Žádná válka ze své podstaty není dobrá

12. 8. 2011 / Daniel Veselý

Oba dva pánové jsou v zajetí ideologie statu quo, která mi přijde na výsost zhoubná ve své rigiditě a neschopnosti reagovat na běh času a vnější události, jež ji mohou tu a tam "nebezpečně" nahlodat či dokonce zničit tolik známé domovské obzory obou pánů; a už se třepotají v prázdnu a chybí jim jistota, která častokrát představuje jen obětavě konejšivý klam. Nic není tak zbytečného, jako bařtipánské lpění na jistotě, jež ale může být, nikoliv zákonitě, fatální lží.

Dále mi oba vyčítají, že "selektivně přistupuji ke zdrojům" s citací pana Urbana -- "prvním, a často i posledním kritériem jejich důvěryhodnosti je soulad s přijatou teorií." Ano, přesně tady padla kosa na kámen -- "soulad" a "přijatá teorie"! -- výraziva, která maximálně plynou časoprostorem a naznačují, že vše by mělo být v souladu se známým, tj. kapitulací před vznikem jiného a odlišného. Zvláštní, jak oba pánové lpí na známých skutečnostech týkajících se svržení jaderných pum na civilní města způsobem, jak je oficiální historiografie líčí už více než 60 let -- to je velice pohodlný a alibistický přístup. Jakmile jim někdo tento bukolický obrázek potřísní, jsou celí nevrlí. Nevím, co "selektivního" je na výzvách, jež oficiální narativ doplňují, zpochybňují či popírají. Není samozřejmě stoprocentní, že práce a poznatky mnou uvedených výzkumníků musí být zákonitě pravdivé a oficiální verze naopak zákonitě lživá. Postupuji ale podle svého svědomí a dávám na argumentace, které mi v tomto případě přijdou přesvědčivé a logické na rozdíl od stávajícího dogmatu. Tak je tomu v řadě jiných věcí a nemusí jít o nic selektivního, nýbrž drtivě přesvědčujícího, porovnáme-li fakta a argumentaci "obou táborů."

Pan Urban mi do úst vkládá i myšlenky, které jsem ve svých předešlých textech k tomuto tématu vůbec nevyjádřil -- "trvá-li Daniel Veselý na tom, že invaze by byla právně čistším řešením, nebudu mu to vymlouvat." O něčem takovém skutečně nevím.

Osobně se domnívám, že válka proti Hitlerovi byla legitimní, protože byla obranná. Nicméně to nebyla "dobrá válka," jelikož se válečných zločinů dopouštěly všechny strany konfliktu. Situace v Pacifiku byla obtížnější. Japonci poté co je západní země včetně Spojených států ekonomicky poškozovaly http://www.chomsky.info/books/dissent03.htm a co jim Washington vyhrožoval, že bude bombardovat jejich "dřevěná města" zaútočili na vojenskou základnu v kolonii Spojených států. Tento útok mohl být z japonské strany považován za preventivní; tedy to, co Spojené státy dělávají a dělají běžně, aniž by třeba invazím do Vietnamu, Iráku nebo na Grenadu předcházelo jakékoliv ohrožení jejich bezpečnosti. Japonci měli k útoku rozhodně pádnější důvody, byť jej samozřejmě neobhajuji. Přirozeně odsuzuji i jejich zvěrstva páchaná v 30. letech v Číně, Mandžusku a jinde, jež nebetyčně převyšovala nálet na vojenskou základnu v kolonii Spojených států; je zajímavé, že budoucímu světovému četníku tyto obludné zločiny, během nichž umřely miliony lidí, nevadily.

Takhle dle mého soudu vypadá selektivní přístup k událostem, když nejsme schopni vidět "nepřátelskýma očima" a aplikujeme na všechny pouze svá pravidla. Kromě nás ovšem. Ocitáme se pak v osidlech vlastních předsudků, z nichž je cesta ven složitá a bolestná.

0
Vytisknout
2499

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2011