obranný zdroj televizi, přičemž přiznal, že vojáci by pravděpodobně nebyli schopni odrazit americký útok.

Dne 21. ledna Trump – který dříve odmítal vyloučit použití síly k převzetí Grónska – řekl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu: "Nechci použít sílu. Nepoužiju sílu. Vše, co Spojené státy žádají, je místo zvané Grónsko."

Trump od té doby uvedl, že usiluje o "okamžitá jednání", aby našel kompromis a dále uklidnil spor.

Zdroj v angličtině: ZDE